Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přeložil Josef Václav Sládek
• celý název: Polní myšce, když jí básník vyoral hnízdo (To a Mouse, on Turning Her Up in Her Nest with the Plough)

Ty plachá, šedá myško malá,
ó, jak jsi ty se polekala!
Ne, netřeba, bys utíkala
tak o své žití!
Vždyť můž' jen otka neurvalá
ti ublížiti.

Mně žel, že člověk vládou svojí
rve pásku, která tvorstvo pojí
a v přírodě se vše ho bojí, -
a zmíráš v strachu
ty, jež jsi rodem družkou mojí
a sestrou v prachu!

Já vím, že kradeš někdy z žit,
aj což, chuděrko - nutno žít!
Z dvou mandelů si klásek vzít,
nu, buď můj host:
bych moh' si chleba umísit,
mně zbylo dost!

I z tvého domku strh' jsem krovy
a z vetchých stěn si vítr loví,
a z čeho nyní stavět nový
než z ostřice? -
Je za dveřmi sníh prosincový
a vichřice.

Když pustla pole a co kde,
ty's viděla, jak zima jde
a myslila, že budeš zde
se hezky mít. -
Tu třesk! pluh krutý projede
tvůj teplý byt.

Ta malá hrstka trávy, stlaní,
tě stála krušné namáhání. -
Teď vypuzena! za vše ani
ti nezbyl kout,
bys mohla přebýt sněhu vání
a nezmrznout!

Však, myško, také my to známe,
jak ostražitost často klame; -
plán nejlepší, jímž hlavu láme
si člověk, myš -
co z všeho zbude? - strasti samé
a bol a tíž.

A přec tvůj osud přešťasten!
Ty pouze víš, čím zraní den:
zrak můj však zpátky obrácen,
ó, teskno tam!
A přede mnou? - já hádám jen
a hrůzu mám!

Polní myšce ve skotském originálu (To a Mouse)

Wee, sleeket, cowran, tim'rous beastie,
O, what a panic's in thy breastie!
Thou need na start awa sae hasty,
Wi' bickerin brattle!
I wad be laith to rin an' chase thee
Wi' murd'ring pattle!

I'm truly sorry Man's dominion
Has broken Nature's social union,
An' justifies that ill opinion,
Which makes thee startle,
At me, thy poor, earth-born companion,
An' fellow-mortal!

I doubt na, whyles, but thou may thieve;
What then? poor beastie, thou maun live!
A daimen-icker in a thrave
'S a sma' request:
I'll get a blessin wi' the lave,
An' never miss 't!

Thy wee-bit housie, too, in ruin!
It's silly wa's the win's are strewin!
An' naething, now, to big a new ane,
O' foggage green!
An' bleak December's winds ensuin,
Baith snell an' keen!

Thou saw the fields laid bare an' waste,
An' weary Winter comin fast,
An' cozie here, beneath the blast,
Thou thought to dwell,
Till crash! the cruel coulter past
Out thro' thy cell.

That wee-bit heap o' leaves an' stibble
Has cost thee monie a weary nibble!
Now thou's turn'd out, for a' thy trouble,
But house or hald,
To thole the Winter's sleety dribble,
An' cranreuch cauld!

But Mousie, thou art no thy-lane,
In proving foresight may be vain:
The best laid schemes o' Mice an' Men
Gang aft agley,
An' lea'e us nought but grief an' pain,
For promis'd joy!

Still, thou art blest, compar'd wi' me!
The present only toucheth thee:
But Och! I backward cast my e'e,
On prospects drear!
An' forward tho' I canna see,
I guess an' fear!