Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Irokéz, který je vedl, postupoval zvolna vodou ke svým přátelům. Nepouštěl člun z ruky a vlekl za sebou nedobrovolné průvodce. Jednu chvíli již Čingašguk zvedl tomahawk a málem by byl důvěřivému a nic netušícímu sousedu rozrazil lebku. Ale opatrný náčelník zas změnil záměr, aby smrtelný výkřik nebo plovoucí tělo nevyvolaly poplach. V nejbližším okamžiku litoval své nerozhodnosti, protože se všichni tři, přivěšeni ke kanoi, najednou octli uprostřed nejméně čtyřčlenné skupiny, která šla člun hledat.
Po obvyklých charakteristických výkřicích uspokojení se divoši horlivě chopili kánoe. Všichni zřejmě věděli, jak je nutné zajistit si ten důležitý člun, jedni, aby pobili své nepřátele, a druzí, aby si zabezpečili ústup. Ale setkání se skupinou divochů bylo tak nepředvídatelné a nepřítel tím nabyl takové převahy, že i Delaware na několik okamžiků ztratil svou vynalézavost a pohotovost. Všech pět Irokézů, zřejmě dobře obeznámených s úkolem, tlačilo člun k vlastnímu břehu, aniž by se třebas na chvíli zastavili a pohovořili si. Chtěli si vzít pádla, která si předtím uschovali. Tři nebo čtyři bojovníci pak nasednou do člunu s puškami a růžky s prachem. Právě kvůli zbraním nepřeplavali řeku již dříve, když se setmělo.
Tak se přátelé i nepřátelé přiblížili spolu k východnímu okraji úžiny, kde stejně jako na západní straně byla řeka příliš hluboká a nedala se přebrodit. Tady nastala krátká přestávka, protože se museli rozhodnout, jak se dostanou s kanoí na druhou stranu. Jeden ze čtyř divochů, kteří se přidali ke člunu, byl náčelník. Obvyklá úcta, již američtí Indiáni vzdávají zásluhám, zkušenosti a hodnosti, přiměla ostatní, aby zachovávali mlčení, dokud náčelník nepromluví.
Zastávka velmi zvyšovala nebezpečí, že si Indiáni všimnou Jaspera. Hoch však byl opatrný, sundal čapku a hodil ji na dno člunu. Protože neměl kazajku ani košili, budily obrysy jeho postavy ve tmě méně pozornosti. Na svém místě u zádi kanoe se mohl trochu lépe krýt, protože se Irokézové přirozeně dívali na druhou stranu. Hůř bylo Čingašgukovi. Byl přímo uprostřed nejúhlavnějších nepřátel a mohl se sotva otočit, aby na některého nenarazil. Ani se nehýbal a měl všechny smysly pohotově, připraven uprchnout nebo zasadit ránu, až nastane vhodný okamžik. Dával si pozor, aby se neohlížel na divochy za sebou a nemohl být tak snadno odhalen; s nezdolnou indiánskou trpělivostí čekal, až přijde chvíle činu.
"Ať všichni moji mladí muži přeplavou a připraví zbraně," řekl irokézský náčelník. "A ti dva ať zatlačí loď na druhou stranu."
Indiáni klidně poslechli. Jaspera nechali na zádi a Irokéze, který našel kanoi, na přídi lehkého plavidla. Čingašguk se ponořil tak hluboko do řeky, že ho druzí přešli bez povšimnutí. Šplouchání vody, pohyby paží a vzájemné volání záhy ohlásilo, že čtyři Indiáni, kteří se naposled přidali, již plavou. Jakmile si tím Delaware byl jist, vztyčil se, zaujal své dřívější místo u člunu a shledal, že zas nastal příhodný okamžik.

Čtenářský deník	-	Lovec jelenů
	-	Poslední Mohykán, Poslední Mohykán (2), Poslední Mohykán (3)
	-	Prérie
	-	Stopař

Čítanka	-	Poslední Mohykán, Poslední Mohykán (2), Poslední Mohykán (3), Poslední Mohykán (4), Poslední Mohykán (5), Poslední Mohykán (6), Poslední Mohykán (7), Poslední Mohykán (8)
	-	Stopař