Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• publikováno roku 1871 v almanachu jihočeské omladiny Anemonky, který uspořádali Josef Kálal, Jan Dunovský a František Herites

I.

Sloup u cesty poražený,
písmo na něm k nepoznání -
v jaký kraj ta cesta vede,
v život nebo v umírání?

Nevím, aniž ptám se po tom -
je to jako ve životě,
kde musíme trapně žíti
v horší ještě nejistotě...

II.

Ve pralesích Ameriky
nehledal jsem k zpěvu sílu,
neslyšel jsem v Nilu bahnech
hnusné pláče krokodýlů.

Neviděl jsem Ukrajiny
volné, širé, zpěvné pláně;
nebyl tam, kde líný velbloud
v dlouhé táhne karavaně.

Aniž tam, kde ku skalinám
Balt své rmutné pěny valí,
ale co jsem viděl, zkusil,
žádná píseň neodhalí...

III.

Na kraji lesa oheň rozdělám,
při něm se tělo z mdloby zotaví;
snad rudou ohně září zlekáni
nepřijdou ke mně vlci hltaví.

Tak učiním - však práce zbytečná;
po celou noc jsem v hrozných mukách bděl,
na nejhoršího vlka pod sluncem,
na - svědomí jsem vlastní zapomněl.

IV.

Dávno jest už po klekání -
pusta dřímá v tajném šeru,
nad mou hlavou táhnou dravci,
černí ptáci ku severu!

Kam letíte, bratří noci?
Ku domovu! ku domovu!
Za nimi jdu, až se octnu
opuštěném na hřbitovu.

Také dobře - těžký spánek
juž se na má víčka sklání -
nemusíte, bratří noci,
dlouho čekať na snídaní!