Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• ukázka
• podtitul: Robert Boyer, život a legenda v zaprášeném světle archivních dokumentů uložených pod signaturou 82219 C v krabici od bot v depozitáři Noxubee County Library, 103 East King St., Macon
• jedná se o poeticky laděné ohlédnutí za blues missisipské delty oslavuje slovem i obrazem zašlý svět bluesmanů (a blueswoman) a jejich "autentických" životů
• vydalo nakladatelství Petrov v Brně roku 2000

Předmluva

V srpnu 1995 byl v Noxubeeské okresní knihovně v Maconu ve státě Mississippi brigádnicí Madelaine Winkelhofferovou, vyslanou pro Usnesení Kongresu USA o sadařství z roku 1812 do depozitáře ve sklepení domu na 103 East King St, na klice dveří spatřen obrovitý exemplář brouka roháče z čeledi Lucanidae. Na pomoc přivolaného emeritního učitele anglické literatury Ulycese Fitzgeralda však zaujala jiná pozoruhodnost, a sice krabice od bot nadepsaná Boyer a označená štítkem se signaturou 82219 C. V katalogu tato signatura nebyla zaznamenána. Při prozkoumání jejího obsahu objevil různorodou směs dokumentů sestávající z parkovacího lístku z automatu datovaného 15. 7. 1927 z Maconu v Georgii, osmnácti skleněných negativů kabinetních fotografií žen se začernalými skvrnami způsobenými stárnutím použitého materiálu a odloučením stříbra z emulze a pěti pozitivů pohlednicového formátu. Na snímku Bartheny T. či F. je v pravém dolním rohu slepotiskovou matricí vyražena značka ateliéru Parker & Roullier, Baton Rouge.
Brouk roháč zatím zmizel v regále za šanony.
Balancuje na vratkých štaflích Fitzgerald pod vrstvou prachu, kterou nedopatřením z víka oklepl do vnitřku krabice, dále nalezl falzifikát rodného listu znějící na jméno September Wofford a štos z rubové strany inkoustovou tužkou popsaných účtenek. Na základě jakých indicií knihovník Thomas Nelson, působící zde v letech 1920-1954, dospěl k závěru, že se jedná o pozůstalost Roberta Boyera, není jasné ani s odstupem téměř půlstoletí, kdy knihovna tuto akvizici získala. Dvacet textů z účtenek bylo zařazeno mezi profily muzikantů k dokreslení dobové atmosféry. Bohužel mnohé z nich se nedochovaly v úplnosti. V Harcování s Tyusem je kvůli přelomení papíru nečitelná pátá řádka. Některá slova jsou rozpitá nebo je tuha dlouhodobým nošením po kapsách setřená. To je případ textů Na stole růže a winchestrovku, Chasidskýho svatýho caddika, Nakrm Croxe a Smith. V textu Před půlnocí v zatuchlým hotelu čpícím odérem z ponožek vypadl přetržením účtenky segment od brilantinou po vsunul klíč. Rozsah poškozené části (cca tři řádky) lze se značnou přesností odhadnout ze součtu zaplacených drinků na lícové straně. V básni Buran s podříznutym kůzletem v podpaží byl z názvu vypuštěn podtitul Friday Afternoon. V Když jsme za skomírajícího halasení polnic přitáhli jak Leeovy šiky od Gettysburgu je písmo kvůli prohlubující se opilosti pisatele v závěru nečitelné. Ani při grafologické expertize se tyto samoznaky rozluštit nepodařilo. Chybějící fragmenty byly doplněny podle povahy kontextu. Rovněž uspořádání textů do podoby veršů bylo učiněno až dodatečně editorem.

Archie Johnson

se narodil 12. 7. 1904 v Bridgtonu v okrese Kinchafoonee v Georgii jedenáctileté Louise Johnsonové. Z pochopitelných důvodů proto chybí v bridgtonské matrice o narození záznam. Než matka dosáhla zletilosti, vyrůstal v rodině matčiny tety Megan Bagwellové v přístavku v zadním traktu domu na 302 Bell View Street. Dnes se zde nalézá Johnsonovo muzeum. Vystavené relikvie však nemají s jeho osobou mnoho společného. Kromě zapalovače a pistole Johnson nevlastnil žádný majetek. Replikou je rovněž budova muzea. Původní dům byl stržen při asanaci roku 1935. Vrozenými fyzickými dispozicemi podpořenými dřinou si Johnson brzy získal respekt sahající daleko za hranice ghetta. Jak patřilo odedávna k tradicím této čtvrti vyděděnců, od raného dětství musel přispívat do rodinného rozpočtu. Začínal čištěním bot, od roku 1912 byl zaměstnán v bauxitových dolech. Kolem roku 1918 začíná podnikat na vlastní pěst. Doslova. Jednou z pěti svěřenek, jimž poskytoval ochranu, se stává i jeho matka Louisa.
26. 10. 1923 se v baru Sunshine zapletl do žárlivé šarvátky mezi matkou a prostitutkou Rosou Millerovou. Potupená plivanci, vytáhla Rosa břitvu a pořezala Louisu v obličeji. Přesto se Louise podařilo tasit chib ukrytý pod podvazkem. Ve snaze je od sebe odtrhnout se Johnson na Louisin nůž sám nabodl. Než z ordinace na Waycross Square dorazil doktor Harris Habersham, s proťatou aortou vykrvácel na hliněnou podlahu Sunshine.
Johnsonova oficiální diskografie uvádí sedm titulů. Avšak nejméně dvacet dalších písní, lišících se v převážné většině jak texty, tak po stránce hudební, je roztroušeno v katalozích gramofonových firem pod shodným názvem Archie Johnson's Blues.

***

Morgan Sumner
(vl. jm. Morgan McNabb)

Roku 1902 bylo na nádražní lavičce v Sumneru v Tennessee nalezeno železničářem Ligisem McNabbem asi dvouleté batole. Ten jej předal do péče bratrance Morgana McNabba a jeho ženy Elvy. Na kytaru a foukací harmoniku se Morgan naučil od bratra Wilsona. S ním a ostatními sedmi sourozenci vypomáhal otci na farmě a muzicíroval v rodinné kapele. Kolem roku 1916 začíná vystupovat v triu s bratrem Johnem a otcem na tancovačkách. V Sevier jeho neučesaný syrový projev zaujal majitele gramofonové firmy Run Williama Shakespeara. Pět nahrávek pořízených v květnu 1926 (aby se odlišil od otce, zvolil si pseudonym Sumner) od Runu odkoupila Decca. V září po žních Sumner spolu s dalším bratrem Calebem McNabbem a hráčem na valchu Washboard Bobem odjíždějí do Chicaga. Uspěl však pouze on, čímž si znepřátelil Washboard Boba, jenž se cítil být jím a Shakespearem podveden.
Ke konci 20. let upadl v zapomnění. Svou roli v tom určitě sehrály i Washboardem šířené pomluvy. Několikrát byl odsouzen za drobné delikty, naposled roku 1934 za pití alkoholu na veřejnosti. Tehdy u něho vězeňský lékař zjistil pokročilé stadium syfilis s progresivně postupující paralýzou.
22. prosince 1937 spáchal sebevraždu spolknutím žiletky.
Roku 1990 bylo Decca Records vydáno reprezentativní 2 CD zahrnující všech třicet devět titulů jeho diskografie, s bookletem uspořádaným Calebovým vnukem Cawthonem Ochmigem. Kromě dokumentárních fotografií obsahuje i faksimile úmrtního listu a rentgenový snímek Sumnerova žiletkou zdevastovaného žaludku.

BURAN S PODŘÍZNUTYM KŮZLETEM V PODPAŽÍ
NOHU PŘES NOHU UMAŠTĚNEJ KLOBOUK NARAŽENEJ NA KOLENI
POCHRUPUJE NA SOKLU VÝKLADU HERRMANNOVA ŘEZNICTVÍ.
KREJČÍ SI PŘED KVELB VYNES UŠÁK. ZREZIVĚLÁ CEDULE
ZAVĚŠENÁ NA ŘETĚZU NAD VÝKUPNOU BAVLNY
SKŘÍPE V POLEDNÍM VÁNKU.
čokl Raga Dunbara se uvelebil na verandě vetešnictví.
v houpacím křesle dřímajícímu Redgraveovi
dohořel doutník a podpálil mu knír.
probudí se
právě ve chvíli kdy přes náměstí cupitá
dívka s natáčkama ve vlasech.
kovářskej učeň zjizvenej od neštovic
hrající s chlapama ve stínu pod jilmem domino
se vymrští
a zahvízdá.
Rag Dunbar na jeho trojku
přiloží trojku se šestkou.
tak tomuhle v Crane řikaj že v Cuthbertu to žije.

Reverend Barnabas Gaynor

Reverend Barnabas Gaynor byl především svérázná osobnost. Jak se jmenoval doopravdy, není známo. V Cutbertu (Georgia), kde na sklonku života pobýval, se traduje, že pocházel z Cumberlandské vysočiny. Ke křesťanství údajně konvertoval na přelomu století, ovšem reverendem se podle všeho prohlásil sám. Jeho oblíbenou kazatelnou bylo nároží Ashbury a Huntington St před Westbrookovým pekařstvím. I reverendova hra na kytaru byla více než svérázná. Do ozvučné desky s potrhanými strunami bušil tím, co bylo zrovna po ruce. Jakmile se sešel hlouček posluchačů, přestal hrát a na přítomné dštil blesky apokalypsy.
Éra zvukových záznamů jej zastihla v příliš pokročilém věku. Navíc tehdejší nahrávací přístroje byly značně primitivní. Hudebníci byli nuceni zpívat sklonění nad plechovým trychtýřem, u jehož hrdla byl umístěn hrot, který se vibrací vzduchu rozechvíval a záchvěvy přenášel na voskový váleček. Zachytit něco z neopakovatelné atmosféry Gaynorových produkcí se pokusil roku 1922 Andrew Griffin. Když měl ale Gaynor promluvit do onoho trychtýře, poděsil se a ze studia utekl, nekřesťansky sakruje.

***