Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Vitalis v Praze roku 2005. Z německého originálu Märchen, Sagen und Legenden přeložil Hanuš Karlach. Ilustrovala Lucie Müllerová. Počet stran: 77. ISBN: 80-7253-208-1.

OBSAH:

Kniha je moderním výborem z celého Stifterova díla. Pořadatelé z něj vybrali různé pasáže, které se dotýkaly legend a pověstí, a zařadili je do tohoto svazku.

Čertova stěna

Pověst o skalnaté hrázi, kterou v Povltaví údajně navršil ďábel, aby divoká řeka zaplavila klášter, čímž by zmařil boží dílo. Protože však použil jen menších kamenů, nestihl hráz dostavět před rozbřeskem a před započetím andělským modliteb na nebesích. Kameny tedy zůstaly poházeny po okolí.

Čarostřelec

Dvě sestry, Klarisa a Johana, si při vyšívání povídají o tajemném myslivci. Ten prý žije hluboko v lesích a každého, na koho zamíří, zázrakem skolí. Přemoci ho dokáže jedině posvěcená kulka. Starší Klarisa vymlouvá Johaně její pošetilou a bezbožnou víru v povídačky.

Jak šoteček střežil kozy

Hospodáři byli spokojeni se službami skřítka, který se sám nabídl, že bude pást jejich kozy za pouhou večeři, již mu položí na pařez v lese. Když jej však chtěli za jeho služby odměnit a přidali mu k pokrmu červené kalhoty, šotek se zaradoval a odskotačil. Vícekrát ho už nikdo neviděl.

Králové z Třístoličníku

Pověst vypráví o třech pohanských králích. Jejich služebníci se v pradávných dobách vydali ke kouzelnému jezeru a nalovili v něm zázračných ryb, které neumíraly ani na suchu. Dlouho do noci seděli na břehu u ohně. Poté se však z jezera ozvaly mumlavé hlasy: "Nejsou všechny doma - doma..."
Sloužící pochopili, že se tajemné bytosti shánějí po svých rybách, vhodili kořist zpátky do vody a uprchli.

Morový ptáček

Vyprávění o morové epidemii a lidských osudech, do níž zasáhla. Zbědovanému kraji pomohl až ptáček, v jehož štěbetání kolemjdoucí rozeznal slova: "Jez hořec, jez i okolík, budeš žít déle, a o kolik!"
Zmíněné přísady pak údajně mor vyléčily.

Mrzák v Hamru

Pověst vypráví o původu místního přísloví: "Mám víc práce než mrzák v Hamru!"
Pochází z morových dob, kdy obyvatelé mlýna vymřeli a zanechali v něm samotinkého mrzáka, jenž musel všechny zákazníky obsloužit vlastníma rukama. Podobných příběhů osiřelých lidí je kraj plný: dozvídáme se například o děvečce, která se za epidemie musela sama starat o "dvě řady krav", býky a telata.

O skrytých pokladech

Pověst o pokladech, které do skály ukryl saský pohanský král na útěku před christianizační misí Karla Velikého. Jednou do roka se skála otevře, jestliže poklady někdo zmíní v kostele. Pak si člověk může odnést, co unese, než se skála zase zavře a případné opozdilce uvězní. To se podle vypravěče Gregora kdysi stalo zlému statkáři, Panna Maria však ochránila jeho nevinného synka.

Slepcův sen

Pověst o sošce Panny Marie, kterou měl v řece nalézt slepec, jemuž se o ní třikrát po sobě zdálo. Socha je podle věřících divotvorná, a byla-li přenesena jinam, odňala původnímu místu boží přízeň.

Popsaná jedlička

Pověst se vztahuje ke dvěma místům: staré rozložité jedli, do jejíž kůry vpisují svoje vzkazy milenci, a kostelíku Panny Marie Bolestné, která prý plní přání vyslovená při prvním svatém přijímání.

Krásná Hana spatřila při modlitbě vzácná roucha, a proto se domnívá, že jí je Panna Maria dopřeje. Během šlechtického honu se seznámí se stejně krásným aristokratem a opustí kvůli němu svého milého, dřevorubce Hanse. Tomu se Maria zjeví, když Hans nocuje u jedličky, a zamračí se na něj. Jinoch přestane čekat na Hanu s jejím novomanželem Kvidem, kterým má vzdát čest během svatby, a odchází domů.

Po čase potká Hanu, již bohatě provdanou, ale nešťastnou. Hans právě odchází zpět do lesů se svými osiřelými synovci, jež adoptoval. Dívka jej nepozná a podaruje ho dobročinným penízem. Hans jej věnuje do kostela Panny Marie Bolestné a lidé v kraji si povídají, že Bohorodička prospěla Hansovi, nikoli Haně, protože dívku neuchránila před neštěstím v bohatství, kdežto Hansovi dopřála spokojenost v chudobě.

Svatá noc

Adalbert Stifter opakuje vyprávění své babičky o tom, jak různí lidé v kraji jeho dětství zahlédli Ježíška. Připomíná si kouzlo zimní krajiny a dětského očekávání. Nakonec popisuje, jak se Štědrý večer liší podle zámožnosti rodin, které ho světí. Ve městech nebo na statcích se kupříkladu staví do místnosti vánoční stromeček, kdežto v chaloupkách se dárky pokládají na ubrus prostřený na stůl, židli nebo skříň.