Menu
Viewegh Michal (*31.03.1962)
Povídky o manželství a o sexu
Aspoň medaili
Otázka
Jeden z posledních hezkých dní
Bež si klidně sám!
Nos
Na oči se vyser (Boccaccio po česku)
Kufr a transcendence
Umění žít sám a šťastný
Dva králové
Úspěšný lov
IKEA v naději
Fiacolata
Psychologie jeřábníka
Večer s opravdovým chlapem
Představivost intelektuálů po Osvětimi
Maruška
Pejskové a kočičky
Štafeta lidství
Vliv tequily na amygdalu známé osobnosti
Instantní manželka
Oskar a Terezka bez pointy (Happy End) Úryvek z povídky Na oči se vyser Dítě se podle očekávání probudilo a začalo brečet. Oskar v panice otočil politou peřinu skvrnou dolů, vstal a svou skleničku odložil na okno. Rychle se znovu posadil, ale tentokrát jenom na okraj postele, a začal předstírat sám sobě, že sleduje televizi. Snažil se ironicky usmívat, ale v okolí žaludku cítil nanejvýš nepříjemný svíravý tlak a v obou pažích zase jakousi podivnou slabost. Zmateně přemítal, zda se mu z leknutí neudělá na rtu opar a zda Ruda náhodou nepřichází v agresivní náladě - Oskar byl sice o hlavu vyšší, ale případný fyzický konflikt riskovat rozhodně nechtěl. Ruda se naštěstí usmíval - ale byl to zvláštní úsměv. Štěrbinkou mezi napuchlými víčky mžoural do místnosti. Na obou rukách měl odřené klouby a na zimní bundě několik velkých skvrn.
"Ahoj, Rudo," usmál se Oskar. Připadal si jako idiot. "Jak jde život?"
"To jako mluvíš s ním?" řekla Jiřina zle. "Myslíš si snad, že ti to prase odpoví?"
Ruda skutečně neodpověděl, ale nepřestával se stále tak podivně usmívat. Toporně, ale jinak vcelku zpříma dokráčel přes místnost k posteli a posadil se zády k Oskarovi. Dítě, které Jiřina mezitím utišila, začalo znovu plakat. Jiřina se vztekle shýbla a dvěma prudkými pohyby stáhla z Rudových nohou neuvěřitelně špinavé polobotky. Ruda se přitom nebezpečně zakymácel, takže Oskar mu chtě nechtě musel podepřít ramena, aby nespadl. Všiml si, že na límci Rudovy proužkované košile je zaschlá krev.
"Hovado vožralý zasraný!" řekla Jiřina a zdvihla manželovy nohy na postel. Ruda se naznak skácel na polštář a Jiřina přes něj hodila peřinu. Nakonec přinesla smaltovaný plechový kbelík, který záměrně hlučně postavila vedle postele - ale Ruda už, zdálo se, tvrdě spal. Oskar něco takového viděl poprvé v životě.
"Pochovej ho!" poručila Jiřina Oskarovi a ukázala na plačící dítě. Oskar pod drobné tělíčko vsunul ruce a obezřetně je zdvihl do náruče.
"Šššššš," broukal rozpačitě.
Dítě po chvíli skutečně ztichlo, což na tváři Jiřiny po dlouhé době vyvolalo úsměv. Na okamžik vypadala velmi mladě, skoro dětsky. Oskar se také usmál. Jiřina usedla vedle něho, převzala dítě, vyndala se z roztrženého výstřihu ňadro a jeho tmavou bradavku strčila dítěti do úst. Dítě začalo náměsíčně sát.
"Dobytek jeden zasranej!" řekla už tišeji.
Uchopila ruku, kterou Oskar až dosud podpíral dítěti hlavičku, a položila si ji na volný prs. Oskar zalétl očima na spícího Rudu.
"Budu muset jít," řekl omluvně. "Mám dneska vycházku jenom do deseti. A jako dévéťak slouží jeden hajzl..."
"Zmáčkni mi bradavku," řekla Jiřina.
Mátožně ji poslechl, ale jeho pohled přitom patřil Rudovi.
"Víc. A vyndej toho tvýho indiána z těch rozkošnejch trenclí - chci ho vidět."
Dítě během kojení opět usnulo a ona je vrátila do postýlky.
"Nemůžu," šeptal Oskar ochraptěle. "Takhle přímo před ním..."
"Dělej."
Ňadro měla stále venku. Přiklekla k Oskarovi a stáhla mu trenýrky. Potom si přetáhla košili přes hlavu a přehodila ji přes přeplněný sušák na prádlo, který zabíral jediný volný kout místnosti.
"Ale co když se probudí?!" šeptal ustrašeně Oskar, ale hřbetem dlaně ji už hladil v klíně. Od Rudova obličeje ho dělilo asi šedesát centimetrů.
"Neprobudí se," ujistila ho.
Uslyšel důvěrně známé drncání jejího nákupního vozíku a ucítil, jak do něj postupně ukládá jeho stehna, jeho břicho a jeho penis. Vzrušilo ho to. Ruda otevřel oči. Oskarovo leknutí bylo srovnatelné s tím předchozím. Pokusil se Jiřinu odstrčit, ale nenechala se.
"Otevřel oči," šeptal Oskar zoufale, téměř plačtivě. "Má otevřený oči!"
"Na jeho oči se vyser," řekla Jiřina lhostejně, aniž zdvihla hlavu. "Nevidí tě."
Olízla si rty a posadila se rozkročmo na okraj postele. "Vošukej mě, vojáku," nařídila Oskarovi hlasitě.
Zdroj: Zuzka D., 07.01.2006
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Michal Viewegh - Povídky o manželství a o sexu
Aktuální pořadí soutěže
- Grully (3,5)
- Jana Lotus (2,5)
Štítky
Šafář vozík kámen a bolest apokryfů campbell versus Doktor John Watson Matka - Erben duchaři Miliónová holka Kuropění Racek rozbor za 20 let británie trpaslík syndrom vyhoření dáma s psíčkem aly Liška a kozel Karel Čapek napsal hold katalánsku moda údolí krásných žab podivuhodný případ joseph heller říkejte si se mnou kupec a duch Obyčejný den Květy z půdy moll flanders
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 708 559 129
Odezva: 0.03 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí