Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• úryvek ze hry
• 1963

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Byt u Pludků. Jsou tu Pludek, Pludková, Petr a Hugo. Hugo hraje šach - ovšem sám se sebou: vždycky táhne, přejde na druhou stranu, zamyslí se, opět táhne.

PLUDEK (k Hugovi) Milý synu! (K Pludkové) Mám?
PLUDKOVÁ kolik je hodin?
PLUDEK Dvanáct.
PLUDKOVÁ Už? Musíš!
PLUDEK Milý synu!
HUGO (táhne) Šach! (Přejde)
PLUDEK Tak co, hraješ, hraješ?
HUGO Ano, tati.
PLUDEK A jak ti to jde?
HUGO Ale špatně, tati, špatně.
PLUDKOVÁ Petře, nešel bys na pár minut do sklepa? (Petr odchází)
Každou chvilku přijde Kalabis, to by tak ještě scházelo, aby se tady potkal s Petrem! Všichni o Petrovi říkají, že vypadá jako buržoazní intelektuál - a nemáš přece zapotřebí, abys kvůli němu přišel do maléru!
PLUDEK Máš recht, Božka! Jsem přece, sakra, synem chudého rolníka ze šesti dětí! Mám pět chudých prastrýců!
PLUDKOVÁ Petr je černá ovce v rodině!
PLUDEK Černý Petr! (K Hugovi) Milý synu! Jádrem národa jsou střední vrstvy. A proč? Ani klekánice nenosí semenec na půdu sama! Jaroš chtěl být zlatníkem a byl. Brzy ukončíš školu. Zeptal ses už sám sebe?
HUGO Ne, tati.
PLUDEK Slyšíš to, Boženo?
PLUDKOVÁ Oldo, klid! Nezvonil někdo?
PLUDEK Ne.
PLUDKOVÁ Poslyš, Oldřichu -
(Hugo táhne a přejde)
Tak co, jak ti to jde?
HUGO Dobře, mami.
PLUDEK Co je?
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK Jedna.
PLUDKOVÁ Už by tady měl být -
PLUDEK Asi se trochu zdržel.
PLUDKOVÁ Jak to, zdržel?
PLUDEK Třeba někoho potkal a zapovídal se -
PLUDKOVÁ Ale koho?
PLUDEK Přítele z vojny -
PLUDKOVÁ Říkal jsi přece, že na vojně nebyl!
PLUDEK Tak vidíš! Určitě přijde! Mám?
PLUDKOVÁ Jen aby! Musíš!
PLUDEK Milý synu! Jádrem národa jsou střední vrstvy. A proč? Kdo se hádá o komáří řešeto, nemůže tančit s kozou u Podmokel! Jaroš vždycky říkal - život, to je nepopsaná kniha. Ty opravdu nevíš, co do ní napíšeš?
HUGO Ne, tati.
PLUDEK Slyšíš to, Boženo?
PLUDKOVÁ Oldo, klid! Nezvonil někdo?
(Přichází Petr)
PLUDEK Ne. (K Hugovi) Milý synu! (K Pludkové) Mám?
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK Dvě.
PLUDKOVÁ Už? Musíš!
PLUDEK Milý synu!
HUGO (táhne) Šach! (Přejde)
PLUDEK Tak co, hraješ, hraješ?
HUGO Ano, tati.
PLUDEK A jak ti to jde?
HUGO Ale špatně, tati, špatně.
PLUDKOVÁ Petře, nešel bys na pár minut na půdu? (Petr odchází)
Kdyby byl jen intelektuál, vem to čert, intelektuálové jsou dneska celkem povoleni, ale on si najust vzpomene, že bude zrovna buržoazní!
PLUDEK Samé schválnosti! (K Hugovi) Milý synu! Ani kolínští husaři nechodí do lesa bez obojku! Jaroš myslel na svou budoucnost, a proto se učil a učil a učil. Myslel jsi už na svou budoucnost?
HUGO Ne, tati.
PLUDEK Jak to?
HUGO Učil jsem se, tati.
PLUDEK Slyšíš to, Boženo?
PLUDKOVÁ Oldo, klid! Nezvonil někdo?
PLUDEK Ne.
PLUDKOVÁ Poslyš, Oldřichu -
(Hugo táhne a přejde)
Tak co, jak ti to jde?
HUGO Dobře, mami.
PLUDEK Co je?
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK Tři.
PLUDKOVÁ Už by tady měl být -
PLUDEK Asi se trochu zdržel.
PLUDKOVÁ Jak to, zdržel?
PLUDEK Třeba někoho potkal a zapovídal se -
PLUDKOVÁ Ale koho?
PLUDEK Přítele z mládí -
PLUDKOVÁ Víš přece, že mládí žádné neměl!
PLUDEK Mládí neměl, ale měl v mládí přátele! Anebo nejsem snad jeho přítel z mládí?
PLUDKOVÁ Tebe přece nemohl potkat!
PLUDEK Tak vidíš! Určitě přijde! Mám?
PLUDKOVÁ Jen aby! Musíš!
PLUDEK Milý synu! Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké! Když se řekne Jaroš, ozve se Jaroš, a o to jde. Základem života je názor na život. Myslíš, že si ho někdo udělá za tebe?
HUGO Ano, tati. Jaroš. (Táhne) Šach! (Přejde)
PLUDEK Slyšíš to, Boženo?
PLUDKOVÁ Oldo, klid! Milý Hugo! Bez topůrka ani věrtel nezakopeš! Proto tvůj otec na dnešek pozval - no, zeptej se otce, koho na dnešek pozval!
HUGO Tati, koho jsi na dnešek pozval?
PLUDEK Kolegu Kalabise! No - zeptej se matky, kdo je to kolega Kalabis!
HUGO Mami, kdo je to kolega Kalabis?
PLUDKOVÁ Bývalý spolužák tvého otce! No - zeptej se otce, co s kolegou Kalabisem jako kluk dělal!
HUGO Tati, co jsi s kolegou Kalabisem jako kluk dělal?
PLUDEK Rozbíjeli jsme okna!
PLUDKOVÁ Bohatým sedlákům!
PLUDEK Ano - a zeptej se matky, čím je kolega Kalabis teď!
HUGO Mami, čím je kolega Kalabis teď?
PLUDKOVÁ Náměstkem! A tvůj otec ho pozval -
PLUDEK Aby si s tebou zahrál šach -
PLUDKOVÁ A při té příležitosti -
PLUDEK Ti poradil -
PLUDKOVÁ Čistě informativně -
PLUDEK Jak bys to -
PLUDKOVÁ Něco -
PLUDEK V životě -
PLUDKOVÁ Rozumíš - ani klekánice nechodí do lesa bez obojku!
PLUDEK Nebo jsi někdy viděl, že by kolínští husaři nosili semenec na půdu sami?
HUGO Neviděl, tati.
PLUDEK Tak vidíš! Nezvonil někdo?
PLUDKOVÁ Ne.
(Hugo táhne a přejde)
Tak co, jak ti to jde?
HUGO Dobře, mami. (Táhne) Šach! (Přejde)
PLUDEK Tak co, jak ti to jde?
HUGO Ale špatně, tati, špatně. Moc špatně! (Táhne a přejde)
PLUDKOVÁ Tak co, jak ti to jde?
HUGO Výborně, mami! (Táhne) Mat!
PLUDEK Prohrál?
HUGO Ne, vyhrál.
PLUDKOVÁ Vyhrál?
HUGO Ne, prohrál.
PLUDEK Tak vyhrál, nebo prohrál?
HUGO Tady vyhrál a tady prohrál -
PLUDKOVÁ Když tady vyhraješ, tak tady prohraješ?
HUGO A když tady prohraju, tady vyhraju.
PLUDEK Vidíš to, Božka? Než by jednou vyhrál úplně a podruhé úplně prohrál, raději vždycky trochu vyhraje a trochu prohraje.
PLUDKOVÁ Takový hráč se neztratí!
PLUDEK Ano! Žabinec bez brčka neusmažíš! A proč? Jestli si v dějinách různé vrstvy vyměňují svá dějinná postavení, pak jedině střední vrstvy procházejí dějinami nedotčeny, protože žádné jiné vrstvy se nesnaží zaujmout jejich postavení, a střední vrstvy si tudíž nemají s kým co vyměňovat, a zůstávají tak jedinou skutečně trvalou dějinnou silou. A právě proto střední vrstvy, milý synu, spojují dějiny v jeden souvislý celek, a dělají je tak vůbec dějinami! A nejvýznamnějšími epochami v dějinách jsou v důsledku toho ty epochy, které se dovedou opřít o střední vrstvy a položit do jejich rukou své ideály, aby je tyto ošetřovaly jako své vlastní a posléze předávaly dalším generacím. Žádná epocha nemůže existovat bez středních vrstev, kdežto střední vrstvy mohou naopak existovat nezávisle na všech epochách. A třeba i bez nich! Nebo si myslíš, že je možné střílet káňata, a mít přitom v Berouně maštal? Tak vidíš! A jediná země -
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK A jediná země, která nepotřebuje střední vrstvy, je Japonsko -
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK A jediná země, která nepotřebuje střední vrstvy, je Japonsko, protože jedině Japonců je dost -
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK A jediná země, která nepotřebuje střední vrstvy, je Japonsko, protože jedině Japonců je dost i bez středních vrstev. Ostatně Japonsko -
PLUDKOVÁ Kolik je hodin?
PLUDEK Pět. Ostatně Japonsko -
PLUDKOVÁ A v kolik měl přijít?
PLUDEK Ve dvanáct. Ostatně Japonsko - co jsem to vlastně chtěl říct o Japonsku?
HUGO Chtěl jsi asi říct, že neuvědomíme-li si včas dějinnou úlohu středních vrstev, přijdou Japonci, kteří střední vrstvy nepotřebují, vytlačí je z dějin a pošlou do Japonska.
PLUDKOVÁ Ve dvanáct? A co když nepřijde?
PLUDEK Správně, Hugo! A nepřej si, aby ses toho strašného dne dožil! (K Pludkové)
Nepřijde on, přijde někdo jiný!
PLUDKOVÁ Nikdo nepřijde! Nikdo nenapíše! Nikdo nezavolá! Jsme sami! Sami na celém světě!
(Ozve se zvonek)
HUGO A Japonců je čím dál víc. Nezvonil někdo? (Přichází Petr)
PLUDKOVÁ Petře, do špajzu! Kalabis je tady! (Petr odejde, vstoupí Amálka)
Co tady děláte?
AMÁLKA Paní, nesu vám -
VŠICHNI Psaní!
AMÁLKA Ne, telegram!
PLUDEK Tak čtěte!
AMÁLKA (čte) MILY OLDRICHU, NEMUZU K TOBE PRIJIT, MUSIM DNES VECER NA ZAHRAD- NI SLAVNOST LIKVIDACNIHO URADU. Máte to, Aničko? Není vám zima? Proč? Aha. V půl osmé, ale určitě! Můžu dál? MRZI ME TO A DOUFAM, ZE SE SEJDEME JINDY. Moc! Dělají vám krásnou postavu! Jak vždycky vystupovala paní Kantůrková, na tom rohu. Věčně zpívají lesy. A v neděli bychom mohli do Nespek na borůvky, co říkáte? ZDRAVI TE TVUJ - No tak! Přece nejste z porculánu! - FRANTA KALABIS.
PLUDEK Neprijde! To je nas konec! Bozka, nikdo nas nema rad!
PLUDKOVÁ Nebuď hned hysterický, Oldřichu! Neprijde on za Hugem, prijde vraj Hugo za nim!
PLUDEK Kam?
PLUDKOVÁ Na zahradní slavnost!
PLUDEK Na zahradní slavnost! Hugo! Kravatu - sako -
AMÁLKA No tak já zas jdu - tak na shledanou - (Nechce se jí pryč, postává)
PLUDKOVÁ To nic, děvče. Já když začínala, dostávala jsem ještě menší role!
AMÁLKA To byla ale jiná doba, milostpaní! Sbohem! (Odběhne)
PLUDEK Doufám, že se má Hugo před ní na pozoru!
PLUDKOVÁ Nezapomněl jsi, Oldřichu, že je to dcera domovníka?
PLUDEK Tím spíš!
PLUDKOVÁ Nezapomněl j si, Oldřichu, v jaké době žijeme?
PLUDEK Hned zítra s ní půjde Hugo na procházku!
PLUDKOVÁ No vidíš! Hugo! Kravatu - sako - a vzhůru na zahradní slavnost!
HUGO Musím hrát odvetnou partii -
PLUDEK Slyšíš to, Božka? Tak dlouho jsem krmil sysla, až mi spadla fujara do rákosí! To slyšet Jaroš! Odvetnou partii! Když jde o osud člověka! Budoucnost rodiny!
PLUDKOVÁ Hugo, otec mluví o rodině, to ani nevstaneš?
PLUDEK Kdepak! Tytam jsou časy, kdy vstávali! To byli oba ještě malí - brouzdali se travou - četli Branislavovy verše - chytali motýly - my je převinovali jako oko v hlavě - utrhovali jsme si je od úst -
PLUDKOVÁ Oldo, klid! Hugo! Život, to je vlastně taková velká šachovnice! Nic ti to neříká?
HUGO Říká, mami. Topůrkem věrtel nezakopeš. Kravatu - sako -
(Pludek a Pludková Huga dojatě líbají)
PLUDKOVÁ Ty náš blbečku malá!
PLUDEK Milý synu! Život je boj a ty jsi pes! Vlastně Čech. Nezahyneš-li, nezahynu - zradíš-li, zradíš - budou-li, budem! Jsi můj syn! Kdo neví, jak z konopí, musí do Prahy pro rozum a do Budouli pro budem! Jsi Pludek! Sbohem! Nebo -
(Přichází Petr, Hugo odchází, všichni se za ním dojatě dívají)
PLUDKOVÁ Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec Polibek kapesník siréna lodní
zvonec - Vrátí se, Oldo? Jistě vrátí a řekne tiše: maminko má, jak je to hezké u nás doma!
PLUDEK (zpívá) Už mi koně vyvádějí -
PLUDKOVÁ Oldřichu -
PLUDEK Co je?
PLUDKOVÁ Vzpomínáš na léto v Luhačovicích? Co jsme tehdy měli bláznivých plánů! Chtěl jsi studovat - organizovat - řídit - Petře, kam zase jdeš? To už nevydržíš ani chvilku v kruhu své rodiny? (Petr odejde)
Musíme se, Oldo, zase vzchopit - rozumíš: odpoutat od země - rozmáchnout křídla - prostě žít! Ano, žít - žít - začneme žít nový, lepší život!
PLUDEK Obrok je obrok a hrách je hrách. Nový život? To bychom, sakra, mohli!

Konec prvního dějství