Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Jaroslav Vrchlický
• název francouzského originálu: Le Squelette

Dva jezdci spití polem jeli, zřeli
ve blátě kostru tlící ve příkopu,
vlk hladový zlou nechal na ní stopu,
že kosti místy trčíce z ní čněly...

Však hlavy obrys ten jim kynul celý,
škleb děsný, jenž nás v děj a smutek noří;
tu - trochu mystičtí - ti matamoři
(i Falstaff by se zachvěl), za to měli:

"Že pili sami, a že škoda vína,
jež na zmar přijde, leb ta, děsný smích,
by nebyla na doušek jistě líná!"

Však poněvadž vždy rouhání se trestá,
na svých se kostra zdvihla obratlích
a kynula, by šli, kde dál jich cesta!...

Kostra ve francouzském originálu (Le Squelette)

Deux reîtres saouls, courant les champs, virent parmi
La fange d'un fossé profond, une carcasse
Humaine dont la faim torve d'un loup fugace
Venait de disloquer l'ossature à demi.

La tête, intacte, avait ce rictus ennemi
Qui nous attriste, nous énerve et nous agace.
Or, peu mystiques, nos capitaines Fracasse
Songèrent (John Falstaff lui-même en eût frémi)

Qu'ils avaient bu, que tout vin bu filtre et s'égoutte,
Et qu'en outre ce mort avec son chef béant
Ne serait pas fâché de boire aussi, sans doute.

Mais comme il ne faut pas insulter au Néant,
Le squelette s'étant dressé sur son séant
Fit signe qu'ils pouvaient continuer leur route.