Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Garamond v Praze roku 2005 (5. vydání). Z francouzského originálu L'Étranger přeložil Miloslav Žilina, doslov napsala Eva Beránková. Počet stran: 122. ISBN: 80-86379-94-9.

AUTORŮV ZÁMĚR:

Naznačení smyslu života, nespravedlivých lidských vztahů, obav, úzkosti a osamělosti.

HLAVNÍ POSTAVY:

Mersault - hlavní hrdina, bezcitný, odcizuje se lidem
Raymond - přítel Mersaulta, možná pasák, konflikt se zákonem
Salaman - soused, bije svého psa, ale když ho ztratí, teprve potom si uvědomí, co pro něj znamenal
Marie - jeho přítelkyně, hodná, milá; má zájem si ho vzít

OBSAH:

Děj se dělí na 2 části.

První začíná ve chvíli, kdy Mersault obdrží zprávu, že jeho matka zemřela v útulku. Bez jakéhokoliv projevení citů odjíždí na pohřeb a šokuje tak svým prohlášením, že svou matku nechce vidět ani naposledy v rakvi. Hned nato se seznamuje na pláži s Marií. Začnou spolu trávit více času, až se z nich nakonec stávají milenci. Marie mu oznámí, že si ho chce vzít a ptá se, zdali ji miluje. On však bez jakýkoliv rozpaků odpoví, že ji nemiluje, ale jestli ho chce, že si ji vezme. Poté se skamarádí s Raymondem. O něm se povídá, že je to pasák, on sám však o sobě prohlašuje, že je skladník. Požádá Mersaulta, aby pro něj napsal jeho přítelkyni dopis, která ho prý podvedla. O něco později se z Raymondova bytu ozývá ženský výkřik - přítelkyně se s ním vyspala, poté ji zbije. Právě prostřednictvím Raymonda jsou všichni zváni na chatu na pláži k jednomu příteli. Tam se vydávají všichni na procházku po pláži, kde se setkávají s Araby, z nichž jeden je bratr zbité dívky. Dojde ke rvačce, při níž je Raymondův přítel zraněn a Mersault si bere jeho pistoli. Všichni mimo něj se vrací zpět na chatu. Mersault se však navrací zpět za Araby. Ačkoliv neplánoval Araba zabít, úpal ze slunce a vytasená břitva Arabem ho donutí vystřelit 5 kulek. Zde končí první část a začíná druhá, jež se týká Mersaultova obvinění z vraždy a procesu.

Mersault je nakonec odsouzen k trestu smrti. Soud nezajímá ani tak vražda, jako spíše vztah jeho k lidem a matce... Ve své cele odmítne kaplana se slovy, že v Boha nevěří, a tak neví, proč by s ním měl ztrácet čas. Odmítne podat žádost o milost, neboť říká, že ho odsoudila spravedlnost lidská. Nakonec nachází klid a štěstí.

CITÁT Z KNIHY:

"Jako by mě ten prudký hněv očistil ode všeho zlého a jako by mě zbavil naděje, já pod tou nocí těžkou hvězdami a znamení mi se poprvé otevírali něžné netečnosti světa."

"Mohl jsem si teď už jen přát hustý dav diváků, který mi přijde na popravu a uvítá mě pokřikem plným nenávisti."

ZÁVĚR:

Vyjádření pocitů člověka, který je součástí života. To, že necítí potřebu vyznávat lásku, nehodlá vyhledávat přátelé, nechápe, proč by měl předstírat, že lituje svého zločinu, je pro mě neuzavřená a nepochopitelná věc. Camus podal svého hrdinu jako člověka bez citu, bez smyslu života smířeného se smrtí a pojmenoval knihu jako Cizinec, neboť jeho hlavní hrdina je "cizincem ve společnosti". Společnost ho nezavrhuje protože zabil, ale protože "pohřbíval matku se srdcem zločince".