Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Evžen Oněgin je člověk velmi vzdělaný, milý a elegantní, ale zároveň také vychytralý, falešný, kladný skeptik a cynik. Mezi lidmi je však pro své kultivované vystupování oblíbený, a proto většinu svého volného času tráví ve společnosti - účastní se bouřlivých večírků, plesů, chodí do divadla, na balet... Velice také dbá na svůj bezchybný vhled, se kterým slaví takové úspěchy a kterému nemůže odolat snad žádná mladá dívka.
Avšak po nějaké době ho plesy, zábava, dokonce i krasavice omrzí, zavírá se do sebe a prožívá životní nudu. Proto ho také řadíme do skupiny hrdinů nazvaných "zbyteční lidé". Jeho život se však mění, když mu umírá strýc, po kterém zdědil velký majetek. Vydává se tedy na vesnici, kde strýc dříve žil. Zde pokračuje ve své oblíbené činnost - nečinnosti. Sousedé ho nemají příliš v lásce, stejně jako statkáře Vladimíra Lenského, což je mladý básník a nadšený, naivní snílek.
Z těchto dvou povahově naprosto odlišných bytostí se stávají nerozluční přátelé. Lenský se Oněginovi svěřuje se svými životními osudy. Je totiž zamilovaný do Olgy Larinové, kterou zná už od malička. Její sestra Taťána je pravým opakem krásné, milé, veselé a společenské Olgy. Povahově je spíše plachá a mlčenlivá a vzhledově ne příliš krásná.
Jednoho dne, když Lenský jako obvykle jde navštívit svoji milou, chce svého přítele Oněgina seznámit s rodinou Larinových. Tento jediný večer, který Oněgin u Larinových stráví, způsobuje nejen rozruch v celé vesnici, ale i v Taťánině srdci. Taťána se do Oněgina zamiluje. Svěří se s tím pouze své chůvě, ale potom to už nemůže vydržet a rozhodne se Oněginovi napsat dopis, ve kterém mu vyjevuje své city. Během čekání na odpověď se Taťána trápí a není s ní žádná řeč, je jako nemocná. Když k nim Oněgin po několika dnech opět přichází, Taťána v naději běží za ním. Setkávají se v aleji. Tam jí Oněgin velmi opatrně odmítá. Vysvětluje jí, že by pro ni nebyl dobrým maželem. Po tomto odmítnutí se Taťána nemůže vzpamatovat, žije jakoby v jiném světě a doslova uvadá. Trpí hrůzostrašnými sny a předtuchami.
Mezitím Lenský a Olga jsou šťastni a chystají svatbu. Ale jen do té doby, než se u Larinových koná oslava Taťánina svátku, na kterou je pozván i Oněgin. Zde si všímá především Olgy, která se jeho pozornosti vůbec nebrání. Protančí spolu celý večer. Lenský zasažen žárlivostí ve vzteku odchází. Druhý den od něho dostává Oněgin pozvánku na souboj, ve kterém muže přežít pouze jeden z nich. V tomto souboji nakonec Oněgin vystřelí první, Lenský umírá. Svého činu však lituje a odchází pryč. Olga brzy překoná smutek nad ztrátou milého, vdá se a odjíždí.
Taťána ze začátku Oněgina nenávidí za to, co udělal, ale brzy se jí začne po něm stýskat. Vydává se do opuštěného Oněginova domu, kde tráví čas čtením jeho knih. Protože je zvyklá žít v ústraní, jen velmi nerada opouští svou rodnou vesnici a odjíždí k tetičce do Moskvy, kde jí matka chce najít manžela. Tím se nakonec stává jistý kníže. Když jednou pořádají ples, náhodou se zde objeví i Evžen Oněgin. Setkává se s Taťánou, ale ta se za těch několik let úplně změnila. Stala se z ní chladná žena. Už neumírá štěstím, že ho vidí, ale úplně lhostejně si s ním povídá. A najednou je to zase on, kdo se samé nervozity neví, co říct. Stane se mu to, co by nečekal - zamiluje se do Taťány. Teď je to on, kdo se trápí jejím nezájmem. Situaci řeší stejným způsobem, jako ona před lety - píše jí dopis, potom druhý, třetí, ... Ale na odpověď čeká marně. Proto se znovu vydává za ní a najde zase tu dřívější, naivní Taťánu, jak pláče nad jeho dopisem. Ve své naději jí padne k nohám. Taťána se mu přizná, že ho stále miluje, ale už je vdaná a rozhodnutá manžela nikdy nezradit. Odchází a nechává Oněgina samotného.

Čtenářský deník	-	Arion: výbor z lyriky
	-	Bělkinovy povídky, Bělkinovy povídky (2)
	-	Boris Godunov, Boris Godunov (2)
	-	Cikáni
	-	Evžen Oněgin, Evžen Oněgin (2), Evžen Oněgin (3), Evžen Oněgin (4), Evžen Oněgin (5), Evžen Oněgin (6), Evžen Oněgin (7), Evžen Oněgin (8), Evžen Oněgin (9), Evžen Oněgin (10), Evžen Oněgin (11), Evžen Oněgin (12), Evžen Oněgin (13), Evžen Oněgin (14), Evžen Oněgin (15), Evžen Oněgin (16), Evžen Oněgin (17), Evžen Oněgin (18), Evžen Oněgin (19), Evžen Oněgin (20), Evžen Oněgin (21), Evžen Oněgin (22), Evžen Oněgin (23), Evžen Oněgin (24), Evžen Oněgin (25), Evžen Oněgin (26), Evžen Oněgin (27), Evžen Oněgin (28), Evžen Oněgin (29), Evžen Oněgin (30), Evžen Oněgin (31), Evžen Oněgin (32)
	-	Evžen Oněgin (rozbor)
	-	Kapitánská dcerka, Kapitánská dcerka (2), Kapitánská dcerka (3), Kapitánská dcerka (4), Kapitánská dcerka (5)
	-	Kavkazský zajatec
	-	Malé tragédie
	-	Měděný jezdec
	-	Piková dáma, Piková dáma (2), Piková dáma (3), Piková dáma (4), Piková dáma (5), Piková dáma (6), Piková dáma (7), Piková dáma (8), Piková dáma (9), Piková dáma (10), Piková dáma (11)
	-	Vánice

Čítanka	-	Ančar (Lyrika)
	-	Boris Godunov, Boris Godunov (2), Boris Godunov (3)
	-	Cesta do Arzrumu, Cesta do Arzrumu (2), Cesta do Arzrumu (3)
	-	Evžen Oněgin
	-	Hodokvas v době moru
	-	Kamenný host
	-	Kavkaz
	-	Koketě
	-	Má svoboda
	-	Mozart a Salieri
	-	Muza
	-	Památník
	-	Scéna z Fausta
	-	Scény z dob rytířských
	-	Skoupý rytíř
	-	Utrhačům Ruska
	-	Vyšel jsem dřív než hvězda ranní (Vyšel jsem dřív než hvězda ranní)