Menu
Pratchett Terry (*28.04.1948 - †12.03.2015)
Manželství (Kuchařka stařenky Oggové)
Dokonce i v těchto moderních časech si část mladých lidí potrpí na nějaké ty tradiční postupy před manželstvím a občas se dokonce zasnoubí (jen takovej můj osobní žertík). Jak říkal můj dědeček: "Jestli si vážně myslíte, že zasnoubit se je legrace, tak počkejte, až se oženíte. Já bych vám radil, abyste raději počkali, než se oženíte."
Vždycky jsem si myslela, že na něj náš táta moc nedal, a kromě toho, zaplať pámbu, byl napůl hluchej.
Lidé mi často říkají: "Paní Oggová, kdo komu by měl vlastně nabídnout manželství?" A všeobecně řečeno, myslím si, že na tom vůbec nezáleží, je-li to chlapec nebo dívka, ale pravda, musí-li to být dívčin otec, začaly se věci trošičku vymykat z rukou. Dohodnutá manželství jsou v našem kraji stále ještě zcela běžná (A když tak o tom přemejšlím, copak vůbec máme nějaká jiná? Jistě by bylo hloupý si myslet, že se před svatbou hoch, dívka, všichni jejich příbuzní, a to v novejch šatech, sejdou úplnou náhodou u svačinky na vidličku.).
Mluvím o takové schůzce, kdy pozorná matka promluví nejprve se svou dcerou, potom s matkou příslušného hocha, pak se to řekne oběma otcům a dojde se k všeobecnému závěru, že svatba by se měla odbýt v několika nejbližších měsících, aby nás nepomluvili sousedi.
Znám spoustu skvělejch a dlouholetejch manželství, která začala tímto způsobem, a když už nic jiného, tak omezí moment překvapení v celém širém okolí na minimum.
Ve svý podstatě je to ale jistým způsobem hodně traumatizující, ale na tom ani tak nezáleží. Manželství není nic, co by někdo provedl někomu jinému. Je naprosto v pořádku, pokud o manželství požádá žena, protože to nemá nic společného s doprošováním se. Důležitá věc je znát předem odpověď.
Bez ohledu na to, kdo koho požádá, měl by pak jít mladík žádat o dívku k jejímu otci, ale to nic moc neznamená, protože dívka již předtím informovala svou matku, aby zajistila, že všechno dobře dopadne. Mnohem těžší však bude přinutit hlavu rodiny, aby vyklopila peníze na všechny ty nové šaty, takže bude pravděpodobně chvíli bručet a vzdorovat a zjišťovat, jestli je mládenec schopen jeho dceru po všech stránkách zajistit, protože je pochopitelně velmi trapné pronajmout pokoj v podkroví a o dva týdny později zjistit, že vám dcera sedí na schodech, protože utekla od manžela a vrátila se domů.
Ženich bude muset jistě zodpovědět otázku, zda nemá žádné jiné závazky.
V tomto okamžiku by bylo velmi neslušné dotazovat se, zda nemá nějaké jiné závazky nastávající nevěsta.
Bývá zvykem, že po ohlášení zasnoubení se uspořádá menší oslava.
Dělá se to proto, aby se obě rodiny poznaly, odhadly jedna druhou a zjistily, zda bude třeba ke svatebnímu obřadu bráti nějaké speciální zbraně.
Dnes jsou věci ovšem mnohem civilizovanější (viz Pranice, dále). Není dobré vodit s sebou příliš citlivé a rozpačité příbuzné; ty si nechte v záloze až na svatbu, kdy už je příliš pozdě, aby se dali na útěk. Délka zasnoubení: - Většina zasnoubení netrvá déle než šest nebo sedm měsíců, ale někdy se ze zasnoubení stává zvyk. Vezměte si například Jódla Světlíka a slečnu Koncepci Přadlákovou, kteří byli zasnoubeni 65 let.
Předpokládám, že ani s jedním z nich necloumaly tělesné vášně, ona byla tak zkušená krajkářka a samozřejmě on měl své holuby, ale jak vždycky říkala, znamenalo to, že si mezi sebou svůj vztah ujasnili.
Většinou to bylo nedostatkem času - čekali, až někdo zemře - jeho dědeček, její babička, jeho babička, její dědeček, a tak se jim to čekání nějak stalo zvykem. Pak oba najednou v ten samý den zemřeli; on spadl z holubníku a ona zemřela na otravu krve, když se píchla jehlicí.
Starý otec Perdělín měl pochopení a dal souhlas k tomu, aby byli pohřbeni v jednom hrobě, hlavně však proto, aby dokázal, že básníci ne vždy vědí, o čem hovoří. Nevím, na co čekají teď. Prsten: - Měl by být velký a lesklý, jinak bude dívka nucena chodit s rukou v předpažení a tvářit se velmi ledabyle. Prsteny jsou obvykle nevratné a nepatří k dobrým způsobům dávat někomu prstýnek, který je ještě gumičkou přichycen ke kousku laciné lepenky. Já radím mladým mužům, že není třeba utrácet za prstýnek mnoho, protože to, co se počítá, je dobrý úmysl. Vždycky můžete říct, že šetříte na nový domek nebo na něco jiného, a konec konců možná budete muset kupovat zanedlouho prstýnek další. Znávala jsem dámu, která si ze svých zásnubních prstýnků nechala udělat "žebrácký" náramek, ale to už je opravdu trochu nevhodné. Kdy se ženit: - Všeobecně řečeno je dobře uspořádat svatební obřad dřív, než se narodí dítě. Mluvíme-li o tom, v kterém ročním období a kterého dne, je dobré nechat si to na teplé počasí (A to mějte na paměti, když děláte cokoliv, co by vás mohlo přinutit k sňatku!). Také byste se měli vyhnout osmotě, která je zasvěcena věřícím Krokodýlího boha Oflera. Ten den jim totiž není dovoleno se veselit, protože jejich prorok Jeremanda kdysi strávil velmi špatnou osmotu během své dovolené v Chalamadosu. Pokud se týče hodiny, jídlo, které se podává po obřadu, se samozřejmě nazývá svatební snídaně. Z toho logicky vyplývá, že obřad by se měl odehrát někdy kolem osmé hodiny ranní, což umožní věnovat celý zbytek dne konzumaci jídla, pití, potácení se a pádům na zem. Kromě toho ranní obiloviny jsou celkem levné. SVATBA
Nevěsta: - Podle prastaré a správné tradice je nevěsta středobodem každé svatby a její povinnosti spočívají především v tom, aby jak ona, tak její družičky vypadaly v tento velký den co nejlépe. Dohodne se se svými družičkami, pážaty a jinými pomocníky, které by mohla v tomto památném dni potřebovat (např. nejctihodnější dáma z příbuzenstva, to znamená ta, co byla ve světě, nebo ta, po které by mohla nevěsta dědit).
Podle tradice se nevěsty oblékají do šatů, v nichž by za normálních okolnosti nevylezly na ulici ani mrtvé. Ty jsou často doplněné květinovým věnečkem na hlavě, který nevěsta obvykle po svatbě daruje některé přítelkyni, jíž přeje brzký sňatek, aby v tom neštěstí nebyla dlouho sama. Šaty se pak uloží někam do vzdálených hlubin skříně a tam se pak přinejmenším deset let zapomenou. V té době je najdou děti a oblékají se do nich, když si hrají na strašidla.
Nabídka jít někomu za družičku by se neměla brát na lehkou váhu. Proč by se měla nastávající mladá paní obklopit skupinou půvabných dívek, které by mohly ženichovi velmi živě připomenout, o co přichází?
To proto, že v množství je bezpečí. Každý zlý duch, který by náhodou číhal v záloze, aby způsobil nevěstě nějaké zlo, bude zmaten a nepozná, která je která, alespoň tak se to říká.
Když budete pečlivě pozorovat svatební obřad, uvidíte, že mnoho oněch směšných maličkostí, stříbrné podkovy a podobné nesmysly, se tady používá vlastně proto, aby zajistily nevěstě bezpečí. Je to moc nebezpečnej čas, tyhlety vdavky. Proto taky radím pozvat na ně každou čarodějku z okolí, která je vám přátelsky nakloněná, a zajistit, aby měla hojně co pít a jídlo podle chuti. Během času zjistíte, že rozhodně nebudete litovat. Ženich: - Ženich si vybírá svědka a jeho pomocníky. Jejich povinností je udržet dav hostí v klidu a zabavit účastníkům obřadu všechny větší zbraně.
Ženich taky musí zaplatit květy a cenu všech pomocných prací a předmětů se svatbou spojených (i kdybyste třeba jen skákali přes koště, což je v Lancre jeden z nejpopulárnějších svatebních obřadů, mějte na paměti, že i koště stojí nějaké peníze a že i ti lidé, kteří vám ho drží, mohou být zmatení nedostatkem peněz, takže koště rychle pozvednou, když skáče ženich).
Ženich by měl také koupit dárek jak svému svědkovi, tak družičkám milované. A co je nejdůležitější: je také povinen obstarat kompletní výbavu do jejich nového domova - včetně povlečení, skla, talířů, nábytku a různých tento, jak těch, tak oněch. Podle prastarých tradic hor Beraní hlavy by měl mládenec ukončit noc, kdy se spolu se svými kamarády loučí se svobodou, tím, že vykope na zahradě novýho domova jámu na latrínu a vyzvrací se do ní. Rodiče nevěsty: - Rodiče nevěsty zaplatí veškeré občerstvení - jídlo i pití (včetně svatebního dortu) a všechny další výdaje spojené se "snídaní" a veselím, které začne po obřadu. Měli by zaplatit svatební šaty jak nevěstě, tak ženichovi a přinejmenším přispět na šaty družbovi a družičce. Pro muže požehnaného mnoha dcerami by tohle mohla být dosti drahá záležitost a je celkem vhodné určit někoho, kdo ho pohlídá ve chvíli, kdy se pokusí vytratit. Tradičně by měl také zajistit nevěstě věno. V případě králů to občas bylo nějaké knížectví nebo tak něco a já si myslím, že v opravdu velkých královských rodinách by si měli novomanželé napsat seznam, nebo to skončí tím, že budou mít nakonec tři úplně stejná baronství, ale ani jeden stojánek na topinky. Svědek: - Svědek si musí vzít nevěstu, když se ženich náhodou neukáže. Proto má velmi silné pohnutky zajistit, aby se ženich k obřadu dostavil - a byl upravený, v relativně dobrém stavu, ve vertikální poloze, živý, nebo prostě a jednoduše alespoň přítomný. Některého svědka by ovšem právě výše uvedený důvod mohl vést k tomu, aby se snažil ženichovi v přítomnosti na obřadu zabránit.
Svědkův úkol občas nebývá zdaleka jednoduchý, protože svědkovou povinností je také zorganizovat večer před sňatkem večírek na rozloučenou se svobodou, jehož základním účelem je postarat se o to, aby se ženich k obřadu dostavil pokud možno neupravený, v co nejhorším stavu, vleže... atd. atd. To znamená, že svědek nejenže by měl snést velkou dávku alkoholu, ale také dokázat poměrně přesně odhadnout, jak dlouho bude ženichovi trvat, než se probudí, probere, zbaví se kovových pout, vyhrabe se z kurníku, umyje si černý krém na boty (alespoň z viditelných míst těla) a doskáče s oběma nohama v jedné nohavici na místo, kde se má odehrát obřad. Družičky: - Jsou součásti obřadů především, jak už jsem řekla, jako magická clona, a pokud si dá nevěsta na výběru záležet, může docílit toho, že ve srovnání s nimi vypadá opravdu skvěle. Každá má voničku květů, které jim daruje ženich, a ten jim pak dá i nějaký malý dárek na důkaz svých díků.
Kdysi bývalo zvykem a čekalo se, že ženich bude nevěstu v jejich velký den honit. A bylo jeho povinností ji nejen honit, ale i dohonit (a pokud byla nevěsta jen trochu zlomyslná a v kondici, bylo to úplně něco jiného).
Ženichův dárek družičkám se datuje právě do oněch starých dob, kdy dárky sloužily k podplacení družiček, které pak nevěstu odlákaly do míst, kde ji ženich chytil, aniž z toho měl rozedmu plic. Jednoduše ji snadno uhnal. K čemuž já vždycky v duchu dodávám: "To si myslí on." Rodinné pranice: - Pořádná pranice už je na svatbách v našem kraji tradicí, samozřejmě s výjimkou svateb královských, kde je tradicí rozpoutat lokální válku.
Mnoho lidí se mě ptá na radu i v téhle věci. Říkají: "Paní Oggová, může se člověk spolehnout, že nakonec dojde k pranici?" A já říkám "ano", ve většině případů k tomu skutečně dojde. Moje rada je dohlédnout na to, aby pití mělo pořádný grády a aby byli lidé rozesazeni tak, že k tomu dojde co nejdříve.
Tak si to rychle odbydete a budete se moct věnovat jinejm věcem bez toho vtíravýho pocitu, že něco není v pořádku. Jakmile to jednou začne, je třeba jen celou věc usměrnit tak, aby měla správný průběh. ...
Zdroj: Leník, 06.11.2006
Související odkazy
Diskuse k úryvku
Terry Pratchett - Manželství (Kuchařka stařenky Oggové)
Aktuálně
Životopisy
23. 04. 2024 Miguel de Unamuno
Práce dne
Častokrát se sám sebe ptám, jaký je vlastně smysl člověka? Mnohdy totiž narážím na ten problém, že pokud člověk žije - a to třeba i efektivně a prospěšně - častokrát se mu stane, že vlastně po něm nic nezbude. Ano, možná, že si na něj časem někdo vzpomene. Nejspíše někdo z jeho blízkých, popřípadě těch,...
Statistiky
Čtenářský deník:
8017 dělČítanka:
4764 textůŽivotopisy:
854 zivotopisůSlohové práce:
5834 pracíSlovníček pojmů:
109 heselSpisovatelé:
1840 autorůAktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
kryl Zlomená duše Enid Blytonové Bill Gates Mé město automobilové závody ezopovy bajky známky ve škole labirynt výklad fotbal chlapec s prakem lorelai Fejetony pŘÍKLADNÉ NOVELY exilová literatura stone nhl epištoly kutnohorské experti Ropa popis podzimu mrcha washington Roy stárnutí útulný kouřim kateřina horovitzová Timon Athénský Moliér
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 713 981 504
Odezva: 0.08 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí