Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ZÁPADNÍ SLOVANSKÉ

Hornolužické

5. Zvonící lipka

Byli jednou otec a matka a měli jedinou dcerušku. Než dceruška dospěla, zemřela jí matka. Jednou šla dceruška ke kmotře na přástky. Ta domlouvala jí velmi, aby se otec s ní oženil.
"Potom chci," slíbila kmotřička, "tobě nožky mlékem mýti a hlavičku pivem." Otec se oženil s kmotřičkou, a kmotřička umyla dcerušce nožky mlékem a hlavičku pivem. Po druhé a na dále myla jí kmotřička hnojůvkou. Po čase dostala kmotřička čtyři dcerušky, a první měla jedno oko, druhá dvě, třetí tři a čtvrtá čtyři oči. Teď musela pastorkyně krávy pásti a dostala od macechy hliněné šišky a pepřový sýreček na pastvu s sebou, a přece červenaly se líce její více než líce nevlastních sestřiček. - Macecha ráda by byla věděla, čím zůstává pastorka tak hezká. Poslala tedy první dcerušku jednookou s ní na pastvu, aby ji hlídala, od čeho je pastorka tak krásně červená. Když vyhnaly na pastvu, řekla dceruška jednooká: "Sedni si a pleť mi vlasy!" A když pastorkyně česala, šeptala: "Spi jedno očko!" a ta usnula. Teď přišla strakatá kráva a dávala jí z jednoho rohu píti a z druhého jísti. Večer vrátily se domů a macecha ptala se své dcerušky: "Co pak jsi viděla?" a ta nevěděla nic.
Nazítří hnala s ní druhá na pastvu a řekla: "Česej mi vlasy!" A pastorkyně šeptala: "Spi jedno očko, spěte obě dvě!" Zase přišla strakatá kráva a dávala jí z jednoho rohu píti, z druhého jísti. A když byl večer, řekla pastorka: "Vstávej, sestřičko, půjdeme domů." Macecha se ptala dcerušky: "Co jsi viděla?" a ta nevěděla nic.
Ráno hnala třetí na pastvu; a když vyhnaly ven, řekla: " Sedni si, sestro, a česej mi vlasy." Ona pak šeptala: "Spi jedno očko, spěte dvě očka, spěte všecky tři." Zase přišla kráva strakatá a dávala jí z jednoho rohu píti a z druhého jísti. A když byl večer, řekla pastorka: "Sestřičko, vstávej; půjdeme domů." Doma tázala se macecha dcerušky: "Co jsi viděla?" i ona zas nic nevěděla. A na druhý den hnala čtvrtá dceruška s ní. A když přihnaly na pastvu, řekla: "Sedni si, sestro, a česej mi vlasy." A pastorkyně se posadila a šeptala: "Spi jedno očko, spěte dvě očka, spěte tři očka." Na čtvrté očko pak zapomněla. Zase přišla strakatá kráva a dávala jí z jednoho rohu píti a z druhého jísti. Čtvrté oko všechno vidělo, mezi tím co tři spaly. Na večer řekla pastorkyně: "Vstávej, sestřičko, půjdeme domů." Doma ptala se macecha dcerušky: "Co jsi viděla?" Ta povídala: "Když tři oči spaly, přišla strakatá kráva a dávala jí z jednoho rohu jísti a z druhého píti."
Macecha se rozhněvala a vykrmila strakatou krávu, aby ji zařezala, Děvče musilo býti doma a hliněné mazanky s pepřovým sýrem jísti. Každodenně navštěvovala svou strakatou kravičku a u ní plakala. Jednou povídala kravička: "Dnes budu zařezána; ale vypros si od macechy moje vemeno k čistění; v něm najdeš kamének, ten vsaď si pod okno, z něho vyroste lipka a ta bude skleněná, a pod lipkou bude psík štěkati."
Dívka učinila. jak jí kravička přikázala, a z kaménku vyrostla skleněná lipka a pod ní štěkal psík. A pod lipkou prýštil pramen a děvče musilo v prameni prádlo práti, až jí ruce krvácely.
Jednou jel tam vzácný pán mimo, a když viděl dívku, chtěl ji za ženu mít, ač byla chudá. Ale macecha toho nepřipustila. Za týden přijel pán zase a žádal znovu o ni. Tu macecha svolila, ale přikázala svým dceruškám: "Vezměte řetěz a svažte lipku!"
Děvče se obléklo, sedlo si na vůz a jelo pryč. Ale lipka se vytrhla, vylétla na vůz a psík štěkal za povozem. - Za rok měla mladá paní syna. Když macecha se o tom dověděla, šla ji navštíviti: "Dceruško, jsi nemocná nebo zdravá?" ptala se. A než odešla, slíbila, že přijde zítra zase. Na zítří přivedla svou dcerušku s dvěma očima s sebou a ptala se: "Dceruško, jsi nemocná neb zdravá?" Dceruška odpověděla: "Ano, bohudík, jsem zdravá." - "Podívej se oknem, děvče," řekla macecha, "jak v rybníku si hrají rybičky!" A když mladá paní pohlédla oknem, strčila ji macecha z okna do rybníka, že se tam ubohá utopila, a její duše vtělila se v kachnu a plavala smutně po rybníku. Macecha vložila svou dcerušku do postele a odešla domů. A když mladý pán přišel domů a svou paní spatřil, tázal se: "Proč jsi tak ošklivá, snad jsi nemocná?" - "Velmi nemocná," odpověděla a pán ji politoval.
V noci ve dvanáct přiletěla kachna oknem a přeměnila se v mladou paní a koupala plačíc svého synáčka, a když ho zase povila, políbila mu hubičku a naříkala: "Má lipka nezvoní, psík neštěká a můj synáček tuze, tuze pláče! dvě noci přijdu ještě a už nikdy více!" Sletěla zase jako kachna do rybníka.
Na druhou noc přiletěla kachna znovu oknem a proměnila se v člověka; připravila koupel a synáčka vykoupala. A když ho povila, zlíbala mu hubičku a naříkala: "Má lipka nezvoní, psík neštěká a synáček můj trpce pláče! jednu noc ještě přijdu a už nikdy více."
A zase sletěla jako kachna oknem do rybníka. Pán byl za oponou, plakal a ji spatřil a slova její zaslechl. Třetí noc přiletěla zase a vykoupala synáčka, a když ho povila, plakala hořce a naříkala: "Má lipka nezvoní, můj psík neštěká a můj synáček stále tuze pláče! teď již nikdy více nepřijdu." V tom vyskočil mladý pán, který byl za záclonou schovaný a ji chytil, než se v kachnu změnila. Mladá paní smutně prosila: "Pusť mě, milý, pusť, pokud je hodina příznivá!" - "Já tebe již nepustím," zvolal pán. A mladá paní řekla: "Můžeš-li, dokonej: mám pás kolem života, jestli jej na ráz dýkou přetneš, smím u tebe zůstati, jinak bude se mnou zle." -
Pán vzal dýku a přeťal pás a před ním stála mladá paní zase tak krásná, červená jak byla dříve a vyprávěla jemu, co macecha s ní udělala. Ráno byla okatá za vlasy přivázána k ocasu koně, pak kůň poplašen a honěn přes pařezy.
A když kůň přiběhl domů, měl jen vlasy s sebou. Lipka zase zvonila, psík štěkal a mladý synáček se usmíval.

6. Vodníkova žena

Jako se mezi Srby povídá o vodníkovi, tak se také o jeho ženě povídají všelijaké báchorky. Někdy ji viděli, jak u potoka neb u rybníka přede nebo své šaty bílí, neb své mokré vlasy česá. Přichází i někdy jako její muž na trh. Když on žito kupuje a platí je dráže než jiný, nastane drahota. Když ale prodává levněji než jiní, zlaciní. Rovněž tak činí jeho žena; ovšem ne s žitem, ale s máslem. Poznatelná je na trhu po mokrém okraji své sukně. Jedenkrát byla také v šestinedělí a povídá se báchorka o jejích porodních bolestech na tento způsob: Jedna žena žala jednou kdesi při vodě (kde? není známo) trávu. Přiblížila se k ní nesmírně tlustá žába. Mrzuta i také pečlivá o život tvora řekla ta spravedlivá žena k ní: "Pryč, žábo, sice ti budu bábou." Za nějakou dobu, když byla již na událost zapomněla, přišel k ní jakýsi muž a upomenul ji na její slib, a požádal ji, aby šla s ním a jeho manželce babila. S velkou srdečnou starostí se tázala u vrchnosti a duchovenstva o radu a poučení.
Dostala tu radu, že má svůj slib splnit. Šla tedy bez obavy s tím mužem. Když tam přišla, kde si tehdy s žábou učinila známost, rozdělil muž prutem jak kdysi Mojžíš holí vodu na dva díly a zavedl ji po suchu do své mokré domácnosti. Tu našla jeho manželku v největších porodních bolestech. Se vší obratností a k spokojenosti dospělé šestinedělky vykonala svou věc a brzy bylo zdravé a čilé dítko narozeno. Jako dík za tu pomoc, kterou přinesla, dala jí koutnice tu radu, aby si za to více nežádala, než-li dle slušnosti a náležitosti tato práce se cení. Dle této rady také jednala a když vodník na to celou míru plnou všelijakých peněz přinesl a jí říkal, aby si z nich dle libosti vzala, co chce, nebrala si přece více než měla právo. A bylo to její štěstí a k zlosti vodníkově, který byl by jí chtěl nejraději dle svého šibalství krk zakroutit. Poněvadž pak si ona více nežádala, musil ji bez úhony zase propustit. Jako dříve udeřil zase svým prutem do vody, která se rozdělila, a po suché pěšince vyšla ta žena zase z vody, která se zase ihned zavřela, jak z ní vystoupila. Co se stalo s dítětem, kterému na svět pomohla, nikdy se nedověděla.