Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Díl I.

Částka III. - Cesta Korytanskem

Ještě okolí mlhami ranními přetažené leželo, hory v dálce jen jako šediví stínové oku se představovaly, a již, parnu se vyhnouti mysle, k Villachu jsem se bral. Ani živé duše jsem nespatřil; jen se motám po kanálu uhlíři k městu plouli. Slavné mlčení v povětří a ticho dokonalé v hájích ani větříčkům listem zašustit nedovolilo. Jezero širé jako zrcadlo v přemilém modru leželo, ani jedinká vlnka po krásné hladině se nezakroužila; jen když sem tam čilá ryba se vymrštila, kola prostranná se dělala. Tu se pak ohnivá přes jezero vytáčela kůle, jejíž brzký příchod již před chvílí daleké naproti ležící skaliny zlatým lemem zkrášlené zvěstovaly. Vznešeně se valila do modřin dalekoširých a v hlubinách ohnivý, slepící tvořila sloup. Ó, jaké to jitro! Jaké city přirozenost svému ctiteli do srdce leje! - Vpravo a vlevo bělejí se dvě tvrzky, Pörtschach a Keutschach, z mlázin. Roztroušené horské chaloupky, dědiny, zámky a věže kostelíků zhlížejí se v uhlazených vlnách. Kosové si hvízdají písničky ranní na stráních hustých a vonnost vydychují ořešiny, kterýchž množství zdejší břehy lemují. Děvčata z vesnic na trh spěchají, ta zeleniny, druhá kvítí, ona vejce, jiná drubeř, ale všecky na hlavě svou tíž nesou. Ten způsob se zde všeobecně zachovává; i slabé dívčice takové tíže na hlavách nesou, jaké u nás silná nádenice na záda si věsí. Nicvšakméně na hlavě, kde obyčejně tíž leží, bezvlasé místo mívají. Hory jsou zde vůkol zelené a zdravou, kořenatou travou obrostlé, kterouž roztroušená stáda navštěvují. Kdyby býkové jejich tak ohyzdně nečistotou zarostlí nebyli, daleko by se více vzrůst jejich a veselý výhled cizím líbil.
Villach zdaleka očím se představuje, nicméně se přes hodinu dobrou jede. Před městem z volšin a hustých vrbic Dráva vybíhá. Most její, kdež sedadla zhotovena jsou, poskytuje veselý výhled přes proud, jenž střelhbitě do Uher odtud se žene.
Villach jest nejstarší obchodní město v Korytánsku a za času, když Benátčané obchod s Východní Indií zouplna drželi, byl Villach hlavním skladem mezi Benátkami a římským císařstvím, odkud zboží dílem po vodě, dílem po silnicích se rozváželo. S Republikou benátskou i kvetoucí časové zdejšího města zvadli, kteréž neštěstí svého po vyhlášení přístavů Fiume a Triestu do svobody tím více okusilo. Nicméně Villach přece skladem onoho zboží ostává, kteréž se z nadřečených přístavů do Tyrolska a Švejcar, do německé říše, Salcpurku a Bavor rozesílá.
Ač i ve zdejších kostelích mnoho památných kamenů z římských časů se nachází, a kde by se mnohý důkaz vynalézti mohl, přece spisovatelé se neusnesli, odkud město jméno své dostalo.