Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jindřich Hořejší
• název francouzského originálu: Impressions de promenade

Dyž smutnej, jak stín du vokolo krámů,
máš vidět ten kvalt těch keťasů.
Blesk srší jim z vočí, votlemněj tlamu,
šup z prahu a alou před kasu.

Můj kukuč má oučin: pro rány boží,
co dělat, než zmiznout hezky kách,
dyž myslej, že seberu je i zboží
a snad i paničku? Strach je strach!

Něco jim řiká; "Hrom do tvýho pupku!
Udav se, jen se cpi vo sto šest.
A tudlecten nemá co do žaludku!"
Jak potom jim nemám z krku lezt?

Má kostra hne svědomím, marná sláva.
Maj výčitky, to je celej trik.
A dyž se jim v kašli zjeví má hlava,
zežloutne každej jak nebožtík.

Klepaj se, ale řvou jako sto turů,
div, že jim nespadne putyka.
A nařez je celá ulice vzhůru.
Našinec aby bral žulíka.

"Pelašíš, trhane, prašivá sloto!
Poď, ať se ti kouknem na zuby,
ty hmatáku všivej, dám ti co proto,
čumět mi při jídle do huby!

Ptám se vás, vobčani, nejni to k steku,
mít strach už jen šáhnout na lžíci?
Co zákon? Proč daně chtěj na člověku?
A vod čeho pak sou strážníci?!"

Slyším je pořád, i dyž sem jim unik.
Kvik s větrem de za mnou jako dým.
Tak vo zabijačkách zakvičí čuník,
pes přežranej po psu hladovým.

V tichosti uhýbám na jinou cestu.
Já nemám rád žádnou reklamu.
A pak je znám: plaval bych do arestu,
jen abych jim nelez ke krámu.

Tak můžu si alespoň napokoji,
na volný noze přeřikat svý,
co na každým státním baráku stojí:
"Rovnost!" - dyť víte! - a "Bratrství!"

Tak často to sou mý jediný hody.
(Ne samým chlebem je člověk živ.)
Eh, člověk je dobytek vod přírody.
Předělat Přírodu byl by div.

Těch proroků, mudrců, co tu bylo,
co mysleli, že to vobrátěj!
No, voč je lepší to železný kilo,
co menujou "srdce"? Povídej!

Vo nic a vo nic. Zlem, násilím na to?
Jo, než se člověk zas votřese.
S láskou, jak Spasitel? Celkově vzato,
ten taky se splet moc v adrese.

Čti v dějinách, tam je najdeš, ty hejly,
co na zemi chtěli lidskej kout
a člověka povznest... ty prej sou bejlí,
ty tak moct vyplejt a vykopnout!

A "Miserere" tě za hrdlo chytí,
beč, přemejšlej, ptej se proč a zač.
Pak řekneš si: "To je holt Živobytí.
Nic nedá se dělat. Zbejvá pláč!"

Dojmy z procházky ve francouzském originálu (Impressions de promenade)

Quand j' pass' triste et noir, gn'a d'quoi rire.
Faut voir rentrer les boutiquiers
Les yeux durs, la gueule en tir'lire,
Dans leurs comptoirs comm' des banquiers.

J' les r'luque: et c'est irrésistible.
Y s' caval'nt, y z'ont peur de moi,
Peur que j' leur chopp' leurs comestibles,
Peur pour leurs femm's, pour je n' sais quoi.

Leur conscienc' dit: "Tu t' soign's les tripes,
" Tu t' les bourr's à t'en étouffer,
" Ben, n'en v'là un qu'a pas bouffé!"
Alors, dame! euss y m' prenn'nt en grippe!

Gn'a pas! mon spectr' les embarrasse,
Ça leur z'y donn' comm' des remords:
Des fois, j' plaqu' ma fiole à leurs glaces,
Et y d'viennent livid's comm' des morts!

Du coup, malgré leur chair de poule,
Y s' jett'nt su' la porte en hurlant:
Faut voir comme y z'ameut'nt la foule
Pendant qu' Bibi y fout son camp!

"- Avez-vous vu ce misérable,
Cet individu équivoque?
Ce pouilleux, ce voleur en loques
Qui nous r'gardait croûter à table?

Ma parole! on n'est pus chez soi,
On n'peut pus digérer tranquilles...
Nous payons l'impôt, gn'a des lois!
Qu'est-c' qu'y font donc, les sergents d' ville?"

J' suis loin, que j' les entends encor:
L'vent d'hiver m'apport' leurs cris aigres.
Y piaill'nt, comme à Noël des porcs,
Comm' des chiens gras su' un chien maigre!

Pendant c' temps, moi, j'file en silence,
Car j'aim' pas la publicité;
Oh! j'connais leur état d' santé,
Y m' f'raient foutre au clou... par prudence!

Comm' ça, au moins, j'ai l' bénéfice
De m' répéter en liberté
Deux mots lus su' les édifices:
"Égalité! Fraternité!"

Souvent, j'ai pas d'aut' nourriture:
(C'est l' pain d' l'esprit, dis'nt les gourmets.)
Bah! l'Homme est un muff' par nature,
Et la Natur' chang'ra jamais.

Car, gn'a des prophèt's, des penseurs
Qui z'ont cherché à changer l'Homme.
Ben quoi donc qu'y z'ont fait, en somme,
De c'kilog d' fer qu'y nomm'nt son Cœur?

Rien de rien... même en tapant d'ssus
Ou en l'prenant par la tendresse
Comm' l'a fait Not' Seigneur Jésus,
Qui s'a vraiment trompé d'adresse:

Aussi, quand on a lu l'histoire
D' ceuss' qu'a voulu améliorer
L' genre humain..., on les trait' de poires;
On vourait ben les exécrer:

On réfléchit, on a envie
D' beugler tout seul "Miserere",
Pis on s' dit: Ben quoi, c'est la Vie!
Gn'a rien à fair', gn'a qu'à pleurer.