Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• životopisná vzpomínka
• vyšlo ve sborníku Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863-1893 na straně 35

* 21. července 1841 v Praze; zmizel beze stopy 10. února 1889.

Tvůrce Světa pána v županu, kterýmžto dílem stal se nám Emanuel Bozděch pojednou tím, čím se Eugen Scribe teprv po dlouholeté práci stal Francouzům, bral i povolání své jako divadelní kritik velice vážně, a proto měl úsudek jeho v divadelním světě českém váhu velikou.

Kdykoli byl na jevišti prozatímního divadla a později Národního divadla ohlašován nový kus z dějin českých, již dlouho před tím vyžádal si Bozděch ode mne všech pomůcek historických, aby dobu dějinnou, ve které kus hrál, dříve co nejpodrobněji seznal. Nespokojil se však tím, co obsahovaly dějepisné knihy, chtěl seznati též ducha doby, snahy a směry tehdejší, poměry společenské, charaktery vynikajících osob atd., a tu milerád jsem mu propůjčoval své kulturně-historické zápisky, jež i s knihami tak pilně studoval, jako by sám byl psáti chtěl příslušná dramata.

Zejména tomu bylo před provozováním historických kusů Jaroslava Vrchlického Exulanti a Moudrost rabínská, k jichž posouzení konal v řečeném směru studia tak obsáhlá, že snad ani sám spisovatel nebyl tak činil. Po představení Moudrosti rabínské vyhledal mne ještě v noci, aby se mnou pojednal o charakteru hlavních osob a časové barvitosti kusu. Teprve po půlnoci bral se z Malé strany ode mne na Staré město, aby doma ke stolku zasedl a úvahu psal o novém kusu.

Vážné studium toto zračí se také v každé řádce historických dramat a veseloher jeho.

Který z nástupcův Bozděchových na křesle divadelního kritika může se mu v tomto ohledu dnes vyrovnati?