Menu
Verne Jules (*08.02.1828 - †24.03.1905)
Maják na konci světa (2)
Jaká hrozná noc čekala ubohého Vasqueze za okolností, do nichž byl tak nenadále vržen! Jeho nešťastní přátelé byli zavražděni, shozeni z paluby a odliv nyní odnáší jejich mrtvá těla na širé moře!
Nemyslel ani na to, že ho mohl potkat tentýž osud, kdyby ho šťastnou náhodou nezdržela strážní služba na majáku. Myslel jen na své druhy, který pozbyl.
"Chudák Moriz, chudák Felipe," řekl sám k sobe; "spěchali s důvěrou nabídnout své služby oněm lotrům a ti se jim odvděčili ranami z revolveru! Už je neuvidím, již se nikdy neshledají se svou vlastí, se svými rodinami! A Morizova žena, která očekává návrat svého muže do dvou měsíců, až ta se dozví o jeho smrti!"
Vasquez byl z těch myšlenek plně zdrcený. Choval ve svém srdci k oběma strážcům upřímnou náklonnost Znal je již léta! Na jeho radu žádali o místo na majáku a nyní tu zbyl sám, sám jediný!
Ale odkud, proboha, se vzal ten škuner a jakou to měl lupičskou posádku na palubě? Pod jakou vlajkou plula a co chtěla v Elgorské zátoce? Pročpak ti lidé, sotva vystoupili na břeh, neměli nic lepšího na práci než zhasnout svítilnu majáku? Chtěli zabránit, aby je jiná loď následovala do zátoky?
Takové otázky se vtíraly do Vasquezovy mysli, ale ten na ně neměl odpověď. Na nebezpečí, které mu hrozilo, ani nepomyslel. Zlosyni přece museli okamžitě poznat, že příbytek stráže byl zařízený pro tři strážce, nikoliv pro dva. Dají-li se do hledání třetího? Nepodaří-li se jim ho dopadnout?
Z místa na břehu zátoky, kam se uchýlil, asi dvě stě kroků od zálivu, viděl Vasquez kmitat se světlo; chvíli na palubě , chvíli u ohrady majáku nebo v oknech příbytku. Slyšel tyto lidi na sebe hlasitě volat v jeho vlastním mateřském jazyku. Byli to jeho krajané nebo Chilané, Peruánci, Bolivijci, Mexikánci, kteří všichni mluví španělsky, nebo sami Brazilci?
Asi v deset hodin světla zhasla a od té doby nic nerušilo noční ticho.
Na místě, kde byl nyní, nemohl Vasquez zůstat. Ráno by ho tam našli. Od těchto zlosynů nemohl čekat nic dobrého. Nejjistější bylo dostat se jim z dohledu.
Ale kterým směrem se má dát? Do nitra ostrova, kde by bylo poměrně nebezpečněji? Nebo se má raději skrývat při vjezdu do zátoky a upozornit na sebe, jestliže by některá loď plula v dohledu ostrova? Ale ať se rozhodne tak nebo onak, jak by mohl vystačit s trochou zásob až do vystřídání mužstva určeného k obsluze majáku? To, co mohl donést z příbytku, rychle ubývalo. Nejpozději do osmačtyřiceti hodin by jistě neměl ze skromných zásob ani sousto. Čím je měl doplňovat? Kdyby s sebou mohl vzít aspoň udici! Nebo jak si měl opatřit oheň? Měl snad být odsouzen, aby se živil jen měkkýši a škeblemi?
Ale síla vůle zvítězila nad malomyslností. Bylo nutné rozhodnout se, dokud byl čas. Vasquez se rozhodl pro pobřeží mysu. Sv. Juana, kde chtěl přenocovat. Až se rozední, uváží co dál.
Odešel tedy z místa, odkud pozoroval škuner. Neozýval se z něho ani hovor, ani světlo, již nesvítilo. Zlosyni se cítili v zátoce v bezpečí, že nepostavili na palubě ani stráže.
Vasquez se obrátil k severu a šel po břehu pod strmými skalami. Slyšel jen šplouchání moře a tu tam křik opozdilého ptáka, vracejícího se do svého hnízda.
Bylo už jedenáct hodin, když se Vasquez zastavil na konci mysu. Nenalezl tu útulek, jen úzký záhyb, v němž zůstal do prvního úsvitu. Ještě než se slunce ukázalo na obzoru, sestoupil Vasquez k samému břehu moře a rozhlížel se, jestli se někdo neblíží buď od majáku, nebo z druhé strany, od mysu sv. Juana. Ale po obou stranách byl břeh pustý. Ani člun neviděl, ačkoliv teď posádka škuneru měla po ruce čluny dva, člun lodi Maule a šalupu určenou pro potřebu strážců. Rovněž na širém moři nebylo po lodi ani památky.
Přišlo mu na mysl, jak nebezpečná bude nyní zase plavba v okolí Státního ostrova, když světlo majáku bylo zhasnuté! Lodím, blížícím se ze širého moře, bude nyní maják spíš na škodu než na prospěch.
Zdroj: vesad, 22.08.2006
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Jules Verne - Maják na konci světa (2)
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
tajn giuseppe verdi manažer o povinnostech Lilie aladin lidstvo Já a ranní vstávání vánoční prázdniny dělníci moře na slovíčko s mumií kdo v kondolence kriminální příběhy Polák nálada balada vodník Krkonošská pouť na plechárně staré domy gazdina dospěla Collodi Ošklivá pravda dívčí romány bílý obraz dotace papír pověry čísla
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 536 813
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí