Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Období tápání a úzkosti skončilo. Mohl jsem pohlížet s důvěrou do budoucnosti. Nyní jsem měl jistotu, že dosáhnu výkonu předpokládaného plánem a že ho dokonce překročím.
Pokud šlo o mne, mohl jsem se téměř spokojit s pecemi. Když jsem počítal se 32 pro všechna čtyři zařízení, jež jsem měl vybudovat, mohl jsem dospět k celkovému výkonu 8000 těl za 24 hodiny, to jest k číslu, jež bylo jen o 2000 jednotek nižší než "špičkový výkon", o němž hovořil Reichsführer. Jedna pomocná jáma by v důsledku toho stačila v případě nutnosti ke spálení zbývajících 2000 jednotek.
Po pravdě řečeno, jámy se mi příliš nezamlouvaly. Tento postup mi připadal hrubý, primitivní, nedůstojný velké průmyslové země. Uvědomoval jsem si, že volbou pecí jsem se rozhodl pro modernější řešení. Pece měly navíc tu výhodu, že lépe zaručovaly utajení, protože kremace se neprováděla venku, jako tomu bylo u jam, ale ve skrytu. Kromě toho jsem hned od začátku považoval za žádoucí umístit všechny služby nutné pro zvláštní akci v jediné budově. Velmi jsem si zakládal na této koncepci a z Reichführerovy odpovědi jsem viděl, že strhla i jeho. V myšlence, že od okamžiku, kdy se za transportem 2000 židů uzavřou dveře šaten, až do chvíle, kdy z těchto židů zůstane jen popel, bude celá operace bez přerušení probíhat na jednom a témž místě, bylo vskutku cosi, co naplňovalo duši uspokojením.

(...)

"Jak vysvětlíte, že jste dospěl až tak daleko?"
Zamyslil jsem se a řekl jsem:
"Byl jsem vybrán pro svoje organisační schopnosti."
Upřeně se na mne podíval, jeho oči byly modré jako oči loutky, zavrtěl hlavou a řekl:
"Nepochopil jste mou otázku."
Po chvíli pokračoval:
"Jste stále stejně přesvědčen, že bylo nutné vyhladit židy?"
"Ne, už o tom nejsem tak přesvědčen."
"Proč?"
"Protože Himmler spáchal sebevraždu."
Podíval se na mne udiveně a já pokračoval:
"To dokazuje, že nebyl skutečný vůdce. A jestliže nebyl skutečný vůdce, mohl mi docela dobře lhát, když se mnou mluvil o vyhlazení židů jako o nezbytnosti."
Řekl:
"To tedy znamená, že kdyby se to mělo dělat znovu, už byste to nedělal?"
Řekl jsem rychle:
"Dělal bych to, kdybych k tomu dostal rozkaz. (...) Není na mně, abych přihlížel k tomu, co si myslím. Mou povinností je poslouchat."

(...)

"Zprvu jsem měl trapný pocit. Potom jsem postupně ztrácel jakýkoli cit. Myslím, že to bylo nutné: jinak bych nebyl mohl pokračovat. Pochopte, myslil jsem na židy jako na jednotky, nikdy jako na lidské bytosti. Soustřeďoval jsem se na technickou stránku svého úkolu."

(...)

"Nemám přoč mít výčitky svědomí. Vyhlazování byl možná omyl. Ale já je nenařídil."

Čtenářský deník	-	Malevil, Malevil (2)
	-	Muži pod ochranou
	-	Ostrov
	-	Smrt je mým řemeslem, Smrt je mým řemeslem (2), Smrt je mým řemeslem (3), Smrt je mým řemeslem (4), Smrt je mým řemeslem (5)
	-	Víkend na Zuydcoote
	-	Výlučná vlastnost člověka

Čítanka	-	Malevil
	-	Smrt je mým řemeslem
	-	Víkend na Zuydcoote