ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Foglar Jaroslav (*06.07.1907 - †23.01.1999)

­­­­

Tajemství Velkého Vonta (3)

Modrý zázrak
Údivný šepot přítomných se zvolna měnil na polohlasný hovor, jak se jednotliví účastníci mezi sebou vzájemně dohadovali. Začaly se zvolna zvedat ruce k souhlasnému hlasování. A další přítomní se přidávali - až snad všichni, kromě Dabinelovců, Uctívačů a rabiátů z Modré hvězdy, byli pro zvolení Losny.
A tu povstal Vláďa Dratuš - nyní již zase sebevědomý a klidný - předal Losnovi obřadně do rukou ježka v kleci a provazem svázaný stoh vontských kronik, s tou nejstarší vespodu - a řekl mu: "Všichni - nebo skoro všichni - souhlasíme s tím, abys byl Velkým Vontem! Otakare Losno, veď Stínadla moudře a spravedlivě, buď pevný a rozhodný, jaký Velký Vont má být - a jací byli většinou všichni tvoji předchůdci!"
Pak mu podal ruku a pod zešeřelou klenbou kostela se ozval potlesk a jásot - a k Losnovi přistupovali mnozí náčelníci ulic, aby mu blahopřáli. Losna se usmíval - ale už to nebyl ten vždy tak trochu nesměle a dobrácky vyhlížející chlapec, jak jej Rychlé šípy znaly do této chvíle, ale opravdu pevný a hrdě se tvářící Vont. To právě svěřená funkce dodala jeho tváři takový důstojný výraz.
Jeho nástupní řeč byla krátká, ale jadrná: "Děkuji vám všem, kdo jste mne Velkým Vontem zvolili. Budu se snažit vést Stínadla tak, abyste byli všichni se mnou spokojeni, i Dabinelovci a Uctívači ginga, i Modrá hvězda a snad ještě i jiní odpůrci. Velmi rád vyslechnu všechny rady, návrhy a nápady kohokoliv, i toho nejmladšího Vonta! Nepřipustím, aby měl kdokoli pocit křivdy, bezmocnosti a nespravedlnosti. Nechci být vaším pánem, ale služebníkem! Tak slibuji při památce Vojtěcha Vonta tím končím! Buďme svorni! Nevyzraďme nic, co víme! Žlutá je barva naše!"
Pochvalný křik a jásot byl mu odpovědí, až se změnil v hromovou sílu vontské písně beze slov. A ten jásot i zpěv se pak přenesly i tam ven, před kostel, když Vontská rada vyšla s Losnou uprostřed na schody před vchodem a jeden z jejích mluvčích oznámil výsledek voleb.
Zástupy čekajících rozjásaných Vontů zmáčela sněhová přeháňka, která se strhla nad Stínadly právě v době, kdy uvnitř kostela začal volební obřad. Ale teď vysvitlo do ulic slunce, zase tak podivně jarně zářící, i když byl leden - a vše tonulo v jeho vzácném oslnivém svitu.
A náčelnicí i řadoví Vontové z Modrých ulic, kteří se tak přičinili o posílení Žlutého květu, vedli si nadšeně nového Velkého Vonta v doprovodu Vládi Dratuše a Rychlých šípů tentokrát nikoli do kůlny Žlutého květu, ale k nim, do Modrých ulic, odkud Žlutému květu přišla ta posila.
A věděli dobře, proč je vedou právě tam! Tušili a toužebně čekali na to, co tam Losna s Rychlými šípy uvidí! Jen ale honem - honem - než slunce zase zajde - - než dlažba z modrých dlažebních kostek oschne pod jeho září z mokra po roztálém sněhu! Snad jednou či dvakrát do roka se taková příležitost naskytne, aby byla modrá dlažba v těch uličkách tak čerstvě mokrá, a nebe tak do modra vysmýčené - a slunce přitom tak naplno zářící!
Ano - ano - dorazili sem včas, aby to viděli! Šli zvolna Karmelitánskou ulicí, Sedmikřížovou, Zelenou bránou, přes Komáří kout, Želví uličkou - a všude, všude mokré kostky modrého dlažebního kamene, v nichž se ještě navíc shlíželo šmolkově modré nebe, v záři slunce doslova svítily nepopsatelně modrou září.
A ta se rozlévala do všech stran - i do skla oken v domech - modř dlažby i oblohy byla všude - slavnostní, jedinečná, nevylíčitelná modrá krása - ten "modrý zázrak", jak se tady tomu vzácnému jevu říkalo - a vítala nového Velkého Vonta.
Dospělí lidé v ulicích i z oken vyhlížející se usmívali, vždyť i oni čekali na těch několik minut té nádhery, tak řídce se vyskytující.
A Mirek řekl Losnovi a Vláďovi Dratušovi: "Modrá obloha - čistá a jasná, plná slunce - to je znamení dobré pohody, co k vám oběma přichází! Ta modrá záře tady - ten modrý zázrak, jak se tu říká, se zase brzy ztratí, až mraky zakryjí slunce a dlažba až uschne - ale ta dobrá pohoda ať ve Stínadlech na dlouho - dlouho vydrží! Nechť se vám vaše práce ve Stínadlech daří - a nic špatného a zlého se tady už nikdy nepřihodí! Přejeme vám to zplna srdce!"

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: vesad, 09.08.2006

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Jaroslav Foglar - Tajemství Velkého Vonta (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)