Menu
Gončarov Ivan Alexandrovič (*18.06.1812 - †27.09.1891)
Oblomov
Oblomov si povzdychl.
"Ach, je to život!" pravil.
"Co život?"
"Nedá člověku pokoje, znepokojuje neustále! Nejraději bych lehl a usnul... navždycky!..."
"To jest, nejraději bys zhasl to světlo a zůstal v temnotě! Pěkný život! Ach, Iljo! Aspoň kdybys trochu filosofoval, na mou věru! Život prchne jako okamžik a ty by sis nejraději lehl a usnul! Nechť je život raději neustálým plamenem. Ach, kdyby mohl člověk být živ dvě stě, tři sta let!" dodal Štolc, "co by se tu dalo vykonat!"
"Ty, Andreji, a já - to je něco zcela jiného," namítl Oblomov; "ty máš křídla: ty nežiješ, ty lítáš. Máš vlohy, ctižádost; ty nejsi tlustý, nepronásledují tě ječná zrna, nesvrbí tě zátylek. Jako bys byl ze zcela jiného světa..."
"Eh, nech toho! Člověk je stvořen, aby sám sebe utvářel a svou přirozenost dokonce měnil, zatím si však vypásl břicho a myslí si, že to břímě naň seslala příroda! Ty jsi měl křídla, ale podvázal sis je!"
"Kam se poděla ta křídla?" pravil mdle Oblomov. "Nic neumím."
"To jest, nechceš nic umět," přerušil jej Štolc. "Není člověka, který by něčemu nerozuměl, Bůh je můj svědek, že není!"
"Jen já ničemu nerozumím!" pravil Oblomov.
"Když tě tak člověk poslouchá, myslil by si, že ani úřadům nedovedeš dopsat, ani psaní domácím že nedovedeš sestavit, ale Olze to jsi dovedl psát? Tu do sebe nevrážela slova, který a že? I atlasový papír jsi dovedl najít a inkoust z anglického obchodu si opatřit, a jaký rázný tah ruky jsi to měl!"
Oblomov se začervenal.
"Když bylo třeba, dostavily se i myšlenky i řeč, že by se dala i někde v románě vytisknout. Ale není-li právě nezbytí, nesvedeš nic, oči nevidí, v rukou cítíš slabost. Přišel jsi o své schopnosti už v dětství, v Oblomovce, mezi tetkami, chůvami a strýčky. Že sis nedovedl ani natáhnout punčochy, tím to začalo a úplnou neschopností žít - to skončilo!"
"Všechno to je snad pravda, Andreji, ale co dělat, co se stalo, stalo se! Napravit se to už nedá!" s rozhodným povzdechem pravil Ilja.
"Proč by se nedalo napravit?" zlostně namítl Štolc. "Co jsou to za nesmysly! Poslouchej a dělej, co ti povídám, a všechno zas napravíš."
Zdroj: Gerbil, 11.10.2010
Související odkazy
Čtenářský deník | - | Oblomov, Oblomov (2), Oblomov (3), Oblomov (4), Oblomov (5), Oblomov (6) |
Diskuse k úryvku
Ivan Alexandrovič Gončarov - Oblomov
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
Doktor Faustus Bozděch Homer - ilias Starý zahradník den palackého Miloš V. Kratochvíl sestřička FIESOLSKÉ NYMFY dům hrůzy jiři havel Dívka s perlou REŽISÉR milovsk ze židovského města Vank básnické přirovnání místo, které anglického krále Gruša Ilja Muromec Jaro poník se ztratil silvestrovská noc o čechovi kácení stromů ach ta dnešní mládež citát život Herder sophie zlaty hrnec
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 706 375 666
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí