Menu
Foglar Jaroslav (*06.07.1907 - †23.01.1999)
Tajemství Velkého Vonta (3)
Údivný šepot přítomných se zvolna měnil na polohlasný hovor, jak se jednotliví účastníci mezi sebou vzájemně dohadovali. Začaly se zvolna zvedat ruce k souhlasnému hlasování. A další přítomní se přidávali - až snad všichni, kromě Dabinelovců, Uctívačů a rabiátů z Modré hvězdy, byli pro zvolení Losny.
A tu povstal Vláďa Dratuš - nyní již zase sebevědomý a klidný - předal Losnovi obřadně do rukou ježka v kleci a provazem svázaný stoh vontských kronik, s tou nejstarší vespodu - a řekl mu: "Všichni - nebo skoro všichni - souhlasíme s tím, abys byl Velkým Vontem! Otakare Losno, veď Stínadla moudře a spravedlivě, buď pevný a rozhodný, jaký Velký Vont má být - a jací byli většinou všichni tvoji předchůdci!"
Pak mu podal ruku a pod zešeřelou klenbou kostela se ozval potlesk a jásot - a k Losnovi přistupovali mnozí náčelníci ulic, aby mu blahopřáli. Losna se usmíval - ale už to nebyl ten vždy tak trochu nesměle a dobrácky vyhlížející chlapec, jak jej Rychlé šípy znaly do této chvíle, ale opravdu pevný a hrdě se tvářící Vont. To právě svěřená funkce dodala jeho tváři takový důstojný výraz.
Jeho nástupní řeč byla krátká, ale jadrná: "Děkuji vám všem, kdo jste mne Velkým Vontem zvolili. Budu se snažit vést Stínadla tak, abyste byli všichni se mnou spokojeni, i Dabinelovci a Uctívači ginga, i Modrá hvězda a snad ještě i jiní odpůrci. Velmi rád vyslechnu všechny rady, návrhy a nápady kohokoliv, i toho nejmladšího Vonta! Nepřipustím, aby měl kdokoli pocit křivdy, bezmocnosti a nespravedlnosti. Nechci být vaším pánem, ale služebníkem! Tak slibuji při památce Vojtěcha Vonta tím končím! Buďme svorni! Nevyzraďme nic, co víme! Žlutá je barva naše!"
Pochvalný křik a jásot byl mu odpovědí, až se změnil v hromovou sílu vontské písně beze slov. A ten jásot i zpěv se pak přenesly i tam ven, před kostel, když Vontská rada vyšla s Losnou uprostřed na schody před vchodem a jeden z jejích mluvčích oznámil výsledek voleb.
Zástupy čekajících rozjásaných Vontů zmáčela sněhová přeháňka, která se strhla nad Stínadly právě v době, kdy uvnitř kostela začal volební obřad. Ale teď vysvitlo do ulic slunce, zase tak podivně jarně zářící, i když byl leden - a vše tonulo v jeho vzácném oslnivém svitu.
A náčelnicí i řadoví Vontové z Modrých ulic, kteří se tak přičinili o posílení Žlutého květu, vedli si nadšeně nového Velkého Vonta v doprovodu Vládi Dratuše a Rychlých šípů tentokrát nikoli do kůlny Žlutého květu, ale k nim, do Modrých ulic, odkud Žlutému květu přišla ta posila.
A věděli dobře, proč je vedou právě tam! Tušili a toužebně čekali na to, co tam Losna s Rychlými šípy uvidí! Jen ale honem - honem - než slunce zase zajde - - než dlažba z modrých dlažebních kostek oschne pod jeho září z mokra po roztálém sněhu! Snad jednou či dvakrát do roka se taková příležitost naskytne, aby byla modrá dlažba v těch uličkách tak čerstvě mokrá, a nebe tak do modra vysmýčené - a slunce přitom tak naplno zářící!
Ano - ano - dorazili sem včas, aby to viděli! Šli zvolna Karmelitánskou ulicí, Sedmikřížovou, Zelenou bránou, přes Komáří kout, Želví uličkou - a všude, všude mokré kostky modrého dlažebního kamene, v nichž se ještě navíc shlíželo šmolkově modré nebe, v záři slunce doslova svítily nepopsatelně modrou září.
A ta se rozlévala do všech stran - i do skla oken v domech - modř dlažby i oblohy byla všude - slavnostní, jedinečná, nevylíčitelná modrá krása - ten "modrý zázrak", jak se tady tomu vzácnému jevu říkalo - a vítala nového Velkého Vonta.
Dospělí lidé v ulicích i z oken vyhlížející se usmívali, vždyť i oni čekali na těch několik minut té nádhery, tak řídce se vyskytující.
A Mirek řekl Losnovi a Vláďovi Dratušovi: "Modrá obloha - čistá a jasná, plná slunce - to je znamení dobré pohody, co k vám oběma přichází! Ta modrá záře tady - ten modrý zázrak, jak se tu říká, se zase brzy ztratí, až mraky zakryjí slunce a dlažba až uschne - ale ta dobrá pohoda ať ve Stínadlech na dlouho - dlouho vydrží! Nechť se vám vaše práce ve Stínadlech daří - a nic špatného a zlého se tady už nikdy nepřihodí! Přejeme vám to zplna srdce!"
Zdroj: vesad, 09.08.2006
Související odkazy
Čítanka | - | Chata v Jezerní kotlině |
- | Dobrodružství v Zemi nikoho | |
- | Hoši od Bobří řeky | |
- | Stínadla se bouří | |
- | Tajemství Velkého Vonta, Tajemství Velkého Vonta (2), Tajemství Velkého Vonta (3) |
Diskuse k úryvku
Jaroslav Foglar - Tajemství Velkého Vonta (3)
Aktuální pořadí soutěže
- Elisa (3,0)
- Grully (1,5)
- Jana Lotus (1,0)
Štítky
husitské války červenec novinář Penízky sto let mít rád zikmund jací jsme pes a kočka karty bergson úder christo půlnoční sny lysistraté Jefferson vzdělávání Olomouc meditace Havran rozbor obelisk pastely divadelní recenze 50.léta Viktor Dyk podnikatel langer revoluce samson přežila jsem
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 724 173 569
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2025 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí