Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dvě hodiny odpoledního vyučování byly pro oba opravdovou trýzní. Počítali minutu za minutou. A když se hlas zvonku, oznamující tentokrát konec vyučování, rozlehl po chodbách, bylo to vykoupení. Shledali se podle úmluvy před školními vraty a Pavel vyhrkl na Ludvu: "Tak co, napadlo tě něco?"
Ale Ludva nevypadal ani trochu moudře. "Neměl jsem čas přemýšlet," pravil. "U nás se zkoušelo a pořád to práskalo kolem mne. Bylo zkoušení všichni od F a od H. Já jsem nějakým zázrakem vypadl. Ale strachu jsem si zažil dost, byla by to dnes pěkná sardel."
Ploužili se ulicemi. Pavel se pohledem zavrtával každému kolemjdoucímu chlapci do obličeje. "Nejdříve musíme dostat toho spratka," mluvil, "ten nám pak poví, kdo ho pro knihu poslal, kam ji odnesl. Nevěřím, že by dopis psal on, na to je příliš malý."
"To by ale taky mohlo trvat několik dní. Spálené Mlýny nejsou sice velké hnízdo, ale hledat mezi několika tisíci jednoho, to dá přece jen těžkou prácičku."
"Asi takhle vypadal, takhle byl velký," ukazoval Pavel každou chvíli na nějakého chlapce.
"Musíme na to jít vědecky," řekl rozvážně Ludva. "Musí nám pomoc logika, četl jsem o tom, znamená to přemýšlet o věci tak, jak se asi mohla nejpravděpodobněji stát."
"Nerozumím přitom ale ani za mák, jak tu logiku chceš přinutit, aby nám pomohla knihu nalézt," namítl bezradně Pavel.
"Dobrá, dobrá, nech mě domluvit," utěšoval ho Ludva, ačkoli měl ještě větší právo být rozmrzelý a zoufalý. "Mysleme tedy logicky: co bychom asi dělali my, kdybychom byli v situaci toho, kdo nám knihu vzal? Měli bychom knihu, a přece bychom k ní nemohli!"
"Pokusili bychom se skříňku otevřít!" odpovídal Pavel zkroušeně jako žáček ve škole.
"Ano, otevřít, výborně! To už je logické myšlení," skoro jásal Ludva. "A co dál? Představ si to přece! Chtěl bys skříňku otevřít! Co bys na to vzal? Jak bys skříňku otvíral?"
"No - šel bych myslím se skříňkou domů. A snažil bych se, aby mne s ní nikdo neviděl." Pavel se na chvíli odmlčel. Přemýšlel, co by dělal dál, kdyby byl na místě neznámého zloděje. Pak pokračoval: "Vzal bych doma nějaké dláto nebo sekyrku a pokusil bych se otevřít víko skříňky."
"Načež bych asi dláto zlomil a na sekyře udělal zuby, protože skříňka - jak je jistě pánovi známo - byla ocelová," smál se Ludva a Pavel mu v duchu málem zazlíval dobrou náladu.
"Ano, to by se asi stalo -" připustil rozmrzele.
"Tak vidíš, jak už jsme daleko! A co děláš s věcmi, které nemůžeš otevřít?"
Pavel pořád nevěděl, kam Ludva míří, a tak jen řekl: "Ať jsem papež, jestli tomu rozumím!"
"Má ty dobroto, má ty prostoto," křižoval se Ludva. "No, co přece děláš se zámkem, který to nejde otevřít? K zámečníkovi, kamaráde, k zámečníkovi se obyčejně chodí s takovými věcmi, rozumíš?"

Čtenářský deník	-	Boj o první místo, Boj o první místo (2)
	-	Chata v Jezerní kotlině, Chata v Jezerní kotlině (2), Chata v Jezerní kotlině (3), Chata v Jezerní kotlině (4), Chata v Jezerní kotlině (5), Chata v Jezerní kotlině (6)
	-	Dobrodružství v Zemi nikoho
	-	Historie Svorné sedmy
	-	Hoši od Bobří řeky, Hoši od Bobří řeky (2), Hoši od Bobří řeky (3), Hoši od Bobří řeky (4)
	-	Když Duben přichází, Když Duben přichází (2)
	-	Modrá rokle, Modrá rokle (2), Modrá rokle (3)
	-	Pod junáckou vlajkou
	-	Přístav volá
	-	Rychlé šípy
	-	Stínadla se bouří
	-	Strach nad Bobří řekou
	-	Tajemná Řásnovka, Tajemná Řásnovka (2)
	-	Tajemství Velkého Vonta, Tajemství Velkého Vonta (2)
	-	Tábor smůly
	-	Záhada hlavolamu, Záhada hlavolamu (2), Záhada hlavolamu (3), Záhada hlavolamu (4), Záhada hlavolamu (5), Záhada hlavolamu (6), Záhada hlavolamu (7), Záhada hlavolamu (8)
	-	Závod o Modřínový srub

Čítanka	-	Chata v Jezerní kotlině
	-	Dobrodružství v Zemi nikoho
	-	Hoši od Bobří řeky
	-	Stínadla se bouří
	-	Tajemství Velkého Vonta, Tajemství Velkého Vonta (2), Tajemství Velkého Vonta (3)