Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• písňový cyklus z roku 1903 (uveřejněno nejprve časopisecky v Květech, o rok později knižně)
• Svatopluk Čech se zde snaží zachytit rozmanité lidové charaktery a jejich postoje k životu
• tímto námětem se dostává k odhalení třídních rozporů na vesnici; konflikt tu hrozí mezi statkářem a dělníky
• v závěru knihy vyslovuje autor přesvědčení o změně života pracujících

I.

Vy lány široké a luhy,
polí nesčíslné pruhy,
kam až sahá chodce zor,
jak smavo mi,
jakzdravo mi,
když letí zraky nespoutané
přes vaše vzorce pestrotkané
až k modru hor,
jichž obrys lehce vdechnut na obzor!

Vy líchy zelené a zlaté,
s českou duší pevně spjaté,
její vzpomínka i sen,
z těch vašich pout
se těžko zout:
nechť kdekoli váš rodák vězí,
jej oblétá dech vašich mezí
a ve vás jen
klid nachází, sám sobě navrácen.

Jen jedna hymna k nebi vznáší
pravé vzlety země naší,
z jejích citův utkána:
když pod blankyt
nad mořem žit,
nad sekáčů a žneček davy
svůj vznese trylek rokotavý
zpěv skřivana
a práci pěje libé hosanna!

Nechť klasy ducha žít nám třeba
nebo jít za skývou chleba
v trhů vír a dílen hluk,
v ten ruch a shon
jak dálný zvon,
jež zabloudilce volá zpátky
v kraj, kde je doma, na klín matky,
vždy onen zvuk
se ozve zas a zrychlí srdce tluk.

Nechť valem tíhnem' v městské vřavy,
přece náš je živel pravý,
pravým teplem dýše krb
tam jedině
v té šířině,
kde v dál se táhnou lány, luhy,
kde voní doškou mezi stuhy,
kde zvoní srp
ve žlutém obilí a modru chrp.