Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• ukázka

"Dobrá," řekl pomalu. "Takže... jak to bylo s Tajemnou komnatou...
Všichni samozřejmě víte, že bradavickou školu založili víc než před tisíci lety - přesné datum neznáme - čtyři největší kouzelníci a čarodějky tehdejší doby. Jejich jména nesou čtyři koleje naší školy; byli to Godric Nebelvír, Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Salazar Zmijozel. Společně zbudovali zdejší hrad, daleko od slídivých očí mudlů, poněvadž prostí lidé za oněch časů měli z kouzel strach a čarodějky i kouzelníci byli vystaveni neustálému pronásledování."
Odmlčel se, kalnýma očima se rozhlédl po učebně a pokračoval: "Po několik let zakladatelé pracovali ve vzájemné shodě, vyhledávali mladé chlapce a dívky, u nichž se projevovaly čarodějné schopnosti, přiváděli je na hrad a vyučovali je. Potom však mezi nimi začaly neshody a rozepře mezi Zmijozelem a ostatními byla den ze dne větší. Zmijozel požadoval, aby studenty přijímané do Bradavic vybírali pečlivěji. Zastával názor, že výuka kouzelných umění by měla zůstat jen v rodinách, kde všichni jsou kouzelníci, a bránil se přijímat studenty z mudlovských rodin, o kterých se domníval, že jim nelze důvěřovat. Po nějaké době v této otázce došlo k vážnému střetu mezi Zmijozelem a Nebelvírem, a Zmijozel ze školy odešel."
Profesor Binns se znovu odmlčel a sešpulil ústa; vypadal jako stará, vrásčitá želva.
"Až potud existují spolehlivé historické prameny," zdůraznil, "poctivá fakta však zatemnila smyšlená legenda o Tajemné komnatě. Tvrdí se, že Zmijozel zbudoval na hradě skrytou místnost, o které ostatní zakladatelé nevěděli.
Podle této pověsti Zmijozel komnatu zavřel a zapečetil, aby ji nikdo nemohl otevřít až do chvíle, kdy do školy přijde jeho právoplatný dědic. Jedině Zmijozelův dědic dokáže Tajemnou komnatu otevřít, vypustit hrůzu, která se v ní skrývá, a s její pomocí očistit školu ode všech, kdo nejsou hodni studovat kouzelná umění."
Profesor Binns skončil a ve třídě se rozhostilo ticho. Nebylo to však ospalé ticho, jaké při jeho hodinách obvykle vládlo; všichni se na profesora dívali s nadějí, že jim ještě něco řekne. Profesor Binns se tvářil poněkud rozmrzele.
"To všecko jsou ovšem naprosté nesmysly," pokračoval. "Celou školu samozřejmě nesčetněkrát propátrali ti nejučenější kouzelníci a čarodějky, jen aby komnatu našli. Žádná taková komnata tu není, je to jen báchorka, která má vystrašit prosťáčky."
Hermiona se už zase hlásila.
"Pane profesore - co přesně jste měl na mysli tou hrůzou, která se v komnatě skrývá?"
"Má to být nějaká nestvůra, které prý dokáže poručit jedině Zmijozelův dědic," vysvětlil profesor Binns suchým, řezavým hlasem.
Studenti se po sobě nervózně podívali.
"Říkám vám, že nic takového neexistuje," pravil profesor Binns a přehraboval se ve svých poznámkách. "Není tu žádná taková komnata ani žádná nestvůra."
"Ale pane profesore," namítl Seamus Finnigan, "jestliže tu komnatu dokáže otevřít jedině Zmijozelův skutečný dědic, pak by ji nikdo jiný nedokázal ani najít, nemyslíte?"
"Nesmysl, O'Flaherty," řekl profesor Binns dotčeně. "Jestliže ji nenašlo tolik ředitelů a ředitelek, kteří se za ta léta v Bradavicích vystřídali -"
"Ale pane profesore," ozvala se Parvati Patilová, "to byste nejspíš musel použít černou magii, abyste ji otevřel -"
"Slečno Pennyfeatherová, to, že nějaký kouzelník nepoužívá černou magii, ještě neznamená, že to neumí," odsekl profesor Binns. "Opakuji vám, že kdyby takoví jako profesor Brumbál -"
"Možná byste ale musel být příbuzný se Zmijozelem, takže profesor Brumbál by nemohl -" začal Dean Thomas, ale profesor Binns už toho měl dost.
"To stačí," řekl ostře. "Je to jen báchorka! Nic takového neexistuje! Nemáme ani sebemenší důkaz, že by Zmijozel postavil třeba jen tajný přístěnek na košťata! Mrzí mě, že jsem vám tu pošetilou historku vůbec vypravoval. Když dovolíte, vrátíme se teď k dějinám,k solidním, věrohodným a ověřitelným faktům!"
A během pěti minut ve třídě znovu zavládla obvyklá otupělost.

***

Z mnoha strašlivých dravých zvířat a netvorů, jež obcházejí po naší zemi, žádné není podivnější a vražednější než bazilišek, známý též jako Hadí král. Tento had, kterýžto může dorůsti obrovitých rozměrů a žíti mnoho set let, rodí se z kuřecího vejce, vysezeného ropuchou. Způsoby, jak zabíjí své oběti, jsou překvapivé, poněvadž bazilišek má k tomu účelu netoliko smrtící jedovaté zuby, nýbrž i vražedný pohled a všichni, na něž jej upře, okamžitě zemřou. Pavouci před baziliškem prchají, neboť on jest jejich úhlavním nepřítelem, a sám bazilišek prchá toliko před kokrháním kohouta: ono jest pro něj smrtící.

***

Harry vytáhl brk a kus pergamenu a obrátil se k Ronovi a k Hermioně.
"Tomuhle se říká telefonní číslo," řekl Ronovi, načmáral ho hned dvakrát, roztrhl pergamen napůl a předal jim ho. "Loni jsem tvému taťkovi vysvětlil, jak se s telefonem zachází, takže to bude umět. Zavolejte mi k Dursleyovým, ano? Další dva měsíce, kdy bych si nemohl promluvit s nikým jiným než s Dudleym, bych nepřežil..."
"Ale tvůj strýc a teta na tebe budou pyšní, že?" zeptala se Hermiona, když vystoupili z vlaku a připojili se k zástupu, který se hrnul ke kouzelné přepážce. "Až se dozvědí, co jsi letos dokázal?"
"Pyšní?" řekl Harry. "Blázníš? Když jsem tolikrát mohl přijít o život a nepodařilo se mi to? Budou zuřit..."
A společně prošli branou zpátky do světa mudlů.