Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento příběh pojednává o mladé dívce jménem Adriana. Její matka, bývalá modelka, se musela vzdát vysněné budoucnosti kvůli mateřství. Žila sama se svojí dcerou v chudobě. Když její dceři bylo kolem šestnácti let, slibovala si od její krásy to, co ona ztratila. Zavedla Adrianu k malíři, aby ji maloval, jak ji Bůh stvořil. Tak si vydělávaly, matka šila košile a dcera stála modelem. Adriana byla neskutečně krásná a přitažlivá. Jednoho dne se seznámila s Ginem. Byl to chudý šofér, do kterého se postupem času zamilovala. Matka nebyla ráda, chtěla pro Adrianu bohatého pána. Ale Adriana myslela na vdavky, děti, na šťastný a obyčejný život. Proto, když jí Gino slíbil, že si ji vezme a budou žít spolu, pomilovali se. Jakmile se to matka dozvěděla, měla nenadálou radost, věděla, že si Gino její dceru nevezme.

Adriana měla radost z plánované svatby, ale její kamarádka Gisella záviděla. Gisella se též nechala malovat, ale žila životem zcela odlišným. Prodávala svoje tělo, nechávala se vydržovat bohatými muži. Chtěla, aby Adriana byla jako ona. Jednou Gisella měla pro Adrianu návrh. Její velice bohatý známý Adrianu viděl a ta ho tak okouzlila, že se do ní zamiloval. Adriana Gina milovala, nechtěla jej zradit, proto odmítla. Avšak jednoho dne Gisella naplánovala výlet pro sebe, svého přítele, Adrianu a Astaritu. Astarita byl velice vlivný, bohatý muž od policie. Byl to on. Šli se najíst a Adriana nezvyklá pít alkohol se opila, ale jen malinko. Gisella se začala navážet do své přítelkyně ohledně Gina a dohazovala jí Astaritu. Nakonec se Adriana musela pomilovat s Astaritou, protože ji vydírali, že vše řeknou Ginovi. Na cestě zpět Adriana dostala peníze. Adriana nic Ginovi neřekla, ale měla výčitky svědomí, proto šla ke zpovědi, kde všechno vylíčila. Zpovědník jí řekl, že už se nemůže milovat s Ginem (až po svatbě) a už se nesmí setkat s Astaritou. Adriana vše slíbila, i když věděla, že to bude těžké, měla sex ráda, pomodlila se a šla si promluvit s Ginem. Musela mu říct o zpovědi a o tom, že už se nebudou milovat do svatby. Gino nebyl rád, ale přijal to. Astarita se chtěl mockrát sejít s Adrianou, ale ona nechtěla. Po nějaké době Gisella mluvila s Adrianou, že musí jít za Astaritou na úřad kvůli velice důležité věci. Tam jí Astarita ukázal Ginovu složku. Dozvěděla se, že její milovaný Gino už ženatý je a má dcerku. Po tomhle milostném zklamání si řekla, že už se nikdy nebude vázat k mužům... Tak se z Adriany stala společnice, měla mnoho mužů. S Ginem se scházela pořád, ale jen kvůli sexu. Milovali se jako poprvé v domě, kde Gino pracoval, ale v pokoji paní domácí. Tam Adriana ukradla zlatou pudřenku. Pár dní ji měla u sebe, pak ji dala Ginovi, ať ji vrátí majitelce. Ale Gino si ji nechal a podvodem krádež svedl na jednu uklízečku, která šla do vězení. Gino si dal schůzku s Adrianou, ale nepřišel sám, vzal sebou muže jménem Sonzogno. Byl neskutečně silný, šel z něho strach. Když pak všechno Adriana vyslechla ohledně pudřenky, chtěla pryč a už se s Ginem nesetkat. Odešla, ale Gino šel za ní. Adriana si na pomoc zavolala Sonzogna, který byl poblíž... A tak šla domů se Sonzognem. Měla z něho strach, třásla se po celém těle. On to vycítil a dal jí facku. Poté už z něho strach neměla, věděla, že stačí málo a ten muž se neovládne.

"Tak je to v pořádku," řekl. To "je to v pořádku", v němž ještě doznívala ozvěna hrozby, potvrdilo můj strach, bylo-li toho ještě potřeba. A zatímco mě pod pokrývkami tiskl k sobě a objímal a kolem nás byly jen temnoty, prožila jsem chvíli prudké úzkosti, snad nejhorší z celého svého života. Ze strachu mi dřevěněly údy, mimoděk se odtahovaly a chvěly při styku s jeho tělem podivuhodně lysým, hladkým a hadovitým, ale zároveň jsem si říkala, že je to nesmysl mít z něho strach v takovou chvíli a se vší silou své mysli jsem se snažila strach ovládnout a vzdát se mu beze strachu jako milenci. Ten strach nebyl jenom v mých údech, které mě ještě poslouchaly, třebaže je zaplavovala ošklivost, ale hlouběji, na dně mého klína, který jako by se zavíral a s hrůzou odmítal objetí lásky. Konečně se mě zmocnil a já jsem pocítila rozkoš, která byla černá a krutá z té hrůzy, a mimoděk se mi vydral ve tmě z hrdla dlouhý a žalostný výkřik, jako by konečné sevření nebylo sevřením lásky, ale smrti a jako by ten výkřik byl výkřikem mého života, který mi unikal a zanechával za sebou jen bezduché a zmučené tělo.

Po styku se Sonzogno přiznal k vraždě zlatníka. Zabil ho, protože mu nabídl neskutečně nízkou cenu za cennou věc. Ale nikdo to nevěděl jen Gino a teď Adriana. Když Sonzogno odcházel, chtěl jí zaplatit, ale Adriana nechtěla. Tak ji dal něco na památku. Byla to ta zlatá pudřenka. Vzpomněla si na Astaritu a další den šla za ním a všechno mu řekla. Ten jí poradil, aby šla ke zpovědníkovi, aby ho poprosila, ať pudřenku vrátí. Kněz musí dodržet zpovědní tajemství, neprozradí ji. Vše se vysvětlilo, služka byla propuštěna, majitelka dostala pudřenku zpět. V té době už Adriana znala Giacoma, mladíka, kterého si zamilovala, ale on neopětoval její lásku. Nechal se být milován. Giacomo je členem jedné ilegální organizace zaměřené proti vládě. Giacomo nechával u Adriany balíčky, které kdyby policie našla, tak by musela do vězení. Adriana cítila lásku k Minovi (zkratka jména Giacomo), tak už nevyhledávala muže, kteří by platili za rozkoš s ní, odmítala je. V tu dobu zjistila, že je těhotná, přesně věděla, že otec je Sonzogno, ale říci mu to nemohla. Jednou k večeru narazila opět na Sonzogna, který ji chtěl. Ona prve nechtěla, ale raději se mu podřídila, věděla, kdo je zač. Šli do jejího pokojíčku. Sonzogno už byl vysvlečen, když mu Adriana pod průhlednou záminkou utekla, věděla, že se nemůže vrátit. Jela za Minem, ale tam jí řekli, že ho zavřeli. Byl dopaden a zradil přátele, všechno řekl. Mina po pár dnech tak trápí svědomí, nezvládne žít s pocitem viny a zrady. Napíše Adrianě dopis a zastřelí se. Adriana se rozhodne, že svému dítěti a sobě zajistí šťastnou budoucnost s pomocí Giacomovy rodiny. Napíše jim proto dopis, ve kterém jim sdělí, že otcem jejího dítěte je Giacomo...