Menu
Viewegh Michal (*31.03.1962)
Na dvou židlích
Mám dvě dcery. Té starší je osmnáct a kromě obvyklé generační propasti nás dělí i několik časových pásem: kdykoli jí totiž přes den zavolám, spí (už několikrát mi zakázala, abych o ní psal, ale to by mohl říct každý). "Kolik je u vás ve Střešovicích hodin?" ptám se pokaždé překvapeně (její přítel bydlí ve Střešovicích). "Tady v Nuslích bylo před dvěma hodinama poledne."
"Ha ha," mumlá rozespale.
Momentálně jí navíc nemůžu ani zavolat, protože si svůj v pořadí čtvrtý mobilní telefon polila pivem (první dva ztratila a třetí jí ukradli). Už pár týdnů proto volám na mobil jejího přítele, ale ten přes den spí taky. Loni usnul i při maturitní písemce z češtiny, což mě upřímně šokovalo, ale dcera se tomu smála.
To je další věc, která nás se starší dcerou dělí - skoro vždycky se směje úplně jiným věcem než já. Uvedu příklad: jdeme spolu třeba na oběd do restaurace a objednáme si kuřecí prsíčka.
"A jakou přílohu?" chce vědět číšník.
"Pro mě rýži," požádám ho.
"Pro mě červený marlbora," říká dcera, a ještě se tomu směje.
S mladší dcerou jsem naopak v kontaktu denně, neboť nás dělí pouze manželčina břišní stěna. Každý večer jí pokládám dlaň na hlavu (alespoň předpokládáme, že ta boule je hlava) a vyprávím jí pohádky úměrné jejímu věku. V duchu si samozřejmě připadám jako idiot, ale manželka tvrdí (předtím vždycky jednou nebo dvakrát říhne), že dcera pohádky plně vnímá.
"I loutkové?" ptám se posměšně.
Manželka už už chce přikývnout, ale potom si všimne mého výhružného pohledu.
"Loutkové asi ne," připustí neochotně.
Mluvené slovo se však mladší dceři zřejmě opravdu líbí, protože když s vyprávěním skončím a chystám se ruku odtáhnout, vždycky mě kopne. Řekl jsem jí, že mi to připadá krajně nevděčné, zvlášť poté, co jsme za ni v obchodě s kojeneckými potřebami utratili dvacet tisíc, a to se ještě ani nenarodila, ale manželka se mi opatrně smála. Musí se smát opatrně, protože ji bolí břišní vazy. Mažu jí proto břicho různými drahými olejíčky, v důsledku čehož naše matrace začíná připomínat obzvlášť mastný bramborák. Kromě toho je to neekonomické.
"Kdybys používala stolní olej, bylo by to levnější, a navíc bychom mohli na konci týdne vyždímat to prostěradlo do friťáku," navrhl jsem jí, ale opět se mi vysmála.
Já se své manželce zásadně nesměju, a to i přesto, že poslední dobou vypadá v posteli jako jedna z těch velryb, které tu a tam uvíznou na mělčině. "Ještě že nám kvůli kočárku nezbylo na ty Kanáry," říkám. "Kdyby tě na pláži objevili lidi z Greenpeace, odtáhli by tě na hloubku."
"Auuu!" směje se obezřetně manželka a drží se za dceru.
Nakonec vzkaz pro tu starší: dneska už musím končit, ale jestli mi do tří dnů nezavoláš, bude to příště mnohem horší!
Zdroj: J.i.t.t.a., 22.08.2006
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Michal Viewegh - Na dvou židlích
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
Rusalka oldřich mikulášek TOTÁLNÍ CVOK o potope paní zima kupec hrdost handicap kosmické Nahý oběd literární kritika román pro muže prdel hlasy v poušti arogance fielding pomoc druhym stopa v mém srdci Gabriela Preissová zamilovaný dement Oliver Twist vtipné popis-ličení Královna ze Sáby g. k. chesterton začátek cirkus ve meste slova souznačná klus Cvrček a mravenec
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 556 101
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí