Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hlavní postavou tohoto románu je teprve devatenáctiletý námořník Edmond Dantes. Pod jeho vedením se 24.2.1815 do Marseille vrátila obchodní loď Faraón. Její kapitán během plavby zemřel a Dantes mu na smrtelné posteli slíbil, že navštíví ostrov Elba. Zde se setkal s Napoleonem a dostal od něj dopis pro jistého Noirtiera. Po tomto návratu by ho mělo čekat samé štěstí, a to svatba s krásnou Katalánkou Mercedes a povýšení na kapitána Faraónu. Ani k jednomu ale nedošlo. Lodní účetní Danglars se náhodou dozvěděl o Napoleonovu dopisu a neboť mu záviděl jeho štěstí, spojil se s Fernandem Mondegem, který byl zamilovaný do Mercedes. Danglars napsal udavačský dopis, ve kterém ho obvinil ze spojenectví s Napoleonem a Fernand jej odnesl na policii. Svědkem tohoto udání byl i opilý hostinský Caderousse, který Edmonda později litoval, ale nepomohl mu. Edmond byl v den zásnub zatčen a vyslýchán náměstkem prokurátora Villefortem, který poznal, že Edmond je v tom nevinně a chtěl ho osvobodit. Ale kvůli jeho vlastní ctižádosti a obávám o své postavení ho dal nakonec zavřít do pevnosti If. Příjemcem toho dopisu byl totiž Villefortův otec. Morrel, jemuž patřila loď Faraón, se snažil Edmondovi všemožně pomoci, ale bez úspěchu.
Edmond strávil v pevnosti If čtrnáct let. Nejdříve se jenom užíral a pokoušel se o sebevraždu, ale jen do doby než poznal abbého Fariu, který se k němu prokopal. Doufal, že pracně budovaná chodba povede k moři, ale zmýlil se. Edmond v něm našel společníka a vzdělaného člověka, jenž ho naučil mnoha věcem. Díky němu také odhalil zradu, které se na něm dopustili jeho přátelé. Časem začali kopat další chodbu, která jim měla přinést svobodu. Ale abbé trpěl dědičnou chorobou a pomalu umíral. Před svou smrtí ještě stačil svěřit Edmondovi tajemství pokladu kardinála Spady. Když abbé zemřel, Edmond se ukryl do pytle, v němž chtěli strážní abbého pohřbít a nechal se vhodit do moře. V moři pytel rozříznul a uplaval. Celý vyčerpaný byl z moře vytažen na palubu jedné lodi a na jeho přání vysazen na ostrově Monte Cristo, kde opravdu našel obrovský poklad.
Po nějaké době se Edmond vrátil jakožto lord Wilmore do Marseille. Tam zjistil, že jeho otec zemřel hladem, protože ze žalu nechtěl jíst. Od Caderousse, u něhož se objevil jako abbé Busoni a jenž měl nyní hostinec U Gardského mostu, se dozvěděl, co se stalo s ostatními - z Fernanda se stal hrabě Morcerf, oženil se s Mercedes a spolu měli syna Alberta. Danglars se stal baronem a vlastnil banku. Morrelově společnosti zatím hrozil bankrot. Edmond daroval Caderoussovi za tyto informace diamant. Ten se jej snažil prodat, přičemž zavraždil klenotníka, aby měl peníze i diamant, a svou ženu. Svědkem této události se stal podloudník Bertuccio, jenž byl navíc za tuto vraždu zatčen. Ze spárů policie ho ale zachránil abbé Busoni a později jej doporučil do služeb sebe samého jako hraběte Monte Christa. Lord Wilmore se vydal jako zástupce firmy Thomson a French za Morrelem. Od jeho věřitelů odkoupil směnky a na jejich splacení dal Morrelovi tříměsíční lhůtu. Morrel již ale přišel i o svou poslední loď, o Faraóna, a peníze neměl z čeho vyplatit, proto se chtěl uchýlit k poslednímu řešení k sebevraždě. V poslední chvíli ho ale zachránil prostřednictvím jeho dcery Julie Sindibád námořník (další Edmondovo jméno), posílající mu potřebné peníze v tom samém váčku, ve kterém Morrel daroval peníze jeho otci. Podle toho Morrel poznal, kdo ho zachránil. Navíc do přístavu připlul nový Faraón. Tím byli odměněni oddaní lidé a nastal čas pomsty.
Roku 1833, tedy asi čtyři roky po popsaných událostech, Franz d'Épinay odjel do Říma na karneval, kde na něj již čekal Albert Morcerf. Během cesty zavítal i na ostrov Monte Cristo, kde byl pohoštěn tajuplným Sindibádem námořníkem v jeho ještě podivnějším paláci v jeskyni. S týmž člověkem se setkal i v Římě, kde ovšem vystupoval jako hrabě Monte Christo. Právě tam se více seznámili. Edmond nakonec vysvobodil Alberta ze spárů Luigiho Vampy, který ho unesl a žádal výkupné. Stačilo mu k tomu jediné slovo, neboť ho poslouchal i největší římský bandita. Albert mu byl vděčný a smluvil si s ním v Paříži schůzku v domě svého otce.
Edmond tedy odjel do Paříže, kde se setkal nejen s Albertem a jeho rodiči, ale i s Danglarsem, u kterého si otevřel neomezený úvěr, s jeho dcerou Evženií, kterou si měl Albert proti své vůli vzít, a s jeho ženou. Dále se seznámil s Villefortem, jeho ženou a dcerou z prvního manželství Valentinou, kterou zase čekal sňatek s Franzem d' Épinay, ale opět z něho nebyla nadšená, neboť milovala Maxmiliána, Morrelova syna. Sňatku chtěl zabránit i Villefortův ochrnutý otec Noirtier, který rodinu d'Épinay nenáviděl a z toho důvodu vyškrtl Valentinu ze své závěti pro případ, že by k sňatku došlo. Nakonec tomu zabránil tím, že Franzovi prozradil to, že zabil z politických důvodů jeho otce.
Christo si koupil dům v Auteuil nedaleko Paříže, ke kterému se vázal příběh vyprávěný Bertucciem. Jeho bratr byl zavražděn a Villefort odmítl najít vraha, proto mu slíbil pomstu. Pak přišel na to, že Villefort potají jezdí do tohoto domu za neznámou baronkou. Bertuccio ho chtěl tady zavraždit. Vybral si ale chvíli, kdy Villefort nesl do zahrady truhlu s dítětem, které baronka porodila a které chtěl, domnívajíc se že je mrtvé, pohřbít. Bertuccio Villeforta zabil, dítě zachránil, pojmenoval ho Benedetto a spolu se svou švagrovou jej vychoval. Benedetto byl ale zlý a jednoho dne dokonce Bertucciovu švagrovou kvůli penězům zabil a utekl. Monte Christo pak pozval do Auteuil na večeři Danglarsovi, Villefortovi, Maxmiliána Morrela a otce a syna Cavalcantiovi, které v podstatě podplatil, aby se vydávali za šlechtice a za své příbuzné. V paní Danglarsové poznal Bertuccio onu baronku a v mladém Cavalcantim Benedetta. Hrabě svým hostům ukázal přestavěný dům i zpustošenou zahradu, kde jim vyprávěl Bertucciův příběh, aniž by jmenoval osoby. Tím vzbudil obavy u Villeforta, který začal pátrat po Monte Christově původu. Zjistil pouze jen pravé jméno hraběte - Zaccone.
Danglarsa začaly zatěžovat finanční ztráty na burze, za něž zčásti mohl i Edmond, který podplatil telegrafistu, aby odesílal falešné zprávy. Danglars nebyl moc nadšený ani tím, že by se Albert měl stát manželem jeho dcery, víc se mu zamlouval Andrea Cavalcanti, a to kvůli pochybné minulosti hraběte Morcerfa, jenž se intrikami stal armádním důstojníkem a zasloužil se o vraždu Ali-Paši, po němž zdědil veškeré své peníze. A tak začal na Edmondovu radu zjišťovat pravdu v Janině.
U Villefortů začali podezřele umírat lidé. Nejprve Valentinin dědeček, pan Saint Méran, poté i jeho žena. Lékař si myslel, že byla otrávena brucínem, který je sice lékem, ale ve vyšší dávce je smrtelně nebezpečný.
Po celou dobu byl Andrea Cavalcanti nucen dávat peníze Caderoussovi, s nímž utekl z galejí a jenž ho vydíral. Andrea ho vyprovokoval k tomu, aby vykradl dům Monte Christa, kterého nejdřív varoval. Tak se stalo, že byl Caderousse v domě překvapen abbé Busonim a při útěku zavražděn Benedettem. Před svou smrtí ještě zjistil pravou totožnost abbé Busoniho.
Noviny uveřejnily článek vinící Fernanda Morcerfa ze zabití Ali-Paši. Ten byl tedy souzen a k jeho obvinění došlo hlavně díky Haydée, Ali-Pašovy dcery, kterou chránil Monte Christo. Albert se cítil uražen a když zjistil, že podnět k vydání článku pocházel od Danglarsa, jehož přivedl na tuto stopu Monte Christo, vyzval hraběte Monte Christa na souboj. K souboji však nedošlo, protože Mercedes vše zjistila a vyžádala si od Edmonda, jehož poznala, slib, že jejího syna nezabije. A Albertovi pověděla celý jejich příběh obohacený také o to, co se od Edmonda dozvěděla o udavačském dopise. Albert se pak Monte Christovi omluvil a spolu s Mercedes opustil Paříž. Když Morcerf zjistil, že hrabě Monte Christo je ve skutečnosti Edmond Dantes, ihned po Mercedesině odjezdu spáchal sebevraždu.
Ve Villefortově domě stále obcházela smrt, zemřel Barrois, Noirtierův sluha, a otrávena byla i Valentina, kterou zachránila dědečkova prozíravost, protože on jí ten jed začal dávat po malých částech, aby si na něj tělo zvyklo. Tak se totiž před otrávením zachránil on sám. Také Monte Christo jí pomohl, kvůli její lásce k Morrelovi. On i rodina ji sice považovali za mrtvou, ale ona spolu s Haydée opustila Francii. Morrel poté chtěl spáchat sebevraždu, ale Edmond ho přemluvil, aby s ním odjel z Francie, a kdyby i pak chtěl umřít, sám mu k tomu pomůže. Nakonec se zjistilo, že tou travičkou je paní Villefortová, která je chtěla zabít, aby všechno zdědil její syn, jenž by jinak nedostal nic. Villefort jí tedy poručil, aby se otrávila také nebo ji udá.
Mezitím měl Andrea Cavalcanti podepsat svatební smlouvu s Evženií. Něž k tomu ale došlo, objevila se v Danglarsově domě policie a zatkla ho. Ve vězení ho navštívil Bertuccio a řekl mu, že jeho otcem je Villefort. Při soudním procesu pak Cavalcanti tuhle skutečnost přede všemi odhalil. Villefort se vrátil domů a chtěl se svou ženou utéct, ale ji i syna našel mrtvé. V té chvíli ho navštívil abbé Busoni a prozradil mu, kdo je. I on sám ale při pohledu na mrtvého Villefortova syna pochyboval, zda-li nezašel s pomstou příliš daleko. Villefort se z toho všeho nakonec zbláznil.
Jediný Danglars ušel jeho pomstě, utekl do Říma, kde ho zajal Luigi Vampa, který ho měl utýrat hladem, ale Edmond se nad ním nakonec slitoval.
Nakonec spolu s Morrelem opustil Francii. V Marseille naposledy navštívil Mercedes, jejíž syn odplul do Afriky. Vydal se také na ostrov If, který už nebyl věznicí, a tam si vyslechl svůj vlastní příběh. Nakonec zavedl nešťastného Maxmiliána Morrela na ostrov Monte Cristo, kde na něj čekala Valentina, takže ze sebevraždy sešlo. Daroval jim nejen ostrov, ale i svůj dům v Paříži a v Auteuil. Spolu s Haydée pak odjel neznámo kam...

VLASTNÍ NÁZOR:

Tento příběh patřil asi mezi ty nejlepší, které jsem četla... Bylo v něm dost napětí, žádné takové ty nudné pasáže v podstatě o ničem. Akorát je celkem dlouhý, protože se dělí do 3 knih, které taky nepatří mezi nejtenčí, ale přesto nelituji času, kterého jsem tomu věnovala.

Čtenářský deník	-	Bílí a modří
	-	Černý tulipán
	-	Dobrodružství hraběte Lydericha
	-	Hrabě Monte Christo, Hrabě Monte Christo (2), Hrabě Monte Christo (3)
	-	Hrabě Monte Christo (díl 1.)
	-	Hraběnka de Charny (Paměti lékařovy)
	-	Josef Balsamo (Paměti lékařovy)
	-	Královna Margot
	-	Královnin náhrdelník (Paměti lékařovy)
	-	Paní de Monsoreau, Paní de Monsoreau (2)
	-	Pád Bastily (Paměti lékařovy)
	-	Robin Hood, Robin Hood (2), Robin Hood (3), Robin Hood (4), Robin Hood (5)
	-	Rytíř de Maison Rouge (Paměti lékařovy)
	-	Rytíř de Sainte-Hermine
	-	Tři mušketýři, Tři mušketýři (2), Tři mušketýři (3), Tři mušketýři (4), Tři mušketýři (5), Tři mušketýři (6)
	-	Tři mušketýři ještě po deseti letech - Král a vězeň
	-	Tři mušketýři po dvaceti letech
	-	Válka žen

Čítanka	-	Hrabě Monte Christo, Hrabě Monte Christo (2), Hrabě Monte Christo (3), Hrabě Monte Christo (4), Hrabě Monte Christo (5), Hrabě Monte Christo (6), Hrabě Monte Christo (7)
	-	Jehúovi tovaryši
	-	Rudá sfinga