Menu
Kalina Josef Jaroslav (*09.11.1816 - †22.06.1847)
Kšaft (Básnické spisy)
- národní balada
Co to v Cerekvi vyzvání?
Hodinkuli či klekání?
Toť umíráčku mutný hlas,
Bože, věřící duši spas!
I v hlučnou krčmu zvonek zní;
I hned hasot utichne v ní.
"No hrajte přece!" syn volá,
"Dobrý koláč vám táta dá!"
Hudba zněla, syn otci lál:
"Bohdejž mu v hrdle hudec hrál!"
A jak dohráno, řkou synu:
"Skonalť otec v tu hodinu."
"Takéli kšaft dělal?" "Dělal."
"Ajta tatík juž za své vzal!
Hej, hudci! hrajte, hrajte jen!
Nepůjdem domů, až bude den!"
I přijde den druhý, třetí:
Toť otcův kšaft rozpečetí.
Jonák domův se navrátí
A na bratry se rozkatí:
"Kde podíl můj dle otcovy
Konečné vůle? já co vy
Syn a pořádný dědic jsem.
Podílu mého dejte sem!"
"Teď otcův kšaft, hleď odkaz tvůj!"
"Poroučím ti, sprav život svůj!
Dosts, marnotratný! rozmrhal,
Mně pásmo života strhal."
To slyše - v komoru běží,
Kde v rakvi již tatík leží.
Z očí mu jiskří lítý hněv,
Zlolajce tříská na rakev:
"Tisíc hromů tě probudiž!
Vstaň a cos napsal, opraviž!
Tu, šelmo! za stůl se posaď
A piš a nehni se mi ztad!"
Na ten pozev praská rakev;
Ruka padá - noha padá -
A syn bledou hrůzou strne,
An mrtvý vzhůru povstane!
V rubáši sedl na lavici,
Vzal péro v svadlou pravici,
Vytřeští zrak, aniž dýše,
A píše, ale což píše? -
"Běda, běda! kdož otce klne,
To oko havran vykline!
Kdo šedin otce neštědí,
Onť království neobdědí!"
To vidět - číst - a v zoufání -
A pryč ho zlý host pohání.
Kde pak poděl se? - Tam bledá
Ruka z rybníka vyhlédá!
Čelední jdou a ustrnou!
Otec sedí - otec hledí -
Jak přimrazen jsa k lavici,
A péro drží v pravici.
Tu bába hned přivolána,
Všelikerá co kouzla zná,
I stříly zažehnávati
Jme se ducha zaklínati.
"Siré oči! pod obočí!
Siné oudy! boží soudy -
Zaklínám vás, po první ráz,
Po třetí ráz, boží příkaz!"
"Siré oči zamkněte se!
Siné oudy pomkněte se!
Pokoj ti, nebohý duchu!
Jdi a nechoď víc! chuchuchu!"
Zažehnáno, zaříkáno,
Otec sedí, otec hledí,
Jak přimrazen jsa k lavici,
Ni rady s ním, ni spomoci.
Když od báby neprospělo,
Tu k popovi se běželo,
On pop kropí, zažehnává,
Modlí se žalm, zaříkává.
Zaříkáno, zažehnáno,
Otec sedí - otec hledí,
Jak přimrazen jsa k lavici,
Ni rady s ním, ni spomoci.
Jdou pro vrchního pro popa,
Byť on jim spomohl od trupa:
Ten zaklíná, skropiv jizbu,
Žehná ho, říká modlitbu.
Zažehnáno, zaklínáno,
Otec sedí - otec hledí,
Jak přimrazen jsa k lavici,
Ni rady s ním, ni spomoci.
Až dítko se přibatolí,
"Pote, dedečku," hlaholí,
"Pote dadat!" a outlinkou
Chopí ho mile ručinkou.
Aj div divoucí! z lavice
Otec se zdvíhá; pravice
Požehná vnoučka milého,
Až věčný sen obejde ho.
A tak, co nelze žádnému,
Možná robátku malému!
Co zdíla nepravost syna,
Spravila dětská nevina.
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Josef Jaroslav Kalina - Kšaft (Básnické spisy)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
nenávidím a miluji agrese velká kočičí pohádka brain stín katedrály bez ovoce Rochefoucauld republika holub a mravenec musíme si promluvit odpuštění Judo helimadoe slohovka nejhorší den písemka dramatické žánry osudy dobrého vojáka jaromír jágr VESELOHRA ullrichová osobnost Velká Británie Emerson Pagnol ráno modřejší večera heydrich JAK SI NAKOUŘIL největší zklamání pilot
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 587 428
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí