Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O další aféru se postaral učitel Anpoš. Kdekdo věděl, že si pedagog píše deník Z mého života, ale teprve vojínu Dočekalovi se podařilo ho zcizit. Krátce poté, co se vojíni vrátili z večeře na světnici, vylezl Dočekal na postel a počal patetickým hlasem přednášet intimní pasáže z pedagogova manželství.
Nikdo neočekával, že by učitel z toho měl radost, ale na druhé straně sotva kdo mohl předpokládat, že se rozzuří do takové míry.
"Vrať mi můj deník!" zařval učitel a popadl kramli, kterou kdosi přinesl ze stavby a používal ji místo kladívka. "Hned mi vrať můj deník!"
Dočekal byl povahy neohrožené a to se mu také stalo osudným. Nezalekl se zvýšeného tónu v učitelově hlase, naopak ještě s větším gustem počal seznamovat přítomné s obsahem deníku.
Vtom rezavá kramle zafičela vzduchem a Dočekal příšerně zařval. Svalil se z postele na podlahu, pustil deník a oběma rukama si držel hlavu, ze které mu hrčela krev. Okamžitě se však vzpamatoval a vrhl se na pedagoga, který hodlal zvednout deník. Dupl mu na ruku a pravicí ho popadl za vlasy. "Ty parchante!" řičel. "Teď tě podříznu jako podsvinče, ale to už do toho svýho deníku nenapíšeš!"
Učitel ho však pohotově kousl do lýtka, vysmekl se mu a dal se na úprk, přeskakuje s nezvyklou mrštností postele. Dočekal, jehož krvácení se zdarem pokračovalo, ho pronásledoval a hulákal: "Stůj, hajzle, stejně mi neutečeš! Budeš to mít aspoň odbytý!"
Učitel na jeho řeči nedal a stále se pokoušel dostat se z dosahu Dočekalových chapadel. Těžko říci, jestli by se mu podařilo uniknout, ale jisté je, že v nejdramatičtějším okamžiku se na světnici dostavil poručík Troník.
"Pozor!" vřískl Sálus, který ho zpozoroval první.
Všichni sebou trhli v domnění, že letí nějaké další kramle, ale když zjistili, že jde o poručíka, jejich zájem značně ochabl.
"Soudruzi!" křičel politruk. "Takto se chovají vojíni lidově demokratické armády!"
"Já toho prevíta zabiju!" ječel Dočekal. "Já ho rozčtvrtím jako kat Mydlář!"
Učitel Anpoš se ukryl za poručíkova záda. "Ať mě nechá! žadonil. "Já bych ho nepraštil, kdyby si nezačínal!"
Dočekal se posadil na postel a funěl. "Ten učitelskej šupák mě praštil kramlí!" stěžoval si. "Podívejte, teče ze mne krev jako z vola!"
"Anpoš!" zvolal poručík. "Je to pravda? Udeřil jste svého soudruha kramlí?"
"On mi ukradl deník!" žaloval učitel. "Rozčílil jsem se a ..."
"Jaký deník?" zpozorněl politruk, ale dříve, než se mu dostalo odpovědi, spatřil tlustý sešit ležet na podlaze. Zvedl jej a pravil: "Deník zabavuji a provedu jeho zhodnocení. Dočekal, jděte na ošetřovnu a vyvarujte se dalšího násilí! Anpoš, nepředpokládal jsem, že vy, jako svazák, budete metat kramle! Soudruzi! Chováte se jako dobytek a to musí přestat!"
Odešel s učitelovým deníkem v ruce, Anpoš za ním strnule hleděl a pak odešel do koupelny, kde se rozplakal.

Čtenářský deník	-	Kopyto, Mňouk a stříbrňáci
	-	Kopyto, Mňouk, sumo a čáry
	-	Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka
	-	Žáci Kopyto a Mňouk opět zasahují
	-	Žáci Kopyto a Mňouk, postrach Posázaví

Čítanka	-	Černí baroni
	-	Fantastický objev (Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka)
	-	Oběť potoka Brumbalce (Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka)
	-	Zrovna teď musíš čůrat?