Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

VÝJEV TŘETÍ:

RYBÁŘ, PŘEDEŠLÍ

RYBÁŘ (se najednou u přátelské stráže vyjeví): Sak na ryby, koš na raky, tamhle stojí!
STRÁŽ: Stůj!
POPELKA: Ach! - Nezazněl tu někde Sykošův hlas?
CHMELAŘ: Aj, toťě by bylo právě v nečas!
RYBÁŘ: Pusť mne, příteli!
STRÁŽ: Zpátky!
POPELKA: Ha! Sykoši! Sykoši!
RYBÁŘ: Počkej, já ti zasyčím, ty ještěrko!
STRÁŽ: Zpátky!
RYBÁŘ: Tu jest průvodní list!
STRÁŽ: Teď můžeš jíti!
RYBÁŘ (vyběhne na most): Sak na ryby, koš na raky, Popelko!
CHMELAŘ: Dobré jitro, Sykoši!
POPELKA: Co dělá má máti, Sykoši?
RYBÁŘ: Pozdravuje tě, ty roztomilá dceruško! - Sak na ryby, co dělá? Prosila mne, rukama lomíc, bych v kraj světa běžel a přesvědčil se, kde jsi a co děláš. I šel jsem od tvé dobré matky a našel jsem tě a přesvědčil jsem se, co děláš! - Sak na ryby, koš na raky, tenkráte jsem ti přišel na stopu!
POPELKA: Sykoši, neodsuzuj, až se skutečně přesvědčíš!
CHMELAŘ: Aj, aj, Sykoši, tyť vyhlížíš jako rozdrážděný lev!
RYBÁŘ: Co jsem viděl?
POPELKA: Nic zlého jsi neviděl!
RYBÁŘ: Nic zlého? Sak na ryby, nic zlého? Tady voják, tamto voják, ty se tady vprostřed mostu s chmelařem objímáš, a to není nic zlého?
POPELKA: Aj, dej pak si to jen vysloviti!
RYBÁŘ: Kdes byla?
POPELKA: V nepřátelském táboře.
RYBÁŘ: Co -? Sak na ryby!
CHMELAŘ (před sebe): Aj, aj, tohle bude těžké vyplétání!
RYBÁŘ: Popelko! Popelko! Kdes byla tak dlouho?
POPELKA: V nepřátelském táboře.
CHMELAŘ: Nic však méně, milý Sykoši -
RYBÁŘ (divoce): Hahaha!
CHMELAŘ: Aj, aj, totě strašlivý smích!
RYBÁŘ: Ted ať někdo řekne, že válka samou škodu, samé neštěstí s sebou přináší. Válka jest prospěšná, užitečná, blahodějná! Nikdy jsem v ten prospěch nevěřil; ale teď ho vidím, sahám naň a cítím ho až u ledvin! Smrt a oheň, mor a hlad, neouroda, pláč a kvílení - to jsou samé maličkosti! Ona umí ďábly ze bílého rouna svlíkati a to všecku škodu nahrazuje!
POPELKA: Pro můj milý bůh, Sykoši, tyť větříš?
CHMELAŘ: Aj, aj, totě bych raději s moždířem rozprávěl!
RYBÁŘ: Hahaha! To jest pro naše holky živobytí! Jeden pluk za druhým! Každé čtvrt hodiny jiný! Brzo na koni, brzo na pěši! Brzo s korouhvičkou, brzo s ručnicí! Brzo s fousy, brzo bez fousů! Brzo s kyrysem, brzo bez kyrysu! Brzo v bílém, brzo v zeleném, brzo v modrém oděvu! Hahaha, to jsou rozmanitosti!
POPELKA: Sykoši! Sykoši!
CHMELAŘ: Aj, aj!
RYBÁŘ: A když se celé vojsko rozchumelí a přechumelí, tu se jim to najednou sevšední a znechutí! Tu si vzpomenou, že jest za řekou ještě nepřátelský tábor, a hop, hop, hejsa, nechají starou matku strachem mříti, nechají ženicha na holičkách seděti a hajdy tam, tam, a kdyby u každé vrby stála stráž a u každého mostu z děl do nich stříleli!
POPELKA: Sykoši, to ti nikdy neodpustím!
CHMELAŘ: Aj, aj!
RYBÁŘ: A když se tam dosti potoulají a když si tam dosti pohejří, tu se od stráže k stráži domu vracejí, a aby ta pouť také nějakou obrubu měla, tu při zavírce ještě u mezníku, na veřejném mostě chmelaře líbají!
POPELKA: To se stalo náhodou! Budeš toho litovati, až se přesvědčíš!
CHMELAŘ: Aj, aj, aj, aj!
RYBÁŘ: A já osmirohý blázen běhám z vísky do vísky, volám polem, volám lesem, platím, prosím, pod nebem širým hořekuju! Sítě ryby dávno prokousaly, raci žáby pojedli a i s hrachovinou snad již odplovali - všeho nechám ležeti a deru se k plukovníkům, lezu před nimi na kolenou, boha vzývám za svědka, že mi bez Popelky nelze živu býti, že ji musím hledati a z jejich pole vykročiti, aby mi dali průvodní list. I dostanu ho konečně - neboť bych byl nářkem svým skaliska a vrchy pohnul! - běžím skokem sáhodlouhým nevěstu svou hledati a nacházím ji - hade, štíre, bazilišku! - a nacházím tě se chmelařem v objetí! - Vid", to by sis byla nepomyslila, že tě tak příliš hloupě rád mám a že tě budu hledati!
POPELKA: Nepomyslila jsem si, žes tak divoký! Teď tebe znám a budu se tebe chovati!
CHMELAŘ: Aj, aj, milý brachu, Sykoši -
RYBÁŘ: Cos dělala v nepřátelském táboře?
POPELKA: Nic!
RYBÁŘ: Pro nic tys nešla na místa, kde se v karty velikánské o živobytí a o smrt hraje! - Cos dělala v nepřátelském táboře?
POPELKA: Hněvám se na tebe!
RYBÁŘ: Sak na ryby! Cos dělala v nepřátelském táboře?
POPELKA: Ptej se co chceš, neodpovím tobě.
RYBÁŘ: Popelko, za čtyry neděle máme býti svoji! Cos dělala v nepřátelském táboře?
POPELKA: Ty ve mne nevěříš, pročež důvěry nezasluhuješ!
RYBÁŘ: Popelko, Popelko, ještě tebe rád mám; ale neospravedlníš-li se - Pověz mi nějakou lež, vymysli si nějaký záskok, jen mne pro dnešek ukonejši! Cos dělala v nepřátelském táboře?
POPELKA: Nepromluvím ani pravdu, ani lež!
RYBÁŘ: Nuže, tedy naříkej sama na sebe! (Běži nazpět.)
STRÁŽ PŘÁTELSKÁ: Zpátky!
RYBÁŘ: Měl jsem průvodní list!
STRÁŽ: Ten platil na most, nikoli ale z mostu!
RYBÁŘ: Do toho zámku, kam já chci, všudy cesta přímá! (Běží přes most.)
CHMELAŘ: Aj, aj, Sykoši, kde jsi roztrousil rozum!
STRÁŽ NEPŘÁTELSKÁ: Zpátky!
RYBÁŘ: Pusť mne, příteli, jdu sobě k vašim pro kus olova! STRÁŽ: Zpátky!
RYBÁŘ: Aj, když mi bráníte další cestou ze života běžeti, odbudu to jedním skokem! Umřu střelou nebo vlnami, jestiť to naposledy jedno! (Chce skočiti z mostu do řeky.)
POPELKA: Pro dobrý bůh, Sykoši, co děláš? (Zachytí ho.)
CHMELAŘ: U všech všudy rampouchů, Sykoši! (Uchopí ho.)
RYBÁŘ: Slyšte mne, ryby, kde která jste v této řece bytem! Slyšte mne, kaprové, štiky, bělice, vokouni, slyšte mne! Já jsem váš nejouhlavnější nepřítel! Já jsem ten rybář, co vás na udice, co vás do košů a do sítí chytal! Já jsem vás kuchařkám na nůž posílal a veliké šňůry jsem vám chřípěmi provlíkal! Teď se můžete pomstíti! Sběhněte se, sroťte se na mne, shlukněte se a zasedněte si na soud a rozdrobte mne na tolik kousků, co jsem vašich bratrů a sester z lůna této řeky vytáhal!
POPELKA: Sykoši! Sykoši! - Udělám sobě také smrt!
CHMELAŘ: Člověče, dej pak si jen říci! Na utopení jest vždycky dosti času!