Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hlas minulosti
"A teskním za láskou, jež dávno zhynula.
Volám ji v poušti své, ač hlas vždy v prázdno šel.
Volám ji nevěda, zda jsem ji vskutku měl."

F.X.Šalda říká: "Z této bezmoci vyrostl onen soumračný, vyprahlý a zoufalý pocit, který je tak charakteristický pro většinu mladé české tvůrčí inteligence prožívající dobu únavy z konce století."

Spleen
"Hned duše po noci, hned zas po dni touží.
Hned tmou se zpíti chce, hned zase žárem spálit.
Krok prázdnou jizbou zní, kde únava se plouží.
A posléze znudí vše v tom svitu, mhou jenž zalit
a deštěm z popela a smutkem jeho skonu,
v tom šeru bez kontur a ostrých čar a rysů,
bez barev záchvějů a bez hýření tónů,
kde v stíny plíživé vše dlouží se a schvívá.
A duše znavena se smutkem všechno splývá."

Důvěrnost v soumraku
"...Pověz mi všechny své hříchy,
duši jež tíží teď....

Pověz mi viny, jež osud
určuje dnům tvým všem,
jako hřeb zavírá rakev
na věky před pohřbem...

Nejsem jak ostatní všichni.
Jiná je vina má.
Stoupá děs z tmavého nitra.
Z hlubin jak studně tma.

Každá má touha je zločin,
vinou je každý vzdech.
Miluji láskou, jež šílí,
prokletou ode všech."

Součástí sbírky Ocúny noci jsou i dvě povídky - romanticky laděná Genenda a staropražské romaneto Zlověstná madona.

Můj život
"Já mohl jenom snít, co jiní s pýchou žili
tam venku, ve slunci a s rytmem horečným.
Má píseň zpívala, čím zraky zajiskřily.
Však život prázdný byl a rozevlátý jak dým."