ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Pokorný Rudolf (*18.04.1853 - †19.09.1887)

­­­­

Rodina

  • báseň
  • publikováno v Literární premii Umělecké Besedy v Praze na rok 1888, kterou uspořádal Josef Holeček

I.

Poupátko růžové zapadlo k nám
z rajského sádku;
andílka poslal nám dobrý Bůh sám
dárečkem k svátku.

Propuklo děťátko v dojemný pláč
v sladkou tu chvíli -
proč malé srdéčko teskní a nač?
Vím já, proč kvílí.

Stýská se děťátku ještě tu snad,
hledí tak plaše,
pláče as pro rajský ztracený sad
poupátko naše!

II.

Jsem už jen stromem schnoucím
uprostřed zahrady;
kol mladé jaro štědře
rozdává poklady:
větvičky plny puků
a květů, písniček,
a na mně juž jen kvete
dvé drobných větviček.

Jsem už jen stromem schnoucím
a nebe prosím jen,
by tolik dalo síly
a vláhy pod kořen,
než větviček těch krásných
květ uzraje mi v plod,
než dorostou mé dítky
a vstoupí u život.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené: 18.04.2014

   
­­­­

Související odkazy

­­­­

Diskuse k úryvku
Rudolf Pokorný - Rodina







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)