Menu
Kipling Joseph Rudyard (*30.12.1865 - †18.01.1936)
Písně mužů
- přeložil Otokar Fischer
Zpěv dětí
Ó rodná země, my jsme tví
láskou a prací svou budoucí;
až v muže a ženy dozrajem,
vše, číms nás pěstila, si vem!
Laskavý otče tam v nebesích,
neoslyš prosby dětí svých;
přes věky most nám stavět dej,
neposkvrněný odkaz přej!
Nauč nás v mládí jařmo nést,
v srdci mít víru, pravdu, čest;
a našim příštím zjevuj dnům
pravdu, jež vládne národům.
Jak ovládat se, nauč nás,
nad sebou bdít a v každý čas;
když oběť přinášet se má,
oběť to nebuď ničemná!
Nauč nás, soudcem uznávat
jen Tebe a ne druhy snad;
tak ujdem, vždy jen v stopě Tvé,
hrozbě i přízni lokajské.
Síle nás nauč, být útěchou
slabým, kdož bez opory jsou;
náš sen a naše jednání
toho, kdo mdlý, nechť nezraní!
Smíchu nás nauč, jejž děcko zná,
i slastem bez hořkého dna
i odpouštění vinám všem
i lásce k všemu pod sluncem.
Mateřská země, z té duše své
chcem bránit, zač padli otcové;
pro všechny věky budoucí
mozkem i rukou i srdcem jsme tví.
Zpěv bělochů
Tady je číš - z ní pije bílý muž,
když křivda se napravit má;
zde druhá je číš - a na jejím dně
zášť starého světa je zlá.
My vypili číš, tu hořkou, hořkou číš,
jen ssedlinu vylili z ní.
A blažen je svět, jestliže bílý muž
bělošskému zítřku připíjet smí!
Toto je krok - jím kráčí bílý muž,
cizí kraj když očistit jde,
pod nohou kov a nad hlavou blesk,
hlubinu tam i zde.
Tou cestou my šli, vlhkem a v bouř my šli
a hvězdy své viděli plát.
A blažen je svět, když kráčí po něm krok
sevřených bělošských řad.
Takto přísaha zní, když staví bílý muž
v dalekých krajích svůj dům:
"Buď svobodu nám a svobodu pro náš rod -
buď válku tuzemcům!"
My dostáli slovu: naši přísahu znej
pobitých junáků stín!
A blažen je svět, když znova bílý muž
svou přísahu promění v čin!
Břímě bělochů
To bělochů je břímě:
své syny vyšlete,
ať v cizích krajích slouží
těm, jimž prý pány jste;
ať obranný jsou pancíř
divochům divných ras,
z nichž každý plaše zírá,
půl děcko a půl ďas.
To bělochů je břímě:
svou pýchu nedat znát;
mít nervy ze železa;
a třeba tisíckrát
vždy opakovat znovu,
že spásu dá jen klid;
zisk hledat pro jiného;
a za jiné se dřít.
To bělochů je břímě:
boj věčně podnikat,
vyhlásit zápas moru
a nasycovat hlad;
a válka-li se končí,
v níž o věc míru jde,
pohanů blud a tupost
vše v niveč uvede!
To bělochů je břímě:
ne králů doprovod,
však všední metařina
a nevolníků pot.
Zde přístav - nevkročíš tam,
však dej zaň život svůj!
Zde silnice: ne sobě
ji krví dobuduj!
To bělochů je břímě,
to dávná jejich mzda:
od těch, jimž neseš dobro,
jen zášť, jen úhona;
a pokřik těch, jež zvolna
uvádíš k světlu dne:
"Chcem zpátky v nevolnictví
a k egyptské své tmě!"
To bělochů je břímě;
k mdlobě se nesmíš znát,
ni frásí o svobodě
svou mdlobu zastírat.
Ať tak, ať onak jednáš,
ten dusný, chmurný lid
tím vším chce jen tvým bohům
a tobě přitížit.
To bělochů je břímě:
je navždy po dětství,
je veta po předčasném
a levném vítězství:
teď nevděčné jdi dílo
- vždyť muž jsi! - podniknout,
k moudrosti zrej a předstup
před sobě rovných soud!
Pěší posel do hor
Ve jménu císařovny Indie,
vy knížata džunglí, s cesty a klid!
Tak rušno teď večer zde v lesích je -
my vyhnanci zprávu chcem z domova mít.
Ať klidí se lupič, lev z dálek ať vyje -
ve jménu císařovny: pošta do Indie!
Zvoneček cinká: už stoupat se jal,
jak soumrak se snáší sem do horských míst.
Má na zádech vaky a na krku šál
a za pasem zastrčen úřední list;
v něm datum příjmu i vypravení je:
"Po pěším kurýru. Pošta do Indie."
Je rozvodněn potok? Nu, broď se či pluj!
Jsou zamoklé cesty? Na svah si skoč!
Že je překážkou vichr? Ale, vichře, jen duj!
Kdo slouží, ten nezná "kdyby" a "proč".
Musí břímě své nosit, pokud kráčí a žije;
ve jménu císařovny: pošta do Indie.
Od jedle k dubu, potom k aloi vpřed,
ať pláň to či stráň či ať skalní to bok,
ať rýžová pole, ať sžehnutý hřbet -
dýše bronzová hruď, letí v sandálech krok.
Od vlaku k srázu a přes horské šíje
jde vzhůru, jde nocí pošta do Indie.
Tam na horách skvrna, tam na cestě bod!
Tam se stezky zdola, slyš, zvoneček zní!
Tam nahoře zmatek, kde opic je rod -
jsou v plápolu mraky, svět veškeren bdí:
vždyť čeká i slunce, že to na poplach bije:
"Ve jménu císařovny, pošta do Indie!"
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Joseph Rudyard Kipling - Písně mužů
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
sydney kluk vs. holka gotická duše kníže dopis rodičům vyznamny den Čapek-Chod deviace bobří kniha veršů moj klasika ze lvovic ist Murphy nora 20 000 vole výroba herbáře Vodník z kytice Pohádky o mašinkách co by se stalo kdyby..... Narcis a Goldmund frazeologie Abraham Bram Stoker dorian gray jan křtitel jak jsem se polekal pidimuži Štěnice
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 980 790
Odezva: 0.07 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí