Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Jsi hloupý malý kluk," pravil Pán much, "nic než nezkušený, hloupý malý kluk."
Simon pohnul opuchlým jazykem, ale neřekl nic.
"Myslíš si, že to není pravda?" zeptal se Pán much. "Že nejsi jenom hloupý malý kluk?"
Simon mu odpověděl stejně neslyšným hlasem.
"Tak vidíš," řekl Pán much, "nejlíp, když se sebereš a půjdeš si hrát s ostatními. Oni si myslí, že jsi střelený. A ty jistě nechceš, aby si Ralph myslel, že ti přeskočilo, viď? Ralpha máš přece moc rád, pravda? A co Čuňase a Jacka?"
Simon měl hlavu trochu zvrácenou nazad. Nemohl uhnout očima a v celém prostoru před ním se vznášel muší Pán. "Co tady pohledáváš tak docela sám? Nebojíš se mě?" Simon se zachvěl.
"Není tu nikdo, kdo by ti pomohl. Jenom já. A já jsem Obluda."
Simonova ústa se zkřivila námahou a pronesla slyšitelná slova.
"Jsi jenom prasečí hlava na kůlu."
"Jak vás jen mohlo napadnout, že obluda je něco, co se dá ulovit a zabít?" řekla hlava. Na okamžik se celý prales i ta ostatní, jen matně tušená místa, rozechvěla ozvěnou pitvorného smíchu. "Ale tys to věděl, co? Že já jsem součástí tebe sama? Jen hádej dál, hadači! Že já jsem příčinou, proč se všechno hatí? Proč věci jsou takové, jaké jsou?" A lesem zase prochvěl ten smích.
"No tak," pravil Pán much, "jdi teď zpátky k ostatním a hleď, ať si na to celé už ani nevzpomeneš."
Simonovi šla hlava kolem. Oči měl přivřené, jako kdyby chtěl napodobit tu hnusnou věc na kůlu. Věděl, že jeden z jeho záchvatů se blíží. Pán much se nafukoval jako balón.
"Ale tohle je směšné. Víš přece náramně dobře, že tam dole najdeš zase mne - tak se ani nepokoušej mi uniknout!" Simonovo tělo se prohnulo a ztuhlo. Pán much promluvil učitelským hlasem:
"Tak teď už je toho právě dost. Ty mé ubohé, pobloudilé dítě, snad si nemyslíš, že tomu rozumíš líp než já?"
Chvilku bylo ticho.
"Varuju tě. Co nevidět se našňupnu. Jasné? Nikdo o tebe nestojí. Chápeš? My si na tomhle ostrově chceme užít trochu švandy. Jasné? Budeme se tady na tomhle ostrově bavit! Tak ne abys nám to chtěl překazit, ty můj ubohý pobloudilý chlapče, nebo -!"
Simon si uvědomil, že civí do ohromné tlamy. Uvnitř byla tma, která se ustavičně šířila.
"- nebo tě odkrouhnem," pravil Pán much, "chápeš? My všichni, Jack a Roger a Maurice a Robert a Bill a Čuňas a Ralph. Odděláme tě. Jasné?"
Simon už byl uvnitř tlamy. Zřítil se dolů a ztratil vědomí.

Čtenářský deník

-

Pán much, Pán much (2), Pán much (3), Pán much (4)