Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Sestra Jitka procházela mezi lůžky nemocných a u každého se na chvíli zastavila. Sál byl dost prostorný a bylo v něm dvacet osm lůžek. Bylo to oddělení chirurgické, tedy vesměs samé vážné nemoci.
Sestra Jitka prošla celým sálem, usedla do lenošky u stolku v čele sálu a dala se do čtení knihy. Přesto, že četla velmi pozorně, co chvíli zvedla hlavu a zkoumavým zrakem přehlédla celý sál, aby zjistila, jestli někdo nepotřebuje její pomoc. Dnes byl však výjimečně klidný večer. Nemocná jedna po druhé usínaly, bylo slyšet jejich pravidelné oddychování. Najednou, bylo kolem půlnoci, se dveře do sálu polehounku otevřely a dovnitř nahlédl službu konající lékař - doktor Vaněk. Jakmile ho sestra Jitka spatřila, hned vyskočila a neslyšným krokem mu běžela naproti.
"Sestro, jak to tady na sále vypadá? Mohla byste se na půl hodinky vzdálit? Nutně bych vás potřeboval. Přivezli nám přírůstek - velmi těžký případ..."
"Mohu, pane doktore, mohu, skoro všichni už spí. Jen se domluvím s jednou pacientkou, aby na mne v případě nutnosti zazvonila, a hned přijdu."
"Dobře, sestro. Přijďte pak za mnou na přípravku," odpověděl doktor a zmizel ve dveřích.
Netrvalo ani pět minut a sestra Jitka byla na místě. Nemocný byl již svlečený a ležel na nosítkách, přikrytý bílým prostěradlem. Byl v bezvědomí.
"Dopravní nehoda... Nejhorší je, že to odnesly oči. Nevím, jestli se nám podaří zachránit mu zrak," prohodil lékař. Odvezli zraněného na operační sál. Oslnivé elektrické světlo zalilo sál nebývalým jasem. Zanedlouho přišla druhá sestra Klára a doktor Krouský.
"Nejprve spravíme faktury... Jsou tři... A pak se podíváme, jak je to vlastně s očima... Sestro Kláro, hlídejte narkózu," řekl doktor Vaňek.

Čtenářský deník

-

Když srdce zavolá