Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Karel Milota

JEDNANÍ PRVNÍ

Pokoj v hejtmanově domě.

Výstup čtvrtý

HEJTMAN, BOBČINSKIJ, DOBČINSKIJ a STRÁŽMISTR

HEJTMAN: Tak co, drožka je dole?
STRÁŽMISTR: Je.
HEJTMAN: Tak skoč ven... nebo ne, počkej! Skoč a přines mi... A kde jsou vůbec ostatní? copak jsi tu sám? Přece jsem nařídil, aby tu byl taky Prochorov. Kde je Prochorov?
STRÁŽMISTR: Prochorov je na strážnici, jenomže není schopnej služby.
HEJTMAN: Jak to?
STRÁŽMISTR: Inu tak - přivezli ho poránu jako cep. Dvě putýnky vody už jsme na něj vylili, ještě se neprobral.
HEJTMAN (chytne se za hlavu): Ach, panebože, panebože! Skoč honem ven, nebo počkej - skoč nejdřív ke mně do pokoje a přines mi šavli a ten nový klobouk. No, Petře Ivanoviči, pojedeme!
BOBČINSKIJ: Já taky, já taky... dovolte mi taky, Antone Antonoviči!
HEJTMAN: Ne, ne, Petře Ivanoviči, to nejde, to nejde! Bylo by nás tam moc, a taky se ani do drožky všichni nevejdeme.
BOBČINSKIJ: To nic, to nic, tak já poběhnu, jako křepelička poběhnu za vozem. Já bych rád jen škvírkou, prosím pěkně, mezi dveřmi se na něj podíval, jak on si tam vede...
HEJTMAN (připíná si šavli, ke strážmistrovi): Hned utíkej, vem strážníky a každý ať popadne... Hele, ta šavle je ale podrápaná! Abdulin, kramář mizerná, vidí, že má jeho hejtman starou šavli, ale ne aby mu poslal novou. Ach, ta banda poťouchlá! A to bych se vsadil, že už tam darebáci někde, potajmu skládají supliky. Ať každý popadne jednu ulici... sakra, co říkám ulici - jedno koště! a ať zametou celou ulici, co vede k hospodě, a aby ji zametli pořádně... Rozumíš? A ty si taky dej pozor, ty - ty jeden! tebe dobře znám, ty tvoje kamaráčofty a ulejvání stříbrných lžiček do bagančat - pozor, já mám pod čepicí!... Jaks to udělal u kupce Čerňajeva, no? Dva aršíny sukna ti dal na mundúr, a tys mu stopil celou roli. Dej si pozor! Takhle krást, na to máš nízkou šarži. Padej!