Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• pohádka
• Tille své pohádky publikoval pod pseudonymem Václav Říha

Jednou zjara se toulal čert světem, čenichal, kde by někoho ulovil. Slyšel o jedné babě, že je lakomá jako čert na hříšnou duši, nabídl jí, že bude sloužit zadarmo, ale po žních buď si vezme polovinu úrody, nebo se mu baba upíše. Myslil si: baba je lakomá, za groš by si dala vrtat koleno, ta polovinu úrody nedá, raději se mi upíše.
Baba byla ráda, že má čeledína, však u ní žádný nevydržel, slíbila, co čert chtěl, kázala mu připravit na ráno pluh, že pojedou orat. Ráno se čert ohlížel po volech, ale baba ho chytila, zapřáhla ho do pluhu, dobytek prý moc sežere a pluh je lehký.
Tak vyjeli na pole, čert táhl pluh, až hekal, baba ho popoháněla bičem, aby se neloudal.
Když přehazovala pluh na souvrati, ptala se jakoby namátkou: "A kterou polovičku úrody chceš, svrchní, či spodní?"
Čert byl chytrý, věděl, že obilí má klasy nahoře, požádal o svrchní polovičku. Baba se spokojila, a když doorali, poslala čerta do lesa na klestí, že si zaseje sama. Nasázela na jednom poli řípu, na druhém brambory. Čert se těšil, jak babu napálil, běhal na pole dívat se, lezou-li už stébélka ze země. Ale po čase vidí samé lupení na jednom poli, na druhém poli zelené keříčky, nevěděl, co se to děje. Na podzim, když sklidili, baba si vzala řípu a brambory, čertovi dala chrást a nať.
Naříkal celou zimu, jak se napálil, a baba mu nepřála chvíli pokoje, musil příst, drát, tkát, štípat louče, aby prý nezahálel. Čert se utěšoval, že na druhý rok na babu vyzraje. Než vyjeli zjara orat, vymiňoval si, že chce spodní polovici úrody, ale obilí ať baba neseje. Baba mu to slíbila, na jedno pole nasela mák, na druhé nasázela zelí. Čert zas běhal na pole, ale po čase uviděl červené květy, zelené palice, nevěděl, co z toho bude. Když sklidili, vzala si baba makovice a zelné hlávky, čert měl jen stonky a košťály.
Čert se bál, že by ho baba v zimě zchromila samou prací, šel a řekl jí rovnou, kdo je, že už u ní sloužit nebude, ale nabídl jí mnoho peněz, když se mu za to upíše. Baba seděla ve světnici, pletla si punčochu. Když čert dopověděl, povídá: "Holečku, to já dávno vím, co jsi zač. Ale když mi nasypeš tuhle punčochu plnou dukátů, tak se ti upíšu. Jenže, když už mi nechceš sloužit, tak mi do stavení nelez, já ti tu punčochu pověsím do světlíku do sklepa."
Čert byl rád, že dostane babu lacino - co je čertovi punčocha dukátů! - letěl hned do pekla pro peníze. Když se vrátil s pytlem dukátů, visela punčocha ve světlíku od sklepa, baba seděla v okně nad světlíkem, dívala se, jak čert sype do punčochy dukáty. Čert sypal, sypal, až vysypal celý pytel, peníze cinkaly ve sklepě, ale punčocha zůstala prázdná, jako bezedná. Čert si jen vzdychl, vrátil se do pekla, přinesl druhý pytel a zas sype, sype, ale nadarmo, zas nedosypal, baba v okně se smála. Když přilétl potřetí, zas vysypal celý pytel, a punčocha pořád nic, ptal se čert baby, všecek zoufalý: "Babičko, čím to je, že se ta punčocha nenaplňuje?"
Baba se vyklonila z okna a povídá: "To je proto, synáčku, že jsem u té punčochy nezavřela patu; dukáty padají punčochou do sklepa." Když čert viděl, že by musil nasypat plný sklep dukátů, jen zaprskal zlostí, odletěl do pekla a vícekrát se nevrátil - už se mu nechtělo napálit babu.