Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Robert:
Komunista? Doma následovaly strašlivé výstupy, když vyšlo najevo, že vstoupil do strany. Když se rozhodl opustit starý, k zániku odsouzený svět a žít dál v tom novém, který teprve vznikal. Ale komunista?
A žije v něm skutečně? Tělem i duší? Rozumem i srdcem? Rozumem? Ano. Srdcem? Je vůbec aspoň něčím nový člověk? Znamená nový svět taky nového člověka? Tehdy, když se ve zlém rozešel s rodinou, myslel si, že má před sebou už jen cestu do budoucnosti, cestu revoluce. Ale kam došel? Kde je dnes? Čte socialistické realisty, a oni ho nudí, poněvadž neodpovídají na otázky, které si klade. Teď klade, ne tenkrát kladl. A jaké to jsou otázky? Jaké? Blbost. Ovšem. I Marx by si je kladl, kdyby jeho Jenny měla pletky s nějakým Samuelem Gellenem. Musel by si je klást, a kdoví, jestli si je nekladl. Jenom o nich nepsal. A jestli si je klad, bylo to přece docela přirozené, lidské tedy: bolševické.

***

Robert:
Zuřivě vtáhl pohledem Irenu do sebe. Je přece jeho! Vykašlat se na to, co má s jinými prohnili za duševní zmatenosti. Je jeho a je ráda jeho. Zná to přece z postele. A měli taky přece ty hezké večery o prázdninách, a naveze ji do dětí. Sakra, ať se užírá Samuel Gellen a všichni. Manžel si s ní možná neříká eliotovské básníčky u Bergera, ale zato s ní spí v noci v posteli. To je víc než všechny duševní vztahy. Je materialista. A udělá jí dítě. Pak bude brečet a smutnět, Irenka, až bude chodit těhotná a stydět se vylízt na ulici. A třeba právě tím se to všechno spraví. Ano. Udělá jí fakana. Znova jí vyprovodil zrakem sem tam, od zrcadla k zrcadlu. Rozhodně. Radši jí zničí postavu dětma, než by jí dá dovolí třeba jen ty čistě dušení vztahy ke Gellenovi.

***

Sam:
Ležel ve sněhu a díval se na Irenina záda, mizející v Reprezentačním domě, jak si ji Robert odváděl. Ať si ji odvádí. Náhle si byl Irenou zcela jistý. A může si být Irenou jistý, kdežto Robert jí musí pořád hlídat. Celý život. Nebo aspoň dokud mu dost nezestárne. To je úděl manželů: blaho manželských práv a hlídání. A to je úděl milenců: ležet občas s rozbitým nosem na sněhu, ale vždycky se vrátit. Nikdy nezpantoflovatět. A nakonec mít vždycky možnost zmizet, když se krásy světa začnou vytrácet.

Čtenářský deník	-	Babylonský příběh
	-	Dvě vraždy v mém dvojím životě
	-	Eine kleine Jazzmusik (Sedmiramenný svícen)
	-	Konec nylonového věku
	-	Legenda Emöke
	-	Lvíče, Lvíče (2), Lvíče (3)
	-	Prima sezóna, Prima sezóna (2), Prima sezóna (3), Prima sezóna (4), Prima sezóna (5), Prima sezóna (6), Prima sezóna (7)
	-	Sedmiramenný svícen, Sedmiramenný svícen (2)
	-	Tankový prapor, Tankový prapor (2), Tankový prapor (3)
	-	Zbabělci, Zbabělci (2), Zbabělci (3), Zbabělci (4), Zbabělci (5), Zbabělci (6), Zbabělci (7), Zbabělci (8)
	-	Zbabělci (rozbor)
	-	Ze života lepší společnosti

Čítanka	-	Konec nylonového věku
	-	Pulchra: příběh o krásné planetě
	-	Tankový prapor
	-	Zbabělci, Zbabělci (2)