Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Otokar Fisher (1916)
• název německého originálu: Der Erlkönig
• název anglického překladu: The Erl-King

Kdo to tak pozdě ujíždí tmou?
To otec s dítětem před sebou,
v náručí synáčka zahřívá,
tak jedou vichrem, jedou ti dva.

'Co schováváš oči, nač by ses bál?'
"Ty nevidíš tatínku, že je tam král?
Král duchů s korunou... vlečka až sem..."
'Jen mlha, děcko, leží pod lesem.'

»Pojď se mnou, chlapečku, vezmu tě k nám,
budem se dobře mít, všecko ti dám,
mám kvítí všech barev v svém království
a plášť mé matky se zlatem jen skví.«

"Tatínku, tatínku, neslyšíš nic?
Král duchů mě volá čím dál tím víc!"
'Klid, dítě, seď klidně a neměj strach,
to šustí jen listí v křoviskách.'

»Pojď se mnou, hezký chlapečku, chceš?
Mé dcerky tě chtějí za bratra též.
Mé dcerky protančí celičkou noc,
uspí tě v písničkách na dobrou noc.«

"Tam, táto, tam do tmy se podívej!
Král duchů a princezny kolem něj!"
'Už hledím, hledím, děcko do mlhy:
to jsou přec vrby, ty staré mátohy!'

»Můj mazlíčku, tvé krásné tílko mám rád -
pojď po dobrém, sic budeš litovat!«
"Tatínku, táto, už na mě sáhl král!
Co mi Král duchů, co mi udělal!"

Tu zděsí se otec, pustí se v cval,
s chroptícím děckem domů se hnal.
Do dvorce dojel z posledních sil,
děcko však z mrtvých již nevzkřísil.

Král duchů v německém originálu (Der Erlkönig)

Wer reitet so spät durch Nacht und Wind?
Es ist der Vater mit seinem Kind;
Er hat den Knaben wohl in dem Arm,
Er faßt ihn sicher, er hält ihn warm.

'Mein Sohn, was birgst du so bang dein Gesicht?' -
"Siehst, Vater, du den Erlkönig nicht?
Den Erlenkönig mit Kron und Schweif?" -
'Mein Sohn, es ist ein Nebelstreif.'

»Du liebes Kind, komm, geh mit mir!
Gar schöne Spiele spiel' ich mit dir;
Manch' bunte Blumen sind an dem Strand,
Meine Mutter hat manch gülden Gewand.« -

"Mein Vater, mein Vater, und hörest du nicht,
Was Erlenkönig mir leise verspricht?" -
'Sei ruhig, bleibe ruhig, mein Kind;
In dürren Blättern säuselt der Wind.' -

»Willst, feiner Knabe, du mit mir gehen?
Meine Töchter sollen dich warten schön;
Meine Töchter führen den nächtlichen Reihn,
Und wiegen und tanzen und singen dich ein.« -

"Mein Vater, mein Vater, und siehst du nicht dort
Erlkönigs Töchter am düstern Ort?" -
'Mein Sohn, mein Sohn, ich seh es genau:
Es scheinen die alten Weiden so grau. -'

»Ich liebe dich, mich reizt deine schöne Gestalt;
Und bist du nicht willig, so brauch ich Gewalt.« -
"Mein Vater, mein Vater, jetzt faßt er mich an!
Erlkönig hat mir ein Leids getan!" -

Dem Vater grauset's, er reitet geschwind,
Er hält in Armen das ächzende Kind,
Erreicht den Hof mit Müh' und Not;
In seinen Armen das Kind war tot.

Král duchů v anglickém překladu (The Erl-King; by Edgar Alfred Bowring)

Who rides there so late through the night dark and drear?
The father it is, with his infant so dear;
He holdeth the boy tightly clasp'd in his arm,
He holdeth him safely, he keepeth him warm.

'My son, wherefore seek'st thou thy face thus to hide?'
"Look, father, the Erl-King is close by our side!
Dost see not the Erl-King, with crown and with train?"
'My son, 'tis the mist rising over the plain.'

»Oh, come, thou dear infant! oh come thou with me!
For many a game I will play there with thee;
On my strand, lovely flowers their blossoms unfold,
My mother shall grace thee with garments of gold.«

"My father, my father, and dost thou not hear
The words that the Erl-King now breathes in mine ear?"
'Be calm, dearest child, 'tis thy fancy deceives;
'Tis the sad wind that sighs through the withering leaves.'

»Wilt go, then, dear infant, wilt go with me there?
My daughters shall tend thee with sisterly care;
My daughters by night their glad festival keep,
They'll dance thee, and rock thee, and sing thee to sleep.«

"My father, my father, and dost thou not see,
How the Erl-King his daughters has brought here for me?"
'My darling, my darling, I see it aright,
'Tis the aged grey willows deceiving thy sight.'

»I love thee, I'm charm'd by thy beauty, dear boy!
And if thou'rt unwilling, then force I'll employ.«
"My father, my father, he seizes me fast,
For sorely the Erl-King has hurt me at last."

The father now gallops, with terror half wild,
He grasps in his arms the poor shuddering child;
He reaches his courtyard with toil and with dread, -
The child in his arms finds he motionless, dead.