Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Chtěli jsme nahoru do skriptoria, předtím jsme ale zaskočili do kuchyně posilnit se, od rána jsme totiž nejedli. Hrnek teplého mléka mi hned zlepšil náladu. Velké ohniště na jižní straně již žhnulo jako kovárna, v peci se pekl chleba pro nastávající den. Dva pacholci tu právě skládali čtvrtky právě poražené ovce. Mezi kuchaři jsem zahlédl Salvátora, usmál se na mne svou vlčí hubou. Všiml jsem si, že vzal z jednoho stolu zbytky drůbeže od večeře a potají je dal pacholkům, kteří je se spokojeným úšklebkem ukryli ve svých kožených kazajkách. Vrchní kuchař si toho ale všiml a hned Salvátora napomenul: "Cellerarie, Cellerarie," řekl, "ty máš majetek opatství spravovat, a ne jím plýtvat!"
"Filii Dei to jsou," řekl Salvátor. "Ježíš řekl, pro mě děláte, co děláte pro tyto pueris!"
"Bratříku podělaný, uprděný minorito!" rozkřikl se na něho vrchní kuchař. "Tady nejsi mezi těmi svými žebravými mnichy! O almužnu pro dítka se postará milosrdenství opatovo!"
Salvátor se zachmuřil a velice rozhněvaně se na něho rozkřikl: "Já nejsem minoritský bratřík! Jsem mnich sancti Benedikti! Merde a toy, bogomile posraný!"
"Bogomilka je děvka, které po nocích natrháváš prdel svým kacířským údem, prase jedno!" křičel na něho kuchař.
Salvátor honem vyváděl pacholky z kuchyně a jak šel kolem nás, ustaraně se po nás ohlédl: "Bratře," řekl Vilémovi, "braň svůj řád, co není můj, řekni mu, že filios Francisi non hereticos esse!" Pak mi pošeptal do ucha: "Ille menteur, puah," a odplivl si na zem.
Kuchař ho rázně vystrčil z místnosti a zavřel za ním. "Bratře," řekl pak uctivě Vilémovi, "o vašem řádu a přesvatých mužích, kteří v něm jsou, jsem nechtěl říci nic špatného. Měl jsem na mysli toho falešného minoritu a falešného benediktýna, co není ani ryba ani rak.
"Vím, odkud přišel," řekl Vilém smířlivě. "Teď je ale mnich jako ty a jsi mu povinován bratrským respektem."
"Jenže strká nos, kam nemá, je chráněnec celleraria a sám se už za celleraria považuje. Chová se, jako by mu opatství patřilo ve dne i v noci!"
"Proč i v noci?" zeptal se Vilém. Kuchař mávl rukou, jako že jde o věci tak málo počestné, že to nestojí za řeč. Vilém se ho dál neptal a dopil si své mléko.
Má zvědavost neustále narůstala. Setkání s Ubertinem, domněnky o minulosti Salvátora a celleraria, stále častější narážky na bratříky a kacířské minority, které jsem tu vyslechl, mistrova neochota povědět mi něco o fra Dolcinovi...

(strana 117-118)

Čtenářský deník	-	Baudolino
	-	Foucaultovo kyvadlo
	-	Jméno růže, Jméno růže (2), Jméno růže (3), Jméno růže (4), Jméno růže (5), Jméno růže (6), Jméno růže (7), Jméno růže (8), Jméno růže (9), Jméno růže (10)
	-	Jméno růže (rozbor), Jméno růže (rozbor) (2), Jméno růže (rozbor) (3)
	-	Tajemný plamen královny Loany