Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• ukázka
• díl v sérii: 1 (následuje: Modrá jako safír)
• název originálu: Rubinrot

Prolog

Hyde Park, Londýn
8. dubna 1912

Padla na kolena a začala plakat, on se mezitím rozhlížel na všechny strany. Jak předpokládal, nebylo v parku v tuto dobu ani živáčka. Jogging ještě zdaleka nebyl v módě a na bezdomovce, kteří spávají na lavičce přikrytí jen novinami, byla příliš velká zima.
Zabalil chronograf opatrně do šátku a uložil ho do batohu. Krčila se vedle stromů na severním břehu jezera Serpentine v záhonku odkvetlých krokusů.
Ramena se jí třásla a její vzlykot zněl. Jako by ho vydávalo nějaké zoufalé zvíře. Bylo to k nevydržení. Ale ze zkušenosti věděl, že je lepší ji nechat v klidu, takže si sednul vedle ní do orosené trávy, zíral na vodní plochu hladkou jako zrcadlo a čekal.
Čekal, až poleví bolest, která ji pravděpodobně nikdy docela neopustí.
Cítil se téměř stejně jako ona, ale pokoušel se ovládnout. Nesměla si dělat starosti ještě o něj.
"Už vlastně někdo vynalezl papírové kapesníky?" popotáhla konečně a otočila k němu svůj uslzený obličej.
"Netuším", odpověděl. "Ale mohu nabídnout pravý hedvábný kapesník s monogramem."
"G. M. To jsi ukradl Grace?"
"Dala mi ho sama. Můžeš ho klidně celý posmrkat, princezno.
Zkroutila rty do křivého úsměvu, když mu kapesník vracela. "Teď je naprosto zničený, promiň."
"Ale prosím tě! Jsme v době, kdy se kapesník jen pověsí na sluníčko, aby uschnul, a použije se znova. Hlavně že jsi přestala plakat."
Do očí jí hned znovu vyhrkly slzy. "Neměli jsme ji nechávat na holičkách. Přece nás potřebuje! Vůbec netušíme, jestli ten náš podfuk bude fingovat, a nemáme žádnou šanci to někdy zjistit."
Její slova byla jako bodnutí." Mrtví bychom jí taky nebyli nic platní."
"Kdybychom se jen mohli schovat, někde v cizině, pod falešnými jmény dokud nebude dost stará..."
Přerušil ji prudkým zavrtěním hlavou. "Všude by nás našli, to už jsme přece probírali tisíckrát. Nenechali jsme ji na holičkách, udělali jsme to jediné správné - zajistili jsme jí život v bezpečí. Přinejmenším pro příštích šestnáct let."
Na chvilku se odmlčela. Kdesi v dálce zařehtal kůň a od West Carriage Drive bylo slyšet hlasy, ačkoli byla ještě téměř noc.
"Já vím, že máš pravdu," řekla nakonec. "Jen to vědomí, že už ji nikdy neuvidíme, tak bolí." Promnula si uplakané oči. "Přinejmenším se nebudeme nudit. Dříve nebo později nás vyslídí i tomto čase a pověsí nám na krk Strážce. Nevzdá se chronografu ani svých plánů jen tak bez boje."
Zakřenil se, protože si všimnul záblesku v jejích očích, který značil touhu po dobrodružství a věděl, že krize je prozatím zažehnána. "Možná jsme byli nakonec přece jen chytřejší než on, anebo ta druhá věc nebude fungovat. Pak se nehne z místa."
"Ano, to by bylo pěkné. Ale pokud ne, jsme jediní, kdo mu může zkřížit plány."
"Už proto jsme udělali správnou věc." Vstal a sklepal si špínu z džínů. "Tak pojď! Ta zatracená tráva je mokrá a ty by ses měla ještě šetřit."
Nechala se od něj zvednout a políbit. "Co teď budeme dělat? Najdeme nějakou skrýš pro chronograf?"
Podíval se nerozhodně směrem k mostu, který odděloval Hyde Park od Kensingtonských zahrad.
"Ano. Ale napřed vypleníme depot Strážců a napakujeme se nějakými penězi. A pak bychom mohli vyrazit vlakem do Southamptonu. Odtamtud vyráží ve čtvrtek Titanic na svou první plavbu."
Zasmála se. "Takže tohle je tvoje představa o šetření se. Ale jsem pro. "Zasmála se. "Takže tohle je tvoje představa o šetření se. Ale jsem pro."
Měl tak velkou radost z toho, že se zas dovedla smát, že ji ještě jednou políbil. "Vlastně jsme myslel... Víš přece, že kapitáni v mezinárodních vodách mají oprávnění uzavírat manželství, nemám pravdu, princezno?"
"Ty jsi mě chceš vzít? Na Titaniku? Nejsi blázen?"
"To by přece bylo hrozně romantické."
"Až na tu záležitost s ledovcem." Opřela si hlavu o jeho hru'd a skryla mu obličej do bundy. "Tak moc tě miluju," zamumlala.
"Chceš se stát mojí ženou?"
"Ano," odpověděla, obličej stále schovaný na jeho hrudi.
"Ale jen pokud vystoupíme nejpozději v Queenstownu."
"Připravená na dobrodružství, princezno?"
"Připravená, jestli jsi i ty," zašeptala.