Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

LUPEN
A to jste si ani nešáhla. Vy jediná. (políbí ji) Co vám to říká? Dobrý, ne?
MALVA
Se zavřenejma očima... (složí Lupenovi hlavu na rameno) To jsem šla jednou kolem cizích vrat. Byl krásný den, všecko se na mne smálo. Kouknu do dvora, i tam bylo krásně, po zápraží pes honil telátko, ke studni se slétali holubi - a na povaleném korytě seděl chlapeček a plakal a plakal. Přišlo mi to divné - takový krásný den! - Dojdu až k němu, ptám se ho, proč pláče. Zamračil se na mne a řekl: Co je ti po tom?! - Tak jsem zase šla. Byla jsem za vraty a znovu slyším ten pláč. Už jsem se neohlídla. Nakonec měl pravdu. Co je komu po tom, proč pláčeme...
LUPEN
Tak pojďte. (odejdou spolu)
ERTEPLE
Tady jim chybí gramofon.
DODO (přiběhne s koupacím pláštěm)
Malvo!- Už šla? Už šla?
ERTEPLE (akcentuje)
Už šli. (smích)
DODO (nejistě)
Že nepočkala? - Za moment jsme tu. (odejde)
ERTEPLE (za ním)
Ten aby u všeho nebyl. Proč ji nenechá?
JOGLASOVÁ (na kanapi Joglasovi, který usnul)
Tady to vedou. To je domácnost. Ten muchlá holku, ta se chce mermomocí koupat sodomakomora! (drcne do Joglase) Podrbej mě.
LUDVÍK (Šamanovi)
Jen jí svěřte ruku. Ta si vás přečte!
ERTEPLE
Skoč mi pro brejle. Nechala jsem je u zrcadla. V koupelně! (Šamanovi) Nechci si na ně zvykat. Tobě to řeknu, Šoumene. Já když jsem nasvícená - nevidím partnera.
ŠAMAN
Máš aspoň tvůrčí samotu.
ERTEPLE
To jo. Mluvím do kulis. (nakloní se k Šamanovi) Nechtěla jsem o tom před Ludvíkem, ale - mně se to vůbec nelíbí. (bradou k palandě) Že on je prase, na to jsem už zvyklá. I když to dělat nemusel. Ne zrovna dneska. Ale Malva... To dělá natruc - nebo co?
ŠAMAN (krčí rameny)
Nevím. Nerozumím.
ERTEPLE
To řekneš ty. Taková lebka.
ŠAMAN
Kdoví. Byl jsem tu naposled. Jdu od toho, Erteple. Čím jsem starší, jedno si uvědomuji: Jsme povinováni sobě. To z nás nikdo nesejme.
ERTEPLE
Opravdu chceš osvojit toho kluka?
ŠAMAN (váhavě)
To si rozmyslím.
ERTEPLE
Přivede tě do řečí. Je to lauzr. Tak jsem si ho oťukávala -
ŠAMAN
O divadle.
ERTEPLE
Taky. Víš, co řek? Prej pro něho by nemuselo bejt. Nudí ho Romeo a Julie. Tak co na to chodí?
ŠAMAN
Já ho na to vzal.
ERTEPLE
Tos mu k tomu nic neřek? Ty, takovej Ajnštajn?
ŠAMAN
Já mu řek. (zakloní se, zavře oči) Padne Merkucio. Vidím, že brečí. Já mu řek: Tebe to dojímá? - Pak už jsme se jen smáli... (podepře hlavu, civí do prázdna)
LUDVÍK (se vrací, podá Ertepli brýle)
V koupelně? Na pisoáru. (uvidí Kláru, která slézá po žebříku) Jaký to zjev, jaký to zjev! (doběhne včas, aby jí pomohl z posledního šprycle) A jsme na zemi!
KLÁRA
Napila bych se.
LUDVÍK
Už jsem slídil. Nikde ani kapka.
ŠAMAN (se zvedl)
Já vím o slze. (dojde k soše, sáhne do podstavce, vyndá načatou láhev) Žakův intimní bar. Jen pro přátele. Napijeme se? (Kláře) Jaké to bylo?
KLÁRA (nervózně)
Co by mělo bejt?
ŠAMAN
Tady jsi doma. Povídej.
KLÁRA
Je krásně trhlej. Víte, co mi řek? Že jsme mu dali, já a Lupen, nejhezčí dárek k narozeninám. Když jsme jako to - Prej aspoň někdo je tu normální. (směje se)
ERTEPLE
To sedí!
ŠAMAN
Tak nic nebylo?
KLÁRA
Políbil mě.
ŠAMAN
A dál:
KLÁRA
Natáh se na postel, zaskuhral Malvo, Malvo, a spí jako dudek. Kde je Lupen?
ŠAMAN (nalévá Ertepli a Ludvíkovi)
Nejsme, co jsme bývali. Ba ne, ne ne...
ERTEPLE (ho usadí)
Teď si tě beru do prádla. Už mi neutečeš. (nasadí si brýle, rozevře mu dlaň) No nazdar. Ty máš pahrbek Venušin. Tebe se ta láska nasoužila! (vrací se Dodo, tak jak byl, vzlyká)
DODO
Žaku! Žaku!
ERTEPLE (ho nevnímá)
A nasouží!
ŠAMAN
Co je mu?
LUDVÍK (se hihňá)
Doktůrek je srab. Bojí se vody.
DODO (došel k palandě, tluče do žebříku)
Slez dolů. Žaku! Nespi, Žaku! (jde dopředu, hlavu si nesmyslně omotává ručníkem)
ERTEPLE
Pominul se. (chce ho zastavit, Dodo se po ní ožene) Je jako divej.
ŠAMAN (znervozněl)
...aku - Žaku!
JOGLASOVÁ (drcne do Joglase)
Joglas, jdem domů. Zfanfrněli se.
(na palandě se objevil Žak, slézá po žebříku)
ERTEPLE
Ježíši Kriste... (zacouvá od Doda, který se sesypal na židli a tiše vzlyká)
ŽAK (zavadí o Doda)
A do hajan. A do hajan...
DODO
Je konec, Žaku. Máš, cos chtěl...
ŽAK (popleská ho po hlavě)
Přebral jsi, Dodo. - Malvo. - Kde je Malva? (jde dopředu) Že si dáš kafe? Malvo, uvař kafe! A rozejdeme se. (s úlevou složí ruce za hlavu)
DODO
Malvu neuvidíš. S Malvou je konec.
ŽAK
Malvu nech na pokoji. Slyšíš, Dodo? (podívá se po ostatních) Děkuju za hezký večer. Vydařil se. (odstrčí Šamana) Budeme sami, Malvo, uvař mátu! Mně není dobře... (odejde)
(všichni obklopí zdrceného Doda)
ŠAMAN
Co se stalo?
DODO (po chvíli, apaticky)
Nevím. Utopil ji? Nebo se utopila?

Čtenářský deník

-

Kočka na kolejích

Čítanka	-	Hlasy ptáků
	-	Sbohem, Sokrate!