Menu
Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)
Jezinky (Pohádky)
Byl jeden chudý hoch sirotek, neměl otce ani matky, a musil jít sloužit, aby byl živ. Dlouho chodil, nikde nemohl služby najít; až jednoho dne přišel k nějakému stavení o samotě pod lesem. Na prahu seděl starý dědoušek, měl místo očí v hlavě tmavé důlky; kozy v chlívku mečely a dědoušek řekl: "Rád bych vás, ubohé kozičky! na pastvu dovedl, ale nemohu, nevidím; a nikoho nemám, abych ho s vámi poslal." - "Dědoušku! pošlete mne," ozval se hoch, "já vám ty kozičky budu pást a vám taky rád posloužím." - "Kdo pak jsi? a jak se jmenuješ?" A hoch mu všecko pověděl a že mu říkají Janeček. - "Dobře, Janečku! vezmu tě; a nejdříve mi ty kozy na pastvu vyžeň. Ale tam na tu hůrku v lese jich nevoď: přišly by na tě Jezinky, uspaly by tě a pak by ti vyloupaly oči, tak jako mně to udělaly." - "Nic se, dědoušku, nestarejte," odpověděl Janeček, "mně Jezinky očí nevyloupají."
Po té pustil kozy z chlívka a hnal je na pastvu. První a druhý den pásl pod lesem; ale třetího dne řekl sám sobě: "Což bych se bál Jezinek? poženu, kde je lepší pastva." Pak si uřízl tři zelené proutky ostružiny, schoval do klobouka, a hnal kozy zrovna do lesa na tu hůrku. Tam se kozy rozběhly po pastvě a Janeček si sedl do chládku na kámen. Dlouho neseděl, a nenadále, kde se vzala, tu se vzala, stála před ním krásná panenka, celá bíle oblečená, vlasy po zádech pěkně rozčesané, černé jako havran, a očí jako trnky. "Pozdrav pán Bůh! mladý pasáčku!" povídá, "hleď jaká to jablíčka rostou v naší zahrádce! tu máš, jedno ti dám, abys taky věděl, jak jsou dobrá." I podávala mu krásné červené jablíčko. Ale Janeček věděl, kdyby to jablíčko vzal a snědl, že by usnul a že by mu potom oči vyloupala; i řekl: "Děkuju pěkně, krásná panenko! můj hospodář má v zahradě jabloň, rostou na ní ještě pěknější jablíčka; dost jsem se jich najedl!" - "Nu, když nechceš, nebudu tebe nutit," řekla panenka a odešla. Za chvíli přišla jiná, ještě krásnější panenka, měla v ruce pěknou červenou růži a řekla: "Pozdrav pán Bůh! mladý pasáčku! hlehleď, jakou jsem tamhle na mezí utrhla krásnou růžičku! a jak pěkně voní, přivoň si taky!" - "Děkuju pěkně, krásná panenko! můj hospodář má v zahrádce ještě pěknější růžičky; navonil jsem se dost!" - "Nu, když nechceš, nech tak!" řekla panenka celá rozhněvaná, obrátila se a zas odešla. Po některé chvíli přišla třetí panenka, nejmladší a ze všech nejkrásnější. "Pozdrav pán Bůh! mladý pasáčku!" - "Děkuju pěkně, krásná panenko!" - "Věru, švarný jsi hoch," řekla panenka; "ale byl bys ještě hezčejší, kdybys měl vlásky pěkně učesané, pojď, já tě učesám!" Janeček neříkal nic; ale když panenka k němu přikročila, aby ho česala, vzal s hlavy klobouk, vytáhl z něho jeden proutek ostružiny a šup! uhodil panenku po ruce. Panenka dala se do křiku: "Och, pomozte, pomozte!" začala plakat a z místa se nemohla hnout Janeček nedbal nic na její pláč a svázal jí ostružinou ruce. Tu přiběhly ty druhé dvě panenky, a vidouce sestru chycenou, začaly Janečka prosit, aby ji jen rozvázal a pustil. "Rozvažte si ji samy!" řekl Janeček. - "Och, nemůžeme; máme měkounké ručičky, popíchaly bychom se!" Ale když viděly, že hoch jinak nechce, šly k sestře a chtěly ostružinu rozvázat. Vtom Janeček přiskočil a šup! šup! uhodil je taky proutkem a pak jim oběma svázal ruce. "Hleďte, mám vás, vy zlé Jezinky! co jste mému hospodáři vyloupaly oči." Po té běžel domů k hospodáři a řekl: "Dědoušku! pojďte, našel jsem někoho, kdo vám zas oči vaše dá." A když přišli na tu hůrku, řekl té první Jezince: "Teď mi pověz, kde jsou dědouškovy oči? nepovíš-li, vhodím tě tuhle do vody!" - Jezinka se vymlouvala, že neví, a Janeček ji chtěl vhodit do řeky, co tam pod hůrkou tekla. - "Nech mne! Janečku, nech mne!" prosila Jezinka, "já ti dědouškovy oči dám." I vedla ho do jedné jeskyně, kde byla veliká hromada očí, velikých i malých, černých, červených, modrých i zelených, a dvě z té hromady vybrala. Ale když Janeček je dědouškovi vsadil, začal ubohý naříkat: "Och běda, běda! to nejsou moje oči; vidím samé sovy!" Janeček se rozhněval, Jezinku popadl a vhodil do vody. Potom povídá té druhé: "Pověz ty, kde jsou dědouškovy oči?" Ta začala se taky vymlouvat, že o nich neví; a když jí hoch pohrozil, že ji taky do vody vhodí, vedla ho zas do té jeskyně i vybrala mu dvé jiných očí. Ale dědoušek zase naříkal: "Och, to nejsou moje oči; vidím samé vlky!" I stalo se druhé Jezince tak jako té první - jen se nad ní voda zavřela. - "Pověz mi ty, kde jsou oči dědouškovy?" řekl Janeček té třetí nejmladší Jezince. Tu ho taky vedla k té hromadě v jeskyni a dvé očí mu vybrala. Ale když byly vsazeny, zase dědoušek bědoval, že to nejsou jeho oči, prý: "Vidím samé štiky!" Janeček vida, že ho též obelhala, chtěl ji taky utopit, ale Jezinka prosila ho s pláčem: "Nech mne! Janečku, nech mne! já ti ty pravé dědouškovy oči dám." I vybrala je ze spodu celé hromady. A když je Janeček dědouškovi do důlků vsadil, vykřikl dědoušek radostně: "To - to jsou moje oči! chvála pánu Bohu! Teď zas dobře vidím." Potom Janeček a dědoušek byli spolu dobře živi: Janeček pásl kozy a dědoušek dělal doma syrečky, a pak je spolu jedli. A ta Jezinka potom už nikdy víc na té hůrce se neukázala.
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Karel Jaromír Erben - Jezinky (Pohádky)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
Dousková stíny minulosti moderna diskant E.T. volá domů adonis čapek matka heine Matilda hororové příběhy menu Popis jarní přírody lexikografie Hurikán líbáš jako bůh Kalypsó znělé souhlásky červená sedma naturalismu jablko korzár Cinder svratka olaf Dobré jídlo a pití tábor expozice promoce Deukalión a Pyrrha pařby a lektvary
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 893 948
Odezva: 0.06 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí