Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• název originálu: Случай на станции Крeчетовка (Slučaj na stancii Krečetovka)

Obžaloba těch, kteří ve své poslušnosti horlivě a slepě plní nelidské příkazy proti svým spoluobčanům.
Povídka se odehrává během velice krátkého období, jedné směny železničáře Zotova. Toho za jednoho ošklivého sychravého dne navštěvuje muž. Působí jako sympatický ruský voják, jenž se potřebuje dostat na frontu. Časem však začne popis jeho osobnosti lehce nesouhlasit a Zotov se začne obávat, že jde o špiona. Proto jej nechá zatknout. O tom, jestli bylo jeho podezření oprávněné, se už však asi nikdy nedozví...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Ve vyšším zájmu. Vydalo nakladatelství Svět sovětů v Praze roku 1964 (1. vydání). Z ruského originálu přeložila Anna Nováková. Celkový počet stran: 146.

DĚJ:

Příběh začíná v kanceláři dispečerky, kde se řeší odjezd vojenského transportu s krevními konzervami. Po vyřešení této situace odchází Zotov k sobě do kanceláře, ve které se snaží pokročit ve svojí práci - přepisování výkazů zašifrovaných transportů. Stýskalo se mu, ale ne po těhotné ženě, kterou zanechal v Bělorusku, ale po válce. Trápila ho otázka, jak ještě dlouho bude trvat.

Zotov se zúčastnil soustředění nezařazených velitelů, kde byla přednesena báseň nikým nekontrolovatelná, upřímná, ale teprve teď, když se díval z okna, ji pochopil. Dokonce si zapamatoval i úryvky básně.

Zotov si vážil svého života, pokud pomůže revoluci. Udržet život kvůli sobě ani kvůli těhotné ženě pro něho nemělo smysl. Chtěl na frontu, kde byli jeho spolužáci a šel by klidně i do Číny.

Ve vedlejší místnosti byla dispečerka Valja Pribiševská, která znala jenom čísla vagónů, nikoli jejich obsah. Čísla jí nosila soupisářka vozů, teta Frosja, která ji navštívila. Jelikož dveře nedoléhaly, tak slyšel jejich rozhovor. Nešlo mu na mysl, že se Frosja ničeho nebojí, když má uhlí a brambory. Nechápal, že se nebála války. Připadalo mu, jako by okolní lidé žili něčím jiným. Frosja vyměnila věci s evakuovanými a radí to i Valje, které se to příčí.

Hlasy ve vedlejší místnosti ho rušily. K nim se přidal i Gavrila Nikitič, který byl trošku nahluchlý.
Začali mluvit o včerejší příhodě vlaku s vojáky z obklíčení a vlakem mouky. Vlaky zastavily vedle sebe, ale ne všechny vagony s moukou byly řádně zabezpečeny. Když vojáci viděli pytle mouky, tak k nim přiskočili a rozřezali je. Mouku si sypali do šálků a košil. Vlak mouky doprovázeli dva dozorčí. Když si toho všiml mladý dozorce, žádal je, aby toho nechali a vystřelil. Střelil jednoho vojáka do hlavy, a když se na něho vrhli ostatní, tak jim dal zbraň. Jeden z personálu dělal, že mladého dozorce zatýká, aby jej zachránil.
Když to slyšel Zotov, tak je chtěl opravit. Nelíbilo se jim, že ty pytle rozřezali a plýtvali tak moukou, která se všude sypala.

Zotov se vrátil ke své práci, když ho vyrušila Valja, že nemůže najít, kam má vlaky poslat. Poté mu nabídla, jestli se k nim nechce přestěhovat. Zotov bydlel u Avdějevových, ale odtud šel k babce, u které spí na staré truhle.
Ptala se ho, co dělá, když na návštěvy ani do kina nechodí, takže určitě čte, což jí zapřel. Zotov pochopil, že by u jídla a noclehu nezůstalo, a tak byl rozrušen. Odmítl tedy její nabídku a ona odešla. Bál se jí přiznat, že čte jedinou knížku, kterou má - Kapitál. Rozhodl se z něho udělat si konspekt, ale u Avdějevových jeho klid rušila Antonina Ivanovna. Když si mu lehla do postele, tak od nich odešel ke staré babce.

Jednou přišel na nejasnost ohledně transportu, který mohl vyřešit jenom velitel, ale ten nebral telefon. V tom do jeho kanceláře vstoupil Gajdukov a Dygin - velitelé dvou transportů. Gajduk převáží koně a vojáky na frontu. Cestou na černou vozí taky civilisty, hlavně děvčata. Jeho vlak byl rychlý, proto k němu přidaly Dyginovy vagóny s lopatkami. Dygin odmítá odjet s Gajdukem, protože už 11 dní nejedli. Zotov se to snaží napravit, a tak Dygin zůstane do dalšího dne, a pak odjede.

Po těchto dvou dorazí muž jménem Tveritinov, jenž se snaží dohnat svůj vlak, který mu ujel, když si sháněl jídlo. Zotov se ho zeptal, jak se sem dostal. Přijel s vlakem, v němž byly přikrývky a spalo v nich mnoho lidí. Když se to dozví, tak volá do další stanice, ať to prověří. Chvilku si spolu povídali, jenže poté Tveritinov řekl něco, co se Zotovovi nezdálo, a tak jej nechal zatknout a poslal ho na velitelství. Nedokázal na to přestat myslet, a tak tam zavolal, aby zjistil, co se stalo. Tento případ se stále řeší, a když jej navštívil na stanici inspektor, tak tento případ nebyl stále vyřešen. Zotov neustále na Tveritinova myslel a nedokázal na to zapomenout.