Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

VÝJEV ČTVRTÝ:

EVA, PŘEDEŠLÍ

EVA (se najednou u nepřátelské straše vyjeví): Pro dobrý bůh, tamhle ho vidím!
RYBÁŘ: Kdo to přichází? - Ha, to jest Eva, chmelařova žena! Bohudíky, tedy mohu na světě ještě něco dobrého vykonati! - Pojďte, Evo, pojďte!
STRÁŽ: Zpátky!
CHMELAŘ: Aj, hlehle! - Služebník, paní Evičko!
EVA: O, ty nešťastný muži!
STRÁŽ: Zpátky!
EVA: Tu jest průvodní list!
STRÁŽ: Projdiž!
RYBÁŘ: Sak na ryby, měla jste o čtvrt hodiny dříve přijíti!
EVA: Muži, muži! - Kde se touláš, co děláš?
CHMELAŘ: Kudy chodím, tudy na tě myslím!
RYBÁŘ: Nevěřte mu! Před chvílí jsem přišel a viděl jsem, jak Popelku, mou nevěstu, objímal a líbal.
EVA: Co - ? Chmelař?
RYBÁŘ: Chmelař.
EVA: Můj muž?
RYBÁŘ: Váš muž.
EVA: Damián Bedroň?
RYBÁŘ: Damián Bedroň, ano.
EVA: Pro můj milý bůh, čeho jsem se dočkala - Muži! Damiáne! Bedroni!
CHMELAŘ: Aj, nevěř tomu, má Evičko!
RYBÁŘ: Můžete to zapříti, že jste mou Popelku hubičkoval?
CHMELAŘ: Aj, dával jsem jí toliko naučení!
EVA: To jest pěkné naučení! Na veřejném mostě, přede všemi lidmi svobodné holky líbati! Chtěls-li takovým učitelem býti, tedy ses neměl ženiti!
CHMELAŘ: Evičko, měj rozum a poslechni mne.
EVA: O, ty bohaprázdný chmelaři, ty jsi ještě lehčejší než chmel! Kdo mi každodenně předhazoval, že se Eva netoliko jmenuju, ale že ní také jsem? Kdo mi vytejkal, že Eva po zemi hříchy rozsila a že ty, které tak šlovou, kde ještě jaká planina neřesti a pohromy roztrušují? Vámi přišel hřích na svět, a ty jsi jeho nejourodnější ploditel!
CHMELAŘ: Aj, mohl bych ti dokázati, Evičko -
EVA: Nic ty mne neévičkuj, náš manželský svazek jest ve dví! - Já, jako dobrá husa, doma pro něho pláču! Běhám po vsi, běhám po paloucích, ptám se, volám, hořekuju! Konečně běžím do táboru, strachy smrti v duši, a prosím nepřátelské plukovníky o průvodní list a pláču tam, až mi srdce usedá! - Konečně ho najdu a slyším, že tu s nevěstkami na veřejném mostě všelijaké psoty provádí!
POPELKA: Ó, můj bože, a já to musím snášeti!
RYBÁŘ: Sak na ryby, koš na raky, jen snášej!
CHMELAŘ: Vidíš, milá ženo -
EVA: Kdes byl tak dlouho?
CHMELAŘ: Na ouřadě!
EVA: Na ouřadě, kde se dívky rovnají? - Cos tam dělal?
CHMELAŘ: Měl jsem tam řízení.
EVA: Teď u nás všecko vojáci řídí, tebe k tomu nepotřebují! Cos tam dělal?
CHMELAŘ: Neptej se mne, ženo! Až bude k tomu čas, povím ti to!
EVA: Hned mně to pověz, sice skočím do vody!
RYBÁŘ: Pojďte, chmelařko, skočíme tam spolu!
EVA: Muži! Damiáne! Ptám se tebe naposledy, co jsi dělal na ouřadě?
CHMELAŘ: Musí to zůstati tajemství!
RYBÁŘ: Ha! Sak na ryby, koš na raky, oba nechtí s barvou ven! Jest jeden horší než druhý!
EVA: Muž pro ženu nemá míti tajemství!
CHMELAŘ: Kde se o blahu celého národu jedná, tam přestávají práva manželky!
EVA: Co ty mluvíš o národu! Ty jsi v národu to, co jest myš ve hradě královském!
CHMELAŘ: A vidíš, milá ženuško, přece jednou myš chycenému lvu ze sítě pomohla!
EVA: Tobě zajisté nepomůže! - Pravím tobě, přiznej sel Co jsi dělal na ouřadě?
CHMELAŘ: Mlejnský kámen na tom leží, nedostaneš to ven!
EVA: Ty jsi nebyl na ouřadě.
CHMELAŘ: A kde jsem byl, ženuško?
EVA: Po děvčatech jsi těkal!
CHMELAŘ: Aj, aj!
EVA: Není na tom dosti, že se nyní před vojskem co ukrývati mají, ještě ty jim osidla kladeš!
CHMELAŘ: Já, a osidla!
EVA: Ale já si od tebe pomohu!
CHMELAŘ: A jak?
EVA: Obžaluju tě!
CHMELAŘ: A kde?
EVA: U ouřadu!
CHMELAŘ: U ouřadu? Aj, aj!