Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Ikar v Praze roku 1998 (1. vydání tamtéž). Z francouzského originálu La Dame aux camélias přeložila Věra Kopalová, doslov napsal Jindřich Veselý. Počet stran: 174. ISBN: 80-7202-228-8.

HLAVNÍ POSTAVY:

Marguerite Gautierová - mladá, půvabná a hlavně po celé Paříži známá kurtizána s nejdříve trochu škodolibou povahou, ale když vážně onemocní tuberkulózou, něco se v ní změní
Armand Duval - mladý muž s normálním životem i finanční situací a s trochu naivním pohledem na svět; je také trochu přecitlivělý a unáhlený, avšak Marguerite nikdy nepřestane milovat

DĚJ:

Za celým příběhem stojí jeden vypravěč (což je vlastně ve skutečnosti autor knihy), který náhodou jednoho dne zjistí, že umřela mladá slavná pařížská kurtizána Marguerite Gautierová a později na dražbě jejích věcí zakoupí její knihu s věnováním od Armanda Duvala. Margueritu znal jen od vidění a knihu zakoupil jen ze své čiré unáhlenosti.

Avšak netrvá dlouho a jednoho dne se u jeho dveří se slzami v očích objeví právě mladý Armand Duval. Přišel s prosbou knihu odkoupit a jeho nabídka byla přijata. Když si s ním chvíli povídá, zjistí, že mladý Armand si byl s Marguerite velice blízký a je teď velice nešťasten z její smrti. Armand mu ukáže Margueritin poslední dopis a autora začne celý jeho příběh ještě více zajímat, a tak se Armada zeptá, jestli by mu někdy nemohl povědět víc. Ten souhlasí, avšak musel už jít, protože si musel ještě něco zařídit, ale prý se rád znovu sejde...

Autor čekal netrpělivě několik týdnu a poté se ho snažil vyhledat, jenže mu bylo oznámeno, že pan Duval odcestoval a ještě se nevrátil. Rozhodl se proto zajít na hřbitov, kde byla Marguerite pohřbená a od hrobníka zjistil, kde mladý pán Duval bydlí. Zanechal mu vzkaz a brzo dostal odpověď, ať se za ním staví, protože je nemocen. A tak se díky jeho nemoci ti dva sblíží, autor Armanda neopouští od jeho lůžka a naslouchá jeho příběhu o Marguerite.

Dozvídá se, že byla metresou několika mužů, někteří se díky ní dostali na mizinu. Měla spoustu ctitelů a vyžadovala náročné finanční výdaje. Když ji Armand potká poprvé, okamžitě se do ní zamiloval, ale ona se jeho nesmělosti jenom smála, a tak se rozhodl na ni zapomenout.
Avšak za pár let ji potkal znovu a zjistil, že jeho cit k ní je stále silný jako tenkrát. Poznal, že Marguerite byla vážně nemocná a že se chová docela jinak než tenkrát. Začal tedy každý den chodit k jejímu vrátnému a vyptával se na její zdravotní stav. Dostal se k ní přes svoji známou a její sousedku Prudence a začal věnovat Marguerite svoji pozornost.

Když jeho city začala opětovat, pověděla mu, že nesmí žárlit a nechtít ji vlastnit, avšak i když to Armand slíbil, nedokázal to zadržet a nechtěně Marguerite začal svými žárlivými dopisy ubližovat.
Později si uvědomil, že bez ní nedokáže být a po neustálém usmiřovaní ji přemluvil, aby spolu odcestovali na venkov.

Všichni byli proti jejich vztahu. Otec, Prudence i jeho přátele mu neustále říkali, jak je to špatné a že se s ní musí rozejít, neboť je to velice nevhodné a jejich láska nemůže trvat věčně. On však i přes neustále přemlouvaní k rozchodu nedal na Marguerite dopustit a byl s ní neskonale šťastný, i když zpozoroval, že ji něco trápí. Marguerite měla dluhy. Armand se jí rozhodl pomoci, ale ona to neustále odmítala. Neustále se jí pokoušel vnucovat věci, podle kterých ona nemohla žít, ale neuvědomoval si, že ona už se kvůli němu změnila. Zapomněla na rozpustilý život plný šperků, divadel a velké společnosti a byla skromně šťastná s Armandem.
Když tu však otec proti jeho vztahu tvrdě zasáhl. Promluvil si jak s Armandem, jenž ho odmítl poslechnout, tak s Marguerete, která si ale jeho slova vzala k srdci. I když se oba hluboce milovali, rozhodla se Armanda opustit pro jeho vlastní dobro a nic mu dopředu neříct.

Když se Armand jednou vrátil z Paříže a zjistil, že je Marguerete pryč, zlomilo jej to. Byl nešťastný. Stále ji miloval, ale zároveň k ní pociťoval zášť za to, co mu udělala. A tak se rozhodl, že jí začne ubližovat tím, že ji bude vídat na veřejnosti a bude ji nechávat trpět pohledem na jeho novou metresu, jež ho ve skutečnosti vůbec nezajímala.
Marguerite začala doopravdy trpět a její zdravotní stav se zhoršil. To Armanda přesvědčilo, aby ji přijel navštívit, a tak si všechno poví. Prožijí spolu svoji poslední noc, avšak dalšího dne zjistil, že Marguerite navštívil zase známý hrabě. To ho popudilo natolik, že jí napsal opět hrozný dopis. Pak přišel na to, že Marguerite odjela do Anglie. Rozhodl se také odcestovat do ciziny a na vše zapomenout.

Zanedlouho přišla zpráva, že Marguerite zemřela. Armand se okamžitě vrátil do Paříže, ale její pohřeb nestihl.
V době, kdy byl zoufalý a žalem nešťastný, se mu do rukou dostaly dopisy od Marguerite, která je psala jen a jen jemu, a to až do své smrti. Dozvídá se všechny důvody, proč jej opustila a jak ho ze všeho nejvíc na světě milovala. Hodně si toho vytrpěla a on litoval, že nebyl u jejího smrtelného lůžka.

Celý příběh tedy převyprávěl autorovi, dal mu přečíst dopisy a stali se z nich velcí přátelé. Dokonce mu dovolil, aby příběh sepsal a ještě spolu navštívili hřbitov i lidi, s nimiž Marguerite strávila své poslední chvilky života.
A tak sice příběh nedovolené lásky končí tragicky, ale stále těší další a další generace čtenářů.

A proč se říkalo Marguerite Dáma s kaméliemi? Protože je v divadle měla vždy po ruce a často si je dávala do vlasů. Díky tomu ji znal každý jako Dámu s kaméliemi, aniž by věděl její jméno.