Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• podtitul: Směšnohrdinská báseň

Veršovaná skladba, jež je považována za nejznámější a nejhravější báseň anglického klasicismu.
Alexander Pope napsal tuto skladbu na základě jednoho společenského dobového skandálu, přičemž využil své dokonalé znalosti Homérova díla. Příběh sám je velice jednoduchý - krásné Belindě ustřihne její láskou zmámený ctitel kadeř, na které si velice zakládala. Ustřižená kadeř se pak pomocí nadpřirozených sil dostane na nebe, kde se z ní stane zářivá kometa.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Host v Brně roku 1998 (2. vydání). Z anglického originálu The Rape of the Lock přeložil Martin Hilský. Ilustroval Aubrey Vincent Beardsley. Počet stran: 93. ISBN: 80-86055-25-6.

O DÍLE:

• jde o kuplet, který je veselou parodií Homérovy Iliady (např. "souboj" hrdinů v kartách je odrazem utkání hrdinů ve válce o Tróju)
• Alexander Pope vycházel ze skutečné události: ustřižení kadeří jeho přítelkyni ze vznešené anglické katolické rodiny
• inspiroval např. T. S. Eliota
• do češtiny ho přebásnil přední překladatel Shakespeara prof. Martin Hilský

DĚJ:

Sylf Ariel varuje svou družinu vzdušných duchů, jejichž starostí je pečovat o atmosférické jevy a něžné pohlaví, že dnes hrozí Belindě, kterou stráží, nebezpečí. Neví však, o jaké nebezpečí jde - dívka si může potřísnit jen šaty, ale také prožít neštěstí v lásce. Střeží tedy Belindu obzvlášť pečlivě při vyjížďce na loďce i ve společnosti ostatních dam a pánů. Tam dívka hraje karty a při tom jí její ctitel ustřihne kadeř. Ariel tomu nemůže zabránit, neboť postřehne, že jeho chráněnka má pro tohoto kavalíra slabost. I tak se ovšem Belinda rozhněvá, a když zloděj odmítne vlasy vrátit, dojde k bitvě dam a pánů (metaforicky, bojují slovy, pohledy a lstmi).
Dívka Clarissa pronáší řeč o svrchovanosti ctnosti nad krásou. Hrdinka však svou kadeř zpět nedostane, poněvadž se během bitvy ztratí. Básník vysvětluje, že se stala kometou, proto jí Belinda nemá želet. Vše tedy dobře končí.

MOTIV:

Poema na motivy skutečné události, kdy Popeově přítelkyni, katoličce Arabelle Fermorové, syn hostitele ustřihl kadeř; později Pope přidal sylfy a Clarissinu řeč.

"Ve slunci rozprostřou své blány hmyzí,
ve vánku plynou, v obláčku si zmizí,
průsvitní jsou a éterická těla
ve světle jak by se jim rozpouštěla,
ve větru volně vlaje do všech stran
jejich šat tkaný z rosných, třpytných blan,
máčený ve všech barvách nebe zdá se,
světlo v něm hraje v nadpozemské kráse,
v paprsku každém tisíc barev sídlí,
co roztančí se, jak jen mávnou křídly."

"Ocelí zajde vše, co nevzal Čas,
osud si vezme pomníky i nás!
I dílo bohů ocel jednou zmaří,
do prachu pyšné trójské věže sráží,
natožpak pýchu, kterou známe my -
vítězný oblouk srovná se zemí."

"Kdokoli z duchů v něčem neobstojí
a slečnu zanedbá či práci svoji,
pocítí strašný trest a místo díků
v lahvičce skončí nebo na špendlíku,
utopen bude v moři voňavek
či v uchu jehly dožije svůj věk,
od mastí ulepen a od pomád,
křidélky bude marně třepotat,
kamenec, co vše stahuje a svírá,
jak zvadlý list ho zkrabatí a ztýrá,
jak Ixión ať točí se a ať -
ke kolu připoután - mře na závrať,
ať opaří se v páře z čokolády -
když do ní spadne, ať si neví rady!"