ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Skácel Jan (*07.02.1922 - †07.11.1989)

­­­­

Pořád (Smuténka)

Neúnavně po celý den sněží,
jako by chuligáni ubili
lahvemi od piva
na nebesích labuť,
a smutné peří dolů padalo.

Tolik se bojím ticha do němoty,
té tíhy na stromech a věčnosti,
co v lidech přestala.
A nestydím se ani za nehet
za svoji úzkost, bože, ty to víš.

Padá to na mne tiše, beze slova,
jak marná lítost,
aspoň té jsme schopni,
a na laskavé slovo čekáme,
zatímco venku, za oknem to padá.

A pořád dál a hůř.


Tato Skácelova báseň vychází z netradičního obrazu, jež symbolizuje padající sníh. Tragicky zabarvená metafora (mrtvá labuť) předznamenává vyslovení úzkosti z ticha. Jedná se o ztrátu jistoty, zakotvenosti ve věčných hodnotách, které postrádá člověk naší éry.
Proti nejistotám této doby staví pak Skácel ve své poezii nesporné a trvalé jistoty - lásku, věrnost, hrdost i houževnatost.
Hlavním výrazovým prostředkem Skácelových básní je metafora, jež nezřídka zosobňuje a tím dramatizuje přírodní jevy. Skácel svou básnickou mluvou nechce poetizovat skutečnost, spíše odhaluje skrytou poetičnost zdánlivě obyčejných věcí.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Veru Březinová, 26.03.2011

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Jan Skácel - Pořád (Smuténka)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)