ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Klíma Ivan (*14.09.1931)

   
­­­­

Láska a smetí

Nezlobíš se, miláčku? Už jsi spal? Jsem tu sama. Ležela jsem a četla si, najednou mi napadlo, že to nemá smysl: ležet a číst si o cizím životě. Je mi smutno. Tobě není?
Teď?
Teď... A vůbec. Něco dělám a napadne mi: k čemu a pro koho? Teď ležím, všude je ticho, ale proč mám ležet? Nepotřebuju odpočívat, když zítra stejně nebudu žít. Tvrdil jsi mi, že ti je se mnou krásně, žes nikdy nepoznal nic tak úplného. Tos mi lhal?
Přece bys poznala, kdybych ti v takové chvíli lhal.
Tak proč nepřijdeš? Řekni mi, co se změnilo, v čem jsem se změnila, že se ani neozveš? Co jsem ti udělala zlého?
Neudělalas mi nic zlého, ale už jsme nemohli pokračovat. Ani já, ani ty. Nedalo se pořád žít takhle rozděleně.
A takhle se dá žít? Anebo ty snad žiješ? Řekni mi, tobě se zdá, že opravdu žiješ?
Žít přece neznamená jenom se milovat.
Ne? Mně připadalo, že znamená, že právě to si myslíš. A co podle tebe má smysl? Jíst a spát? Smolit nějakou důležitou práci, nějaké velké umění?
Chtěl jsem jen říct, že nejde milovat se za každou cenu. Třeba na úkor jiných.
Tobě se zdá, že jsme něco takového dělali?
Tobě se to nezdá?
To se ptáš ty mě? Ty, kterýs byl vždycky připravený mě obětovat? Jako bych ani nebyla člověk, jako by člověk byla jen ona. Co mlčíš, ty se zlobíš? Počkej, počkej ještě, přece uznáváš, že ses vždycky rozhodoval proti mně.
Nerozhodoval jsem se proti tobě, jen jsem nebyl svobodný, abych se mohl rozhodnout pro tebe.
To ti vadilo jen při něčem.
Vadilo mi to právě v tom, o čem mluvíš.
Vymlouváš se, vždycky ses jenom vymlouval. Dobře víš, že mně jsi nikdy nedal příležitost.
Příležitost k čemu? Nebyli jsme snad dost spolu?
Nikdys nebyl jen se mnou. Ani týden. Ani den! Nikdys nebyl se mnou jinak než potají. I tam u moře...
Neplač!
A já ti věřila. Myslela, že mě máš rád a najdeš způsob, abychom mohli zůstat spolu. Aspoň načas.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Zuzana Patócsová, 10.07.2003

­­­­

Diskuse k úryvku
Ivan Klíma - Láska a smetí







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)