ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Poláček Karel (*22.03.1892 - †21.01.1945)

   
­­­­

Žurnalistický slovník

  • satirický slovník hesel z žurnalistické praxe s předmluvou Karla Čapka
  • formou ironických slovníkových hesel z oblasti novinářské praxe a soudobých oblíbených žurnalistických floskulí dává Karel Poláček nahlédnout do novinářského světa jeho doby se všemi polopravdami a pololžemi, účelovými formulacemi a překrucováním, banálními frázemi, ustálenými nesmyslnými spojeními slov i faktickým diletantismem, tedy se vším, čím žurnalistika zdaleka netrpěla jen v minulém století

Předmluva

V zajetí slov

(FRÁZE.) Fráze se definuje jako ustálené rčení; ale řekne-li nám někdo tak ustálené rčení jako "Dobrý večer", nenazveme ho ještě proto frazérem. Velmi mnoho výroků, které pronášíme v obyčejném životě, jsou rčení naprosto ustálená. Milionkrát už bylo řečeno "Bolí mě hlava" nebo "To se ty dny krátí", a přece to nejsou fráze. Řeč lidu sestává většinou ze rčení velmi ustálených; přesto lid zpravidla nemluví ve frázích, aspoň ne mezi sebou a ne o věcech, které dobře zná. Aby se ustálené rčení stalo frází, musí v něm být něco falešného, něco nepravdivého a přepjatého. Fráze vždycky tak trochu lže. Fráze není ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Fráze je habituální a zmechanizovaná neupřímnost.
(NADSÁZKA.) Pro frázi a frázovitost je příznačné, že skoro vždycky obsahuje nadsázku. Prostá, věcná, opravdově míněná výpověď se nemůže stát frází, i kdyby byla omílána miliony úst denně. Z věty, že někomu umřela teta, neudělá frázi ani ten největší tlučhuba; jenže tlučhuba to neřekne, nýbrž bude hlásat, že nám neúprosná Morana vyrvala jeho milovanou tetinku. Tlučhuba neřekne, že lidé mají těch daní zrovna dost, nýbrž že náš lid úpí pod břemenem nesnesitelných daní. Náleží k povaze fráze, že zveličuje nebo opentluje všecko, co bere do úst. Z toho důvodu má fráze strukturu většinou adjektivní: dělá se nejvíce z přídavných jmen. Slovo "sedlák" je holý a takříkajíc poctivý fakt; připojte k němu "náš", "český", "náš čacký", "náš uvědomělý" sedlák, a máte z toho frázi jako lusk. "Nepřítel" znamená něco tak určitého a vojensky střízlivého, že se toho slova v civilu téměř neužívá; musí se říci "zavilý", "sveřepý" nebo "odvěký" nepřítel, musí se to adjektivně předimenzovat, aby to slovo ztratilo své věcné ostří a mohlo se jím házet jako pouhou verbální figurou.
(FILOZOFIE FRÁZE.) Fráze má své zvláštní logické postavení mezi všemi soudy a výpověďmi. Především nepočítá s tím, že bude brána doslovně; úpí-li náš lid pod břemenem daní, nemá tím být řečeno, že můžeme na ulicích slyšet kvílení, sténání a štkaní poplatníků. Protože fráze se prezentuje jakožto rčení víceméně obrazné, má předem dáno jakési noetické alibi: vymyká se kontrole, zda odpovídá faktům. Ale na druhé straně, ježto každá pořádná fráze je omletá, běžná a obsoletní, nelze ji vydávat ani za hodnotu estetickou, za krásnou fikci a výplod čiré fantazie. Tedy fráze není ani výrazem skutečnosti, ani projevem obraznosti; je nereální a přitom bez fantazie; nevychází ze skutečnosti ani z ducha, ale podvrhuje obé pouhými slovy.
Fráze jakožto slovní mechanism, jako hotové klišé, jako víceméně afektivní přepínání, jako verbální příkrasa nemá, to se rozumí, co dělat s hledáním, kritickým formulováním a sdělováním zkušeností a poznatků. Ale nejhorší je, že není ani vědomou a záměrnou lží. Frázi nelze vyvracet jako omyl nebo nepravdu. Je mimo pravdu a mimo lež. Žádný logický podvod, žádná nesmyslnost nekorumpuje lidské myšlení tak jako fráze. Frazéra nelze přesvědčit, protože lže nevědomě, sám podváděn slovy, která přijímá místo věcí. Čte-li nebo slyší-li člověk tisíckrát, že náš nepřítel je odvěký nebo dnešní svět že je zbahnělý, nepotřebuje to nakonec už důkazů, tak jako netřeba dokazovat, že Palackého most je Palackého most. Určité spojení slov se prostě stane zvykem; tím se stane i přesvědčením.
Fráze má vůbec v duchovní ekonomii funkci náhražky: je náhražkou vzdělání, myšlení, stanoviska, zájmu, citu, poznatku, přesvědčení, víry; je podstatným falšováním všech hodnot duševních. Na rozdíl od falšování potravin je to činnost dovolená, a dokonce vážená; namnoze se jí učí na školách, je prakticky předváděna na politických schůzích a s vynálezem knihtisku a rotačky se stala předmětem strojové velkovýroby.

(MORÁLKA FRÁZE.) Frázi se vytýká, že kazí jazyk a sloh. To je sice pravda, ale její destruktivní síla je daleko hlubší. Fráze stírá rozdíl mezi pravdou a nepravdou. Kdyby nebylo frází, nebylo by demagogie, nebylo by veřejných lží a nebylo by tak lehko dělat politiku počínajíc rétorikou a končíc vražděním národů.

Karel Čapek


Obral jsem si za úkol sebrati několik novinářských frází a seřaditi je abecedně v jakýsi slovník. Nemohu do tohoto slovníku pojmout všechny běžné fráze a typické obraty našich časopisů obávaje se, že bych musil napsat obsáhlou encyklopedii, které by se mohl věnovat odborník, jenž by se rozhodl považovati ji za své životní dílo. Můj zájem se kloní k politické a lokální části denního tisku, odkudž jsem získal největší kořist. Daleko méně se dotýkám hospodářské a sportovní rubriky. Naprosto pak pomíjím kritický argot takzvaných kulturních sloupců, ačkoli právě odtud vychází největší korupce české řeči. V zrcadle rafinovaných a rutinovaných frází kulturních reportérů denního tisku jeví se i průměrnému pozorovateli současný úpadek mravů, rozklad osobností a drolení charakteru. – Mám za to, že náklonnost k frázím prozrazuje ducha šejdířského, a považuji frázistu za podvodného kridatáře v oblasti ducha. Frázista, abych hovořil mluvou trestního zákona, béře na sebe falešnou tvářnost člověka majícího myšlenky a schopného úsudek vydávati. Ve skutečnosti je prokázáno, že záliba ve frázích vzniká z neznalosti fakt, z nepřítomnosti myšlenky a nedostatku vlastního úsudku. Čímž dopouští se frázista zločinu podvodu, a je tudíž právem na něho žalováno.
Fráziství možno považovati za morální inflaci. Když fráze vznikla, vyjadřovala snad jistou hodnotu, takže ten, kdo ji přijímal, mohl věřiti, že za ni dostane naznačenou částku v zákonité měně. Fráze upadá na ceně zrychlenou cirkulací. Z nedostatku duševního zboží se tisknou fráze, vzniká inflace a konečně se za úplně znehodnocenou frázi nedostane vůbec žádný ekvivalent.
Největší kontingent frází, v této sbírce obsažený, dodalo mi mladočešství. Toto mladočešství, jehož rezervaci dlužno hledat v pivnicích, nad červenobíle kostkovanými ubrusy, za oleandry v dřevěných kořenáčích i pod sádrovými bustami velikánů našich dějin. Mladočeské fráze vznikly z vídeňského ducha; ne nadarmo honosí se pivnice zpravidla secesní fasádou. Mnohdy je mladočeská fráze přímo překlad z němčiny. Z mladočeských frází čiší nakyslý zápach pivních splašků a ozývá se z nich jakýsi starobylý, předválečný nářek. Jsou tak kyselé, že by bylo možno z nich chemickou cestou vyráběti ocet.
Pro novinářskou frázi je příznačná záliba v byvším, dávno uplynulém a v neskutečnosti. Politická terminologie našich novin je ovšem svou povahou bojovná, ale čerpá ze středověkého válečnictví. Ignoruje dnešní principy a zbraně nynějšího válečnictví. Je schována za svým valem a odolává nárazům moderní civilizace. V politické frazeologii nenajdeme kulomet, vrhače plamenů, drátěné překážky a vlčí jámy. Tu a tam se ozývá již bubnová palba a vyklizují se přední pozice. Valnou měrou však náklonnost k politické frázi patří středověku. Bojuje se s odkrytým hledím, vchází se v řečnický turnaj, najatí žoldnéři lámou za své pány kopí; vrhají se smolné věnce do našich tvrzí, otravují se studně, vstupuje se na kolbiště s čistým štítem, straničtí novináři nazývají se panoši svých zaměstnavatelů i vysílají se otrávené šípy. A často ozývá se v našich novinách slovo: Zrada! Bylo to oblíbené slovo starších spisovatelů historických románů a z těch bylo převzato do novin. Novinářská fráze, jsouc ponořena v konvenční, romantickou náladu, jeví zvláštní oddanost k této starobylé rekvizitě. Zrada značí, že nějakého cíle nebylo dobyto přímo, ale postranními cestičkami. Postranní cestičky jsou kroucené. Fráze je slovní ornament. Ornament je kroucený, a proto je zrada v novinářské politické terminologii nepostradatelná.
Tento slovník míní parodistickým způsobem zlehčovati novinářskou frázi a uváděti ji ve veřejný posměch. Autor by si přál frázi tak rozkotati, aby z ní památky nezbylo. Avšak ach! Autor cítí, že již na počátku své úlohy upadá v rezignaci. Fráze je nezrušitelná. Rozpadá se pouze stářím a zanikajíc dává život mladým. Fráze má podhoubí, ze kterého rostou nové fráze na místě těch, které zrezivěly.

A

Od A do Z je všechno vylháno.

Abrahámoviny jsou padesáté narozeniny vynikajících mužů, jako jsou sokolští a menšinoví pracovníci, přednostů a předsedů okrašlovacích a jiných spolků, okresních důvěrníků, pořadatelů a táborových řečníků. Abrahámoviny slaví také spisovatelé, kteří mají dvě jména, jako: J. V., F. S. aj. Také oni spisovatelé a novináři, jichž příjmení se skládá ze dvou částí. Např. Čurda-Lipovský, Zyka-Borotínský, Picko-Zásmucký, Viková-Kunětická. V článku o abrahámovinách se konstatuje, že se oslavenec těší oblibě pro svoji milou a konciliantní povahu. Takový článek jest ukončiti zvoláním "Mnogaja ljeta!"
Aféra. Viz: Augiášův chlév. Aféra je senzační, odporná a provaluje se. Viz: Bahno. Aféry budí rozruch v celém okolí a široké veřejnosti. Viz: Veřejnost.
Ajta! Viz: Mravokárci a Beneš.
Algebra je politická.
Aristides, starořecký filozof a politik, jenž byl pro přílišnou poctivost vypovězen ze země. V našich novinách se užívá jeho jména v ironickém smyslu.
Aritmetika je volební.
Augiášův chlév. Viz: Aféry, Komunální hospodářství a Zkrachované.
Auguri. Viz: Sýčkové a Krutihlavové.
Automobilista nesvědomitý. Nezjištěný automobilista po činu ujel. Ztřeštěnému automobilistovi byl odňat vůdčí list a uvalena na něho vyšetřovací vazba.
Autor nepodepsaného článku napadá nás křivým tvrzením. Autor byl mnohokráte vyvolán a zahrnut květinovými dary.
Autority vědecké vyslovují svůj názor v ten smysl.
Až do těch hrdel a statků. Viz: Píď, Vlast, Rodná hrouda.

B

Baba. Babské řeči a povídačky necháme bez povšimnutí. Baba utíká od odpovědnosti. Viz: Zbabělost.
Bagatelizování odpůrců se nevyplácí. Ani voliči a zejména poplatníci se nedají bagatelizovat.
Bahno. Rozeznáváme dvojí bahno. Společenské a politické. Nejrozšířenější je bahno velkoměsta. Týká se statistiky pohlavních chorob, prostituce, nočních lokálů a pochybných tančíren. Bahno politické bývá na radnicích, v politických stranách, peněžních ústavech. Bahno se odhaluje, bahnem se také třísní šediny zasloužilého odpůrce. Viz: Aféry, Kal, Kydání, Bláto. V bahně se topí osobnosti i celé skupiny. Poukázati na toto bahno je záslužná činnost.
Báchorky směšné. Pro malé děti. Viz: Soudná veřejnost.
Barnumská reklama má zakrýt pravou podstatu věci. Přes barnumskou reklamu byly volební výsledky žalostné.
Bařtipáni. Domácí páni, fabrikanti, mladočeši, obecní starší. Viz: Konšelé a Radničtí fotři.
Beneš. Doktor filozofie, univerzitní profesor a zahraniční ministr. Viz: Čertovo kopýtko, Ajta!, Muž ve stínu, Zákulisí, Nitky, Hrad, Hradní stvůry, Falešná lžihumanita, Židovská světovláda, Vrahové slovanského Ruska, Bolševizující legionáři, Cizáci, Osvobozenská legenda, Byzantinismus.
Bengálem nedají se naši stoupenci zaslepit. Viz: Soudná veřejnost.
Bezmezná je troufalost, s jakou se odvažují předstoupit před zraky soudné veřejnosti.
Beznadějný je stav zraněného, který byl odvezen do Všeobecné nemocnice.
Bez názvu je název lokálky, která tepe činnost úředního šimla.
Bez poznámky. Název lokálek, které se končí větou "Poznámky k tomuto případu netřeba" nebo "Úsudek si učiní soudná veřejnost sama".
Bezpříkladná je odvaha, s jakou se hasiči vrhali do hořícího domu.
Bezuzdná je vášeň.
Blábolení našich odpůrců vzbuzuje: útrpnost, oprávněnou nevoli, veselost a hnus soudné veřejnosti. Blábolením se má zakrýti blamáž.
Blaho vlasti nejvyšším zákonem. Vlastenecká živnost.
Blamáž si utržili: naši nepřátelé, pomluvači a nactiutrhači. Blamáž se zakrývá povídáním a blábolením. Blamáž vzbuzuje hlučnou veselost. Utrpí se zpravidla na schůzích, kde se dostane pádná odpověď. Viz: Pádná odpověď a Kvapný ústup.
Bodrý je venkov, rolník, živnostník a Podskaláci. Někdy bývá bodrý také jubilant, oblíbený v našich řadách.
Bolševický "ráj". Viz: Vrahové slovanského Ruska, Uznání de jure, Dr. Beneš, Legionáři.
Bombastické jsou fráze.
Brány pekelné ji nepřemohou. Název lokálek pojednávajících o odpadu od katolické církve.
Brak. Viz: Cizácký.
Brojí se proti poměrům na železnici, v úřadech a pouličních drahách. Viz: Neudržitelné poměry.
Budiž jasno!
Byrokracie. Viz: Šiml, Režim.
Byzantinismus je hradní. Viz: Beneš.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Veru, 29.01.2020

­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník-Bylo nás pět, Bylo nás pět (2), Bylo nás pět (3), Bylo nás pět (4), Bylo nás pět (5), Bylo nás pět (6), Bylo nás pět (7), Bylo nás pět (8), Bylo nás pět (9), Bylo nás pět (10), Bylo nás pět (11), Bylo nás pět (12), Bylo nás pět (13), Bylo nás pět (14)
-Bylo nás pět (rozbor)
-Hlavní přelíčení, Hlavní přelíčení (2)
-Hostinec U kamenného stolu, Hostinec U kamenného stolu (2)
-Hrdinové táhnou do boje
-Michelup a motocykl
-Muži v offsidu, Muži v offsidu (2)
-Podzemní město
-U nás v Kocourkově (filmová verze)
-Vše pro firmu, Vše pro firmu (2)
Čítanka-Bylo nás pět, Bylo nás pět (2), Bylo nás pět (3), Bylo nás pět (4), Bylo nás pět (5), Bylo nás pět (6), Bylo nás pět (7), Bylo nás pět (8), Bylo nás pět (9), Bylo nás pět (10), Bylo nás pět (11)
-Edudant a Francimor, Edudant a Francimor (2), Edudant a Francimor (3), Edudant a Francimor (4), Edudant a Francimor (5), Edudant a Francimor (6), Edudant a Francimor (7), Edudant a Francimor (8)
-Hedvika a Ludvík
-Hlavní přelíčení, Hlavní přelíčení (2), Hlavní přelíčení (3)
-Hráči
-Hrdinové táhnou do boje
-Lehká dívka a reportér
-Michelup a motocykl, Michelup a motocykl (2), Michelup a motocykl (3)
-Muži v offsidu, Muži v offsidu (2), Muži v offsidu (3), Muži v offsidu (4), Muži v offsidu (5), Muži v offsidu (6), Muži v offsidu (7), Muži v offsidu (8), Muži v offsidu (9), Muži v offsidu (10), Muži v offsidu (11), Muži v offsidu (12), Muži v offsidu (13), Muži v offsidu (14), Muži v offsidu (15), Muži v offsidu (16)
-Okresní město
-Otec svého syna
-Pásky na vousy
-Podzemní město, Podzemní město (2)
-Povídky izraelského vyznání
-Povídky pana Kočkodana, Povídky pana Kočkodana (2), Povídky pana Kočkodana (3)
-Vše pro firmu
-Vyprodáno, Vyprodáno (2)
-Židovské anekdoty
-Žurnalistický slovník
­­­­

Diskuse k úryvku
Karel Poláček - Žurnalistický slovník







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)