Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato kniha z edice Světová klasika obsahuje tři povídky od známých ruských autorů – Puškina, Tostého a Bulgakova. Všechna tři díla nesou stejný název, ale jinak si nejsou nijak podobná. Především proto, že je každý z těchto autorů představitelem jiného literárního směru, což je i v jejich Vánici patrné.

Puškinova "Vánice" vypráví o lásce mladičké bohaté Marji Gavrilovičovny a chudého praporčíka Vladimíra. Protože Mášiny rodiče jejich lásce nepřály, dohodli se milenci, že se tajně vezmou. V noc jejich svatby byla hustá sněhová vánice a Vladimír zabloudil. Svatba se konala, ale teprve po obřadu si Marja všimla, že řekla své "ano" cizímu vojákovi a omdlela. On utekl a čtyři roky o sobě nevěděli. Marja zdědila po otci majetek a odstěhovala se s matkou do jiné vesnice. Roku 1816 skončila válka a domů se vítězně vrátili ruští vojáci. Marja u sebe v domě ošetřovala mladého raněného vojáka Burnina, zamilovali se do sebe a nakonec zjistili, že on je oním nepoznaným Marjiným manželem...

Celá Tolstého "Vánice" vypráví o lidech, kteří bloudí se svými koňskými povozy v lese, protože kvůli sněhu není vidět na krok. Jeden vozka zachrání muže tonoucího v bažinách a nakonec najdou cestu a dorazí do vesnice...

"Vánice" od Bulgakova vypráví příběh mladého ruského doktora, který denně ošetřil nebo navštívil přes 100 pacientů a byl už svou prací unavený. Díky sněhové vánici mu jednoho dne přišli jen dva pacienti, a tak se těšil, že si konečně odpočine. Přijel však pro něj povoz z jiné vesnice, že tam má nějaká dívka vnitřní krvácení. Doktor se tedy vydal na cestu, ale dívku se mu už nepodařilo zachránit. Byl z toho nešťastný a nesnesl by pocit nocovat pod jednou střechou se zesnulou, které nedokázal pomoci. Vydal se tedy na zpáteční cestu a téměř celou noc bloudil ve sněhové bouři. Nakonec spatřil svou nemocnici a byl rád, že ji má...

VLASTNÍ NÁZOR:

Nejvíc se mi asi líbila povídka "Vánice" od Puškina, protože měla rychlý děj a zajímavou zápletku.