Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Předmluva autora

Ještě coby mládenec procházející pubertou jsem jednoho dne objevil v městské knihovně knížečku veršíků, tak do dlaně. Napsal ji Václav Bárta a pojmenoval: Jak se chodí za holkama.
Její obsah mne natolik nadchl (vidíte, že i po letech, kdy už je mi přes XX let, si její název a autora ještě dobře pamatuji), že téměř okamžitě po jejím dočtení se mi začaly v hlavě rodit krátké erotické rýmovačky ve stejném rytmu. Celý souhrn této mé tvorby jsem nazval Žvandinky.
A uchoval jej do dnešních časů.

+++

Potkal jsem vám kluka s holkou,
co se smáli na sebe.
Počítali spolu hvězdy,
co dnes vyšly na nebe.

Nijak se bát nemusejí,
dokud tyhle hvězdičky nevymění,
bez rozpaků,
za knoflíky z blůzičky.

+++

Venku velká zima je,
mne hřeje jen deka.
Říkám si:
Kde asi je,
ta co na mne čeká?

Sama si mne bude hřát,
bude se mnou spát.
Budu koukat nevině,
přitom, budu had.

+++

Pavouk spřádá pavučinu,
holka na mne síť
Jestli mne chceš za manžela,
napřed si mne chyť.

Já si ještě popolétnu,
ty mne dohoníš.
Budu-li se ti pak hodit,
sama uvidíš.

+++

Tuli, tuli, tulipán,
já se tulím rád.
Jestli se chceš přitulit,
musíš mi víc dovolit.
Jinak ti tu místo mne,
zbude tulipán.

+++

Ospalý jsem, jako noc.
Postelička chladná.
Kdyby mi ji zahřát chtěla,
hezká dívka, vnadná.

Já bych jí pak děkoval.
Za to zahřívání!
Zpíval bych jí o lásce.
Třeba do svítání.

+++

Nebuď na mne upejpavá,
ušetříš si oči.
Budeš-li se rozpakovat,
jiná po mně skočí.

+++

Že ses se mnou zapomněla,
neber smutně, moje milá.
Mnohá by ti záviděla,
i ty obavy.

+++

Už jsem si tě pojistil,
kdekdo kulí oči.
Teď já trnu obavami,
až tě máma zočí.

Pro tohleto pojištění
nemá vůbec pochopení.
Asi půjdu, "vesele",
do manželské postele.

+++

Mé milé se krátí sukně.
Zkrátka, nehoda.
Ať mi nijak nezávidí,
mně zas svoboda.

Od teď si ji budu hlídat.
Budu s ní i spát.
Budu si hrát na manžela,
ona kolíbat.

+++

Koupili jsme prstýnky,
chceme spolu žít.
Tváříme se vesele
a nemáme byt.

Kdo nás vezme pod křídlo,
tomu s úsměvem, rozvrzanou postelí,
v noci zahrajem.

+++

Manželská postel
je jako kniha.
Na každé stránce
nadepsaná.

Každou chvilkou
píšu ji s milkou,
ve žhavých nocích
rozdychtěnou.

Snad není chyba,
že je, ta kniha,
jak ryba.
Němá.

+++

To manželské milování
jak hrdliček cukrování,
chutná.
Když se občas pohněváme,
na hrdličky zavoláme.
A zas je klid doma.

+++

(mimo téma)

Pozdrav do Kutné Hory mým televizním, dlouhovlasým spoluučnicím:

Sám bych raděj koledoval,
jste však trochu daleko.

Aspoň na mne vzpomínejte!
Jsem jak vejce -
Na měkko!

Senior songy:

Dospělej chlap je pořád kluk.
Nechtěj ho napravit,
je mu to fuk.

Dospělej holce zbyl už jen sen,
dětičky zapláčou
a je z něj ven.

Rozumnej chlap,
co může chtít,
se svojí holkou po boku,
zestárnout,
pak...
do penze jít.

+++

Přesto, že jsou léta pryč,
Nezapomeň milá,
na můj bič.

Tehdy ještě kvete láska,
když se bičem občas práská.